Vycházka - Vyšehrad (Vyšehrad)
Vyšehrad je místem spjatým s našimi nejstaršími dějinami. V průběhu časů se jeho podoba proměňovala. Pojďme si jej projít a seznámit se s jeho nejzajímavějšími místy a památkami. Od stanice Metra Vyšehrad vstoupíme Táborskou branou, projdeme areál, kde na nás dýchá historie z každého kamene. Dojdeme až na opačnou stranu, k Cihelné bráně, a dále pod Vyšehrad , k unikátním kubistickým domům.
ÚVOD:
Vyšehrad je místem neodmyslitelně spjatým s tradicí českého národa. Právě sem směřují nejstarší české pověsti, popisující počátky českého státu. Přestože byl prvním sídlem českých knížat Pražský hrad, nejstarší královský palác byl vybudován na Vyšehradě. Kníže Vratislav II. (v roce 1085 byl korunován jako první český král Vratislav I.) totiž kvůli komplikovaným vztahům s bratrem Jaromírem, který byl tehdy biskupem, přestěhoval své sídlo roku 1070 právě sem.
Také navzdory svému bratrovi zde vybudoval novou církevní instituci - Vyšehradskou kapitulu a nechal ji vyjmout z pravomoci pražského biskupa. Byla podřízena přímo papeži a tato exempce trvala až do 18. století.
V l. polovině 12. století se Přemyslovci opět přestěhovali na Pražský hrad a nový královský palác na Vyšehradě vybudoval až Karel IV. Když v roce 1348 založil mimo jiné také Nové Město pražské, nechal postavit jeho opevnění tak, aby obepínalo i Vyšehrad.
Tato novější tradice dlouho nevydržela, protože do dějin Vyšehradu zasáhly husitské války. Hned jedna z prvních bitev husitů s císařem Zikmundem se odehrála na pláni u Vyšehradu v roce 1420 a celý areál byl velmi poničen. Nová výstavba po polovině 15. století za vlády krále Jiřího z Poděbrad již nedosáhla někdejší úrovně. Po třicetileté válce pak na Vyšehradě téměř vymizel civilní život, protože zde byla vybudována mohutná raně barokní pevnost - citadela. Oficiálně existovala až do počátku 20. století, ale již v průběhu 19. století zde vznikaly nové stavby, park a zejména národní pohřebiště. Dnes je zde sídlo Národní kulturní památky Vyšehrad a zároveň nadále působí Vyšehradská kapitula.
DOPORUČUJEME: Proměny v čase
Proměny Vyšehradu v čase si můžete prohlédnout i na MAPÁCH různého stáří.
Porovnejte i jak vypadala některá místa na trase dříve a nyní, a to pomocí starých a nových fotografií: Bazilika sv. Petra a Pavla , Libušinka pod Vyšehradem, Vyšehradská skála, Vyšehradský tunel.
Dále viz ZASTÁVKY
Zastávka 1: Metro Vyšehradská
Procházku Vyšehradem můžeme začít od stejnojmenné stanice metra na pankráckém konci Nuselského mostu. Nuselský most byl uveden do provozu zároveň s trasou C v roce 1973. Je dlouhý téměř půl kilometru, široký 26 metrů a jeho výška nad údolím je 40 metrů. Trať metra je uložena v dolním tubusu, horní část mostu slouží dopravě automobilové.
Z vyhlídkové terasy před Kongresovým centrem (z roku 1981) se přes Nuselské údolí („Jamrtál“) naskýtá pohled na historické jádro Prahy se zbytky Novoměstského opevnění, s věžemi kostela Nanebevzetí P. Marie a sv. Karla Velikého Na Karlově, kostela sv. Apolináře až k Pražskému hradu v dáli. Právě tato oblast je dnes pod ochranou UNESCO.
Zastávka 2: Táborská brána, Špička, Jedličkův ústav
Do areálu Vyšehradu vede Táborská brána z roku 1655, která je součástí raně barokní pevnosti. Byla dvojitá s padacím mostem a v patře s prostorem pro vojáky. Název má čistě zeměpisný důvod - vedla tudy cesta do jižních Čech směrem na město Tábor.
Dále vede ulice V Pevnosti. V prostoru předpolí před vnitřním opevněním se po pravé straně nacházejí pozůstatky postupně odbourávané brány zv. Špička. Ta byla součástí gotické pevnosti z doby Karla IV. Název vyšehradské brány je odvozen od několika věžiček, které ji zdobily. (Budova Bludiště na Petříně má být její replikou.)
O něco dále vlevo stojí budova Jedličkova ústavu. Profesor Jedlička tu v roce 1913 založil první ústav pro tělesně postižené děti v celém Rakousku-Uhersku. Svému účelu slouží dodnes.
Zastávka 4: Rotunda sv. Martina, kaple Panny Marie Šancovské
Rotunda sv. Martina je jediný stojící svědek doby prvního českého krále. Pochází z 2. poloviny 11. století a církevním účelům sloužila až do konce 18. století. Při rekonstrukci ve 2. polovině 19. století získala novou vnitřní výzdobu a nový - pseudorománský portál na jižní straně. Původní vchod byl kvůli výstavbě táborské silnice zazděn. Dnes zde opět bývají bohoslužby.
Několik kroků dál se nachází další drobný církevní objekt. Je to kaple Panny Marie Šancovské - barokní kaplička v místech, kde ve středověku býval kostel sv. Jana Stětí. Ten musel ustoupit výstavbě barokního opevnění a dnes jej připomíná již jen pamětní deska.
Zastávka 5: Čertův sloup, bazilika sv. Vavřince
Na konci ulice K rotundě jsou vlevo novogotické objekty kapituly z 19. století. Po pravé straně se nachází park Karlachovy sady, upravený také v této době. Na rohu proti zdi hřbitova se nachází jedna z vyšehradských zajímavostí. Je tzv. Čertův sloup, rozbitý na tři části, které jsou opřeny o sebe. Pro tyto kameny či vlastně jeden původní sloup existuje řada vysvětlení, včetně toho, že se snad jedná o někdejší pranýř. Je to však možná i sloup ze starého kostela. V parku se nachází také socha sv. Jana Nepomuckého a socha probošta Mikuláše Karlacha.
Od sloupu vede jedna cesta vlevo kolem barokní budovy děkanství. Za zdí s pseudorománským portálem se nacházejí pozůstatky románské trojlodní baziliky sv. Vavřince, přestavěné goticky a zničené za husitských válek. Při nedávném archeologickém výzkumu se ukázalo, že první církevní stavba zde vznikla zřejmě již před rokem 1000. Je to zatím nejstarší objevená stavba na Vyšehradě a navíc byzantského typu, což je unikátní nález.
Zastávka 7: Vyšehradské sady se sousošími
V přilehlém parku Vyšehradské sady jsou umístěna čtyři monumentální sousoší od Josefa Václava Myslbeka (Lumír a Píseň, Libuše a Přemysl, Slavoj a Záboj, Ctirad a Šárka). Sousoší nebyla původně určena pro Vyšehrad, ale tvořila výzdobu mostu Františka Palackého. Na samém konci 2. světové války byl tento most při spojeneckém náletu na Prahu poškozen. Při následné opravě a rozšíření mostu byla sousoší přenesena na Vyšehrad.
Na kraji parku je ještě jedna románská památka. Je o několik metrů níže, než je současný terén. Archeologický výzkum zde objevil část hradební zdi s příkopem a románský most. Byla to nepochybně součást opevnění královského paláce Vratislava I. opět z konce 11. století. V roce 2019 byly poblíž objeveny pozůstatky vyšehradské mincovny. Denáry se znakem Vyšehradu patří již do 10. století.
Zastávka 8: kostel sv. Petra a Pavla
Kapitulní kostel sv. Petra a Pavla byl také původně románský. Současná novogotická přestavba vznikla na přelomu 19. a 20. století (architekt Josef Mocker) a je již jeho sedmou podobou v pořadí. Interiér byl vymalován manžely Urbanovými, sochařská výzdoba je prací Štěpána Zálešáka. Z výzdoby interiéru je třeba připomenout sarkofág sv. Longina - původně zřejmě pohřební sarkofág ze zdejší přemyslovské hrobky. Zajímavá je i desková malba Panny Marie zv. Dešťová z poloviny 14. století (dnes kopie). Z barokní doby se tu nacházejí některé oltáře od malíře Karla Škréty, ze současnosti pak díla výtvarníka Šindeláře.
Zastávka 9: Vyšehradský hřbitov
Hřbitovů bylo na Vyšehradě v minulosti několik. Většina z nich postupně zanikla, zachován zůstal pouze ten vedle kostela. Jeho úprava je dílem 19. století, kdy bylo rozhodnuto, že právě tady vznikne národní pohřebiště.
Postupně byly vybudovány novorenesanční arkády kolem větší části hřbitova, v letech 1889-93 byla vystavěna největší hrobka zv. Slavín. Tam se pohřbívali ti nejvýznamnější. Dnes je na celém hřbitově pohřbeno asi 600 osobností z oblasti kultury a vědy. Zároveň je hřbitov i jakousi galerií, protože na hrobech těchto osobností se nacházejí významná umělecká díla jako bysty či celé sochy nebo reliéfy. Místo posledního odpočinku zde nalezli např. Alfons Mucha, Jan a Rafael Kubelíkovi (Slavín), Karel Čapek, Bedřich Smetana (u jeho hrobu se každoročně zahajuje Pražské jaro), Antonín Dvořák, Jaroslav Heyrovský (první český nositel Nobelovy ceny) a mnozí další. Jsou zde i malé hřbitůvky, patřící různým církevním řádům.
Zastávka 10: Štulcovy sady
Z druhé strany pod hřbitovem se v prostoru Šulcových sadů nachází kopie jezdecké sochy sv. Václava od sochaře Jana Jiřího Bendla. Původně stál tento pomník na Koňském trhu, kde se u něj v červnu 1848 konala tzv. Sbratřovací či Slovanská mše. Od té doby nese trh pojmenování Václavské náměstí.
Nedaleko, blíže k Novému proboštství, se nalézá pomník probošta Václava Štulce.
V nárožním bastionu je letní scéna, kde se odehrávají divadelní i hudební akce.
Zastávka 12: Pod Vyšehradem – Vratislavova, bývalá radnice
V dolní části Vratislavovy ulice, která vede z brány, stojí po levé straně bývalá pseudogotická radnice Vyšehradu z konce 19. století, kdy v roce 1883 vznikla samostatná městská část Vyšehrad (hranici Vyšehradu tvořil Botič). Dnes je v budově odborné učiliště.
Zastávka 13: Pod Vyšehradem – Kubistické domy
V okolí nalezneme několik unikátních kubistických domů a vil. V Neklanově ulici stojí pozoruhodný činžovní dům z doby těsně před 1. světovou válkou, jehož ostré geometrizující nároží ovládá celé okolí (architekt Josef Chochol).
Další zajímavé kubistické stavby stojí na Rašínově nábřeží v blízkosti Vyšehradského tunelu. Je to vilový trojdům s dobře zachovanými detaily oken, dveří, mříží atd. Unikátně řešená je vila v Libušině ulici, která má i kubisticky komponovanou zahrádku a oplocení. Kubistické tvary fasády rozehrávají zajímavé světelné efekty. Tyto objekty spolu s dalšími kubistickými domy představují zcela specifický fenomén v pražské architektuře, který nemá jinde v Evropě obdoby.
Katastrální území
Datum vytvoření: 5.1.2020 16:50
Zašlete nám zpětnou vazbu k tomuto heslu. Líbí se Vám toto zpracování? Máte návrh na změnu?
Zpětná vazba
