Karel Škréta

Karel Škréta se narodil v domě U Černého jelena v Týnské ulici v Praze 1 v protestantské rodině vladyky Šotnovského ze Závořic. Rod pocházel z Olešnice. V raném dětství mu zemřel otec a tříletého Karla od té doby vychovával strýc Pavel Škréta, kutnohorský mincmistr, který mu zajistil dobré vzdělání v Týnské škole. Škréta se naučil latinsky, francouzsky a německy a to mu později pomohlo při jeho studijních cestách. Malovat se pravděpodobně učil u jednoho z mistrů královského dvora (snad u grafika a rytce Sadelera).

Škrétova rodina vyznávala evangelickou víru, proto po bitvě na Bílé hoře musela odejít v roce 1628 do exilu. Nejdřív žila v sousedním Sasku, poté budoucí malíř odjel do Itálie, žil v Benátkách, kde se seznámil s díly velkých mistrů té doby (Titian, Veronese, Tintoretto).

Někdy po roce 1630 Karel Škréta konvertoval ke katolictví, poté žil v Říme, kde se stýkal s německými a holandskými malíři. V roce 1638 se vrátil do Prahy a záhy se stal vyhledávaným malířem a posléze i nejvýznamnější osobností české ranně barokní malby. Díky svému věhlasu a po mnoha žádostech se mu podařilo získat zpět rozsáhlý majetek, zabavený po útěku z Čech. Zařídil si velkou dílnu a zaměstnával v ní mnoho učňů a tovaryšů. Proslavil se nádhernými portréty (Joachima Sandrarta, rodiny D. Miseroniho, českých šlechticů,...) grafickými listy, kresbami a oltářními malbami.

V Praze 2 vytvořil v roce 1641 Svatováclavský cyklus obrazů pro klášter augustiniánů Na Zderaze a oltářní obraz v kostele sv. Štěpána ve Štěpánské ulici. Je autorem mnoha dalších oltářních obrazů v pražských kostelích (např. sv. Tomáše a sv. Mikuláše na Malé Straně, sv. Prokopa na Žižkově atd.).

Jeho syn Karel (1646–1691) se u svého otce učil malířství, ale oboru se věnoval jen občas. Na některých obrazech s otcem spolupracoval. Avšak především působil jako rada nejvyššího purkrabského soudu. O jeho životě byla napsána opera Karel Škréta, jejímiž autory jsou Karel Bendl a Eliška Krásnohorská a také veselohra od Václava Aloise Svobody.

Karel Škréta je pochován v kostele sv. Havla na Starém Městě.

Po malíři je pojmenována Škrétova ulice na Vinohradech a v Praze 1 má pamětní desku na rodném domě.