Svatý Václav

Svatý Václav se narodil knížeti Vratislavovi I. (mladší syn sv. Ludmily) a kněžně Drahomíře patrně v roce 907. Podle pověsti to bylo na hradišti Stochově poblíž Kladna, kde tabulka na Svatováclavském dubu uvádí rok 903. Vychovávala ho jeho babička svatá Ludmila na hradě Budči a uvádí se, že byla vždy mírná, laskavá a spravedlivá. Své děti, a kromě Václava ještě vnuka Boleslava, které jí svěřili velmoži, vychovávala v lásce k Bohu. Dostalo se mu na tehdejší dobu neobvyklého vzdělání, kdy studoval latinský žaltář (pravděpodobně biblickou Knihu žalmů) a slovanské knihy.

Po smrti otce (r. 921) byl Václav ještě příliš mladý, proto se vlády ujala jeho matka Drahomíra, ale vleklé spory se sv. Ludmilou o moc v knížectví a o vliv na Václava vedly až k usmrcení Ludmily. Podle legendy byla Ludmila uškrcena šálou. Drahomíra poté nad místem vraždy dala postavit chrám sv. Michala, zřejmě proto, aby zázraky, které se po smrti Ludmily tady děly, nebyly přičítány jí, ale světci Michalovi. V roce 925 nechal mladý kníže Václav přenést ostatky své babičky z hradiště Tetín do pražského kostela sv. Jiří na Pražském hradě. To zřejmě již vládl zemi. Postupně byla Ludmila stále více uctívána a její kult se rozšířil hlavně ve 12. století.

Kníže Václav vládl knížectví – území ve středních Čechách s několika hradišti. Ve vzdálenějším okolí existovala patrně další knížectví (samostatné kmeny), s nimiž bylo třeba bojovat o moc v zemi (např. podle legendy spor s kouřimským knížetem, kterého Václav přemohl, ale vládu mu ponechal – prý se kouřimský kníže vzdal, když uviděl na čele Václava znamení zářícího kříže se dvěma anděli). To by svědčilo o upevňování jeho knížectví, nikoli o rozšiřování. Později byl pro Václava důležitý spor s jeho ambiciózním bratrem Boleslavem a jeho stoupenci, kteří měli vlastní hradiště.

Vzhledem k politické situaci od nás směrem na západ se změnilo i postavení Václavova knížectví a tradiční přemyslovská politika orientovaná na Bavorsko musela vycházet i se Saskem. Sv. Václav však dál odváděl tzv. daň míru do říše, resp. do Bavorska, a tím se země postupně začleňovala do Říše římské. 

O svatém Václavovi existuje mnoho legend, ale i dokladů o jeho křesťanském smýšlení. Na Hradě v Praze na třetím hradním nádvoří postavil kostel sv. Víta, založil Svatováclavskou vinici, podle legendy pěstoval obilí a pekl chléb a hostie a stavěl kostely. Podle pověsti také objevil pramen léčivé vody Pučku, když hnal jelena v místech dnešního Nového Města.

Zahynul ve velmi mladém věku. Bratr Boleslav pozval Václava na hostinu k sobě do Staré Boleslavi, kde ho po vzájemné hádce ubili mečem Boleslavovi stoupenci. Potom byli pronásledováni i Václavovi příznivci a jejich rodiny. Boleslav nechal za tři roky ostatky svého bratra převézt na Pražský hrad, což bylo vlastně vyjádřením jeho pokání a první skutek, který byl předzvěstí Václavova svatořečení. V 10. století se již objevuje význam Václava jako světce i jako vládce a tento symbol se objevuje stále až do současnosti.

Sv. Václav je prvním svatořečeným Čechem, jedním z nejoblíbenějších českých svatých, mučedník, jehož tradice sehrála velmi důležitou úlohu v emancipaci českého státu v Evropě po dlouhá století. Za jeho přednosti jsou pokládány především mravný život, zbožnost, stavba křesťanských kostelů, konání skutků milosrdenství a lásky, péče o chudé, nemocné a sirotky, poskytování přístřeší a pohostinství pocestným, nestrpění křivdy a také statečnost.

Symbolem přemyslovského rodu a českého státu se stal Václav již v raném středověku.

Zlatý kříž na jeho helmě je připisován legendě o jeho zázraku, kdy Jindřich Ptáčník viděl při konání sněmu nad Václavovou hlavou kříž a vedle něj dva anděly. Další zázraky jsou spojeny s dobou po Václavově smrti, např. byl přenesen vůz přes rozvodněnou řeku a zahojily se rány při převozu ostatků do Prahy, po čase byli osvobozeni z pout a uzdraveni ti, kdo se modlili k mučedníku Václavovi.

V den výročí zavraždění sv. Václava sloužil v září 2009 papež Benedikt XVI. mši ve Staré Boleslavi.

Postava sv. Václava je velmi častým námětem umělců. Kromě slavného chorálu Svatý Václave, vévodo české země ,... a jezdecké sochy na Václavském náměstí existuje mnoho kostelů zasvěcených sv. Václavovi, mnoho oltářů a nepočítaně soch a vyobrazení. V Praze 2 je na Vyšehradě socha sv. Václava, v augustiniánském klášteře Na Zderaze byl svatováclavský cyklus obrazů-lunet namalovaných Karlem Škrétou (dnes uložený v Národní galerii a na zámku v Mělníku), na Novém Městě je Václavská ulice. Barokní socha sv. Václava zdobí četné oltáře českých kostelů, například u sv. Jindřicha na Novém Městě.