Kníže Vratislav II.
Věděli jste?
Narození
kolem roku 1033
Úmrtí
14.1.1092
Sdílet
Kníže Vratislav II.

Kníže Vratislav II.

Vratislav II. se narodil kolem roku 1033, zemřel 14. ledna 1092.

Český kníže, první český král z rodu Přemyslovců, rovněž polský král.

Vratislav se narodil někdy mezi roky 1032–1035 jako druhý syn knížeti Břetislavovi I. a Jitce ze Svinibrodu. Jeho bratry byli Spytihněv II., Konrád I. Brněnský, Ota Olomoucký a biskup Jaromír.

Nejprve na přání otce vládl v Olomouci v letech 1055–1056, a poté ještě 1058–1061. K této době se váže příběh o jeho první manželce. O jejím původu není mnoho známo, snad pocházela z Německa. Když se Vratislav dostal do sporu se svým bratrem Spytihněvem II., odešel z Olomouce do Uher a svoji ženu tam zanechal, přestože byla v jiném stavu. Spytihněv ji uvěznil, posléze propustil, aby odjela za svým manželem, ale šlechtična cestou předčasně porodila a zemřela.

Vratislav se podruhé oženil s dcerou uherského krále Ondřeje I. Adélou, a tak získal silného spojence. Spytihněv II. zemřel a Vratislav se stal 28. ledna roku 1061 knížetem. S Adélou měl čtyři děti (Břetislava II., Vratislava, který záhy zemřel, Juditu Přemyslovnu, polskou kněžnu a Ludmilu).

Adéla Uherská však již v roce 1062 zemřela a Vratislav se oženil potřetí – se Svatavou Polskou. Narodilo se jim pět potomků (Boleslav, Bořivoj II. – český kníže, Vladislav I. – český kníže, Judita Grojčská, Soběslav I. – český kníže). Sňatkem se Svatavou kníže Vratislav opět získal dalšího přítele, Boleslava Smělého II. (později s ním však bojoval o česko-polské hranice). Vratislavovým významným spojencem byl hlavně římský král a císař Jindřicha IV.

Když se stal knížetem, moravské země vrátil bratrům Konrádovi a Otovi. Nejmladší Jaromír se měl stát pražským biskupem. Vratislav chtěl jeho moc omezit, proto v Olomouci zřídil ještě biskupství pro Moravu a v roce 1070 v Praze založil vyšehradskou kapitulu, která byla podřízena přímo Římu. Jaromír se stále snažil o obnovení jediné diecéze, spory o církevní moc s jeho bratrem pokračovaly až do Jaromírovy smrti v roce 1090.

V roce 1070 polský Boleslav II. zaútočil na Čechy, při bojích slavil však úspěch Vratislav. Od Jindřicha získal dočasně titul markraběte saského východní marky (Lužice), Míšeňska. V roce 1081 Jindřich věnoval tato území původním rodům. V roce 1085 Obdržel Vratislav od Jindřicha v Mohuči královskou korunu a od té doby měl povinnost účastnit se s českými pány a jejich družinami korunovačních cest německých panovníků do Říma.  

Slavnostní korunovace Vratislava a Svatavy se konala na Pražském hradě 15. června 1085. Od té doby byl Vratislav uváděn i jako polský král. Tato koruna však nebyla dědičná. U příležitosti korunovace vznikl Kodex vyšehradský. Jako kníže byl Vratislavem II., jako králem Vratislavem I.

Vratislav II. sídlil na Vyšehradě, který přebudoval. Jeho třicetiletá vláda znamenala růst prestiže a moci českého státu. Vládl až do roku 1091, poslední roky však nastaly konflikty v rodě Přemyslovců. V lednu 1092 Vratislav zemřel na zranění po pádu z koně. Byl pohřben ve vyšehradském klášteře.

Po tomto králi je pojmenována Vratislavova ulice, která byla v minulosti jednou z nejdůležitějších vyšehradských tepen. Její význam dokládá, že zde v 19. století stála vyšehradská radnice a nalézalo se zde množství obchodů.

Věděli jste?
Narození
kolem roku 1033
Úmrtí
14.1.1092
Datum poslední aktualizace: 14.2.2019 11:03