Zvětšit mapu
Zmenšit mapu
Kníže Vratislav II.

Kníže Vratislav II.

České kníže, první český král z rodu Přemyslovců, rovněž polský král.

Vratislav II. se narodil kolem roku 1033, zemřel 14. ledna 1092.

 

Sdílet

Vratislav se narodil někdy mezi roky 1032–1035 jako druhý syn knížeti Břetislavovi I. a Jitce ze Svinibrodu. Jeho bratry byli Spytihněv II., Konrád I. Brněnský, Ota Olomoucký a biskup Jaromír.

Nejprve na přání otce vládl v Olomouci v letech 1055–1056, a poté ještě 1058–1061. K této době se váže příběh o jeho první manželce. O jejím původu není mnoho známo, snad pocházela z Německa. Když se Vratislav dostal do sporu se svým bratrem Spytihněvem II., odešel z Olomouce do Uher a svoji ženu tam zanechal, přestože byla v jiném stavu. Spytihněv ji uvěznil, posléze propustil, aby odjela za svým manželem, ale šlechtična cestou předčasně porodila a zemřela.

Vratislav se podruhé oženil s dcerou uherského krále Ondřeje I. Adélou, a tak získal silného spojence. Spytihněv II. zemřel a Vratislav se stal 28. ledna roku 1061 knížetem. S Adélou měl čtyři děti (Břetislava II., Vratislava, který záhy zemřel, Juditu Přemyslovnu, polskou kněžnu a Ludmilu).

Adéla Uherská však již v roce 1062 zemřela a Vratislav se oženil potřetí – se Svatavou Polskou. Narodilo se jim pět potomků (Boleslav, Bořivoj II. – český kníže, Vladislav I. – český kníže, Judita Grojčská, Soběslav I. – český kníže). Sňatkem se Svatavou kníže Vratislav opět získal dalšího přítele, Boleslava Smělého II. (později s ním však bojoval o česko-polské hranice). Vratislavovým významným spojencem byl hlavně římský král a císař Jindřicha IV.

Když se stal knížetem, moravské země vrátil bratrům Konrádovi a Otovi. Nejmladší Jaromír se měl stát pražským biskupem. Vratislav chtěl jeho moc omezit, proto v Olomouci zřídil ještě biskupství pro Moravu a v roce 1070 v Praze založil vyšehradskou kapitulu, která byla podřízena přímo Římu. Jaromír se stále snažil o obnovení jediné diecéze, spory o církevní moc s jeho bratrem pokračovaly až do Jaromírovy smrti v roce 1090.

V roce 1070 polský Boleslav II. zaútočil na Čechy, při bojích slavil však úspěch Vratislav. Od Jindřicha získal dočasně titul markraběte saského východní marky (Lužice), Míšeňska. V roce 1081 Jindřich věnoval tato území původním rodům. V roce 1085 Obdržel Vratislav od Jindřicha v Mohuči královskou korunu a od té doby měl povinnost účastnit se s českými pány a jejich družinami korunovačních cest německých panovníků do Říma.  

Slavnostní korunovace Vratislava a Svatavy se konala na Pražském hradě 15. června 1085. Od té doby byl Vratislav uváděn i jako polský král. Tato koruna však nebyla dědičná. U příležitosti korunovace vznikl Kodex vyšehradský. Jako kníže byl Vratislavem II., jako králem Vratislavem I.

Vratislav II. sídlil na Vyšehradě, který přebudoval. Jeho třicetiletá vláda znamenala růst prestiže a moci českého státu. Vládl až do roku 1091, poslední roky však nastaly konflikty v rodě Přemyslovců. V lednu 1092 Vratislav zemřel na zranění po pádu z koně. Byl pohřben ve vyšehradském klášteře.

Po tomto králi je pojmenována Vratislavova ulice, která byla v minulosti jednou z nejdůležitějších vyšehradských tepen. Její význam dokládá, že zde v 19. století stála vyšehradská radnice a nalézalo se zde množství obchodů.

Narození
kolem roku 1033
Úmrtí
14.1.1092
Datum poslední aktualizace: 8.12.2019 17:11
Datum vytvoření: 23.8.2018 11:01