Románská architektura v Praze 2 (Vyšehrad)

Románský sloh

Románský sloh, jehož název odkazoval na latinský název Říma, se v Evropě rozšířil od 11. do 13. století. V českém prostředí románská architektura navázala na předrománské stavitelství a v 11. století zde zdomácněla. Vedle klášterů se začaly budovat též hrady a krajinu dotvořilo mnoho románských kostelů. Na Pražském hradě Spytihněv II. započal roku 1060 s výstavbou baziliky sv. Víta. Ve 12 století začalo na dnešním Starém i Novém Městě pražském vznikat románské „město“ kamenných domů, jejichž pozůstatky jsou na mnoha místech dodnes patrné a v té době byl také vybudován kamenný Juditin most, spojující oba břehy Vltavy.

Románská architektura na Praze 2

K roku 1070 je kladen vznik Vyšehradské kapituly, kterou založil kníže Vratislav II., pozdější král Vratislav I, a po zřízení kolegiátní kapituly byl postaven kostel sv. Petra a Pavla. Tento panovník přenesl své sídlo z ‚Pražského hradu na Vyšehrad a začal zde budovat rezidenci. V parku se nacházejí pozůstatky románského mostu, který spojoval baziliku sv. Petra a Pavla s  královskou akropolí a z Vratislavovy doby patrně pochází jediná zcela dochovaná románská stavba na Vyšehradě, a to rotunda sv. Martina. Na konci 11. století též vznikla trojlodní bazilika sv. Vavřince, jejíž fragmenty se zčásti nacházejí v  kanovnickém domě čp. 14.

Toto heslo se nachází na herní trase Proměny architektury v aplikaci Putování Prahou 2

Vyrazte ven, pojďte si zahrát

Objevte více

Někdy po roce 1090 založil družiník krále Vratislava, zvaný Zderaz, kostel sv. Petra a Pavla. Při tomto kostele vyrostl po roce 1190 klášter řádu křižovníků – Strážců Božího hrobu, ale z románské fáze tohoto sakrálního areálu nic viditelného nezůstalo.

Další zachovanou stavbou na území naší městské části je rotunda sv. Longina, původně nejspíše sv. Štěpána Na Rybníčku, ze druhé čtvrtiny 12. století. Stála v osadě Rybník, která vznikla dávno před založením Nového Města pražského.

Z románského kostela sv. Václava Na Zderaze, jehož svěcení je datováno k 26. listopadu 1181, zůstala zachována část opukového kvádříkového zdiva západní věže se sdruženými okénky, začleněná do severozápadního nároží gotického kostela. Roku 1183 biskup Jindřich Zdík vysvětil kostel sv. Jana Evangelisty na Bojišti, který zanikl za třicetileté války. Pozůstatky objevily ve 20. století až archeologické průzkumy.

Románské kostely také stály v  Podskalí, přičemž na Palackého náměstí se nacházel kostel sv. Jana Křtitele, v Podskalské ulici kostel sv. Mikuláše a na rohu Vyšehradské s Plaveckou ulicí kostel sv. Vojtěcha Menšího. Románského předchůdce měly patrně i kostelík Panny Marie Na slupi a nedaleká, dnes zcela zaniklá kaple sv. Michala na Botiči. Přestože románskou epochu postupně překryly další slohy, tak lze její stopy na Novém Městě pražském a Vyšehradě dodnes nalézt.