Staré děkanství, Soběslavova čp. 14/1 (Vyšehrad)

Kostel sv. Vavřince

Předrománský kostel sv. Vavřince, pravděpodobně z 1. poloviny 11. století, byl ke konci téhož století nahrazen románskou trojlodní bazilikou. Kostel stál těsně za příkopem akropole a byl zřejmě vázán právě k ní. Významným archeologickým nálezem z této doby je zejména skvostná dlažba. Archeologické nálezy potvrzují, že kolem kostela se rozprostíral hřbitov. Kostel, poprvé zmiňovaný v písemných pramenech roku 1276, sloužíval i jako farní. Okolo roku 1326 byl upraven v gotickém slohu a byl děkanem Držislavem přistavěn dům. V roce 1420 byl těžce poškozen a v následujících letech postupně rozebrán. Částečně byl začleněn do budovy děkanství, kde na jeho pozůstatcích vznikla roku 1507 kaple sv. Vavřince. Barokní rezidenci sestávající ze dvou budov spojených chodbou nechal postavit roku 1753 děkan Jan Tomáš Berghauer, který byl děkanem vyšehradské kapituly v letech 1749–1760. Byl to vzdělaný filozof, právník a teolog, přední barokní historik a tvůrce díla o sv. Janu Nepomuckém. Jeho knihovna čítala 653 svazků, tisků a rukopisů.

V menší ze dvou zmíněných budov byly za pruské okupace vyráběny patrony. Roku 1760 při této činnosti vybuchl střelný prach, na 20 vojáků zahynulo a budovy byly poškozeny. Opravit je nechal roku 1771 kanovník Mrázek. Při dalších opravách na konci 19. a počátkem 20. století byly objeveny a zpřístupněny zbytky kostela sv. Vavřince.

Do domu Starého děkanství je pojata levá boční loď, část lodi příčné a apsida kostela sv. Vavřince.

Stavba

Patrový dům Starého děkanství v Soběslavově ulici je krytý valbovou střechou. Umístěn je v zahradě ohrazené vysokou zdí. Uliční fasáda je trojosá, členěná v přízemí i patře lisenovými rámy. Portál ve střední ose je obdélný s nadsvětlíkem, vyplněný dvoukřídlými výplňovými dveřmi. Je rámován štukovou pilastrovou edikulou, ukončenou okřídlenou segmentovou římsou, pod níž je umístěn znak Vyšehradské kapituly. Okna jsou rámovány stuhovými šambrány. Východní fasáda je s dvouosým novodobým přístavkem a půlválcovou apsidou bývalého kostela. Středem přízemí probíhá úzká domovní chodba. Po její pravé straně je nástup k dvouramennému schodišti do patra. Místnosti jsou plochostropé, jen místnost přístupná několika schody z chodby, která je částí někdejší příčné lodi kostela, je zaklenuta křížovou klenbou se zaoblenými hranami. V severní části západní stěny je odkryto kvádříkové zdivo a část oblouku, oddělujícího kostelní loď.

Vedle vchodu je na zdi umístěna pamětní deska.