Hlavní záložky

Vyšehrad, území
Věděli jste? Historie
1070 - první písemné záznamy
1883 - připojení ke Královskému hlavnímu městu Praze
Adresa
Praha 2
Česká republika
50° 4' 0.2892" N, 14° 25' 8.3244" E
Sdílet
Vyšehrad, území

Vyšehrad

Dnešní katastrální území Vyšehrad s rozlohou 0,36 km2 leží celé v hranicích městské části Praha 2. Tvoří jej především areál někdejšího hradiště, hradu a pevnosti, který je Národní kulturní památkou. Součástí Prahy je od roku 1883 a první písemné záznamy pocházejí z roku 1070.

Vyšehrad patří k nejstarším a také nejpamátnějším částem Prahy. Staré pověsti mu přisoudily úlohu nejstaršího sídla českých knížat, místa, odkud panovala moudrá Libuše a první Přemyslovci. Kdo by neznal pověst o Horymírovi a jeho věrném Šemíkovi, o Bivojovi, který na staroslavný Vyšehrad přivlekl nebezpečného kance, či o Libušině poselstvu, které se právě odtud vydalo na cestu za Přemyslem, budoucím zakladatelem českého panovnického rodu.

Nejstarší historické zprávy o Vyšehradu jsou poměrně pozdního data - až z druhé poloviny 10. století. Tehdy se na zdejším hradišti razily mince. Předpokládá se, že Vyšehrad byl založen Přemyslovci někdy v 9. století jako protějšek Pražského hradu na pravém břehu Vltavy. Sloužil jako pomezní hradiště kmene Čechů, jehož území se tehdy rozkládalo od toku Vltavy na západ.

V 10. století tu Boleslav II. postavil kamennou rotundu sv. Jana Evangelisty. Vratislav II. přestavěl ve druhé polovině 11. století původní dřevěné hradiště s hliněnými valy na kamenný románský hrad s knížecím palácem, který využíval jako své ústřední panovnické sídlo. Založil zde kapitulu a dal pro ni vystavět kapitulní kostel sv. Petra a Pavla, baziliku sv. Vavřince a dodnes dochovanou románskou hřbitovní rotundu sv. Martina. Ve 12. století kníže Soběslav kapitulní kostel rozšířil a nechal bohatě vyzdobit. Po jeho smrti však význam Vyšehradu upadal, centrum dění se přeneslo na Pražský hrad.

Karel IV., ctitel českých tradic, obnovil jeho význam. Dal zde vybudovat pevný gotický hrad s věžovitou hlavní branou a novým kamenným palácem. V duchu gotiky nechal přestavět i kapitulní kostel.

Roku 1420 oblehli Vyšehrad husité. Nad křižáckými vojsky, která přitáhla Vyšehrad vymanit z kleští obležení, husité v památné bitvě na pankrácké pláni 1. listopadu 1420 zvítězili a vyšehradská posádka se vzdala. Husité pak Vyšehrad proměnili v ruiny.

V následujících staletích byl Vyšehrad spolu se svým podhradím osídlen chudýmí řemeslníky a proměněn v malé městečko. Rozhodující vliv si zde podržela vyšehradská kapitula, které patřily i rozsáhlé pozemky, dvory a vsi v okolí - na území dnešních Nuslí, Podolí a Braníka.

V polovině 17. století bylo obyvatelsvo z Vyšehradu vystěhováno a někdejší středověký hrad byl přestavěn na barokní pevnost, tvořící součást celkového opevnění Prahy. Vyšehrad tak získal úplně novou tvář. Z civilních objektů se v pevnosti udržela jen kapitula, která na přelomu 17. 18. století začala obnovovat staré a budovat nové rezidence kanovníků. Kapitulní kostel byl barokizován.

Po zrušení pevnosti roku 1866 v souvislosti s celkovým bouráním pražských hradeb a otevíráním města okolnímu světu se takřka celý Vyšehrad stává majetkem kapituly. Vyšehradský hřbitov se stal národním pohřebištěm. Na Slavíně i jednotlivých hrobech hřbitova tu odpočívají největší synové a dcery českého národa. Kapitulní a farní kostel sv. Petra Pavla byl v letech 1885 až 1887 (průčelí a věže v letech 1902 - 1903) přestavěn ve stylu pseudogotiky.

Věděli jste? Historie
1070 - první písemné záznamy
1883 - připojení ke Královskému hlavnímu městu Praze
Adresa
Praha 2
Česká republika
50° 4' 0.2892" N, 14° 25' 8.3244" E
Galerie: 
Císařské otisky stabilního katastru 1842
Datum poslední aktualizace: 20.2.2019 16:28