Rotunda sv. Martina (Vyšehrad)

Historie:

Rotunda sv. Martina je jediným viditelným pozůstatkem osídlení raně středověkého vyšehradského předhradí před vstupem do vlastního knížecího hradu. Její stáří, původní funkce i její zasvěcení je však dodnes předmětem odborných diskuzí. Badatelé odvozují její stáří z nálezu vnitřní podlahy, podobné například podlaze z 11. století ve svatovítské rotundě na Pražském hradě. Pražský biskup Jan III. z Dražic o ní k roku 1264 píše jako o kapli, svěcené podle věrohodných dokladů sv. Vojtěchem. Kaple sv. Martina sloužila na konci 14. století vyšehradským choralistům a jako „capella choralistarum” je nazývána ještě roku 1533.

Po roce 1632 se změnila na skladiště střelného prachu a teprve po roce 1710 se přikročilo k její celkové opravě, včetně osazení nového barokního portálu, vydláždění a zřízení nového oltáře sv. Martina. Roku 1784 byla kaple na základě výnosu císaře Josefa II. odsvěcena a stala se opět vojenským skladištěm. Když se v roce 1841 rozhodovalo o jejím zboření, postavil se hrabě Chotek za její zachování. Nějaký čas byla pronajímána jako bydlení pro chudinu (kuchyně s komínem v apsidě).

Toto heslo se nachází na herní trase Proměny architektury v aplikaci Putování Prahou 2

Vyrazte ven, pojďte si zahrát

Objevte více

Popis:

V roce 1875 vyšehradská kapitula rotundu vykoupila a 1878 zahájila opravy a historizující renovace podle návrhu Antonína Bauma: do oken lucerny byly vsazeny nové sloupky s náběžníkovými sedly, osazen neorománský jižní portál, apsida dostala obloučkový vlys, obnovená okna se opatřila novými vitrajemi a štukovou šambránou ad. Apsida byla roku 1880 vymalována podle návrhu Josefa Hellicha (trůnící Pantokrator v mandorle nesené anděly, pod ním biskup sv. Martin), dekor v lodi a kupoli provedl Antonín König. Narušené základy kaple musely být zpevněny roku 1917 betonovými pilíři, na ně dosedl později armovaný betonový věnec. Naposledy byla rotunda opravována v roce 1991. Z původního románského stavu rotundy je dochována její základní podoba s válcovou lodí, završenou lucernou a s apsidou, sklenutou konchou. Originální zdivo z drobných nižších opukových kvádříků je nově vyspárováno, původní románský vstup do lodi je patrný na západní straně i s barokním segmentovým záklenkem. Na plášti apsidy se dochovaly původní úzké lisény.

Interiér:

Uvnitř kaple se kromě zbytků nástěnných maleb z 19. století nachází neorománská mensa ze sliveneckého mramoru a na ní dřevěný oltářní nástavec s kopií gotického deskového obrazu Vyšehradské madony. Pamětní deska připomíná tradované datum vzniku rotundy k roku 1116 a zásluhy vyšehradského kanovníka Františka Kočího o obnovu kaple po roce 1878.