Nové české divadlo

Nové české divadlo (Vinohrady)

Veliká dřevěná divadelní aréna nedaleko zbořené Žitné brány působila ke konci 19. století sice jen devět let, přesto to byla nápadná stavba a velmi oblíbená scéna. Dnes v těchto místech na rohu Anglické a Škrétovy ulice stojí čtyřpatrový činžovní dům s restaurací Demínka.

Sdílet

V prostoru ohraničeném dnešním Národním muzeem a Slezskou a Kladskou ulicí se za necelých sto let, tedy v období mezi rokem 1850 a 1930, vystřídalo více než deset letních divadelních scén. Od roku 1849 do roku 1885 (tj. pouhých 36 let) bylo v šesti arénách (Pštroska, Novoměstské divadlo, Kravín, Aréna na hradbách, Národní aréna a Nové české divadlo) odehráno celkem 5331 představení - a to se hrálo většinou pouze v létě. Vzhledem k tomu, že arény pojaly velký počet diváků (zhruba 800 na jedno představení, mnohdy i více), lze vypočítat, že v uvedeném období navštívilo arény na Královských Vinohradech více než čtyři miliony lidí.

V poslední třetině 19. století vedle Staročeského divadelního družstva, které si postavilo Novou arénu na poli proti Divadlu v Pštrosce (mezi Italskou, Vinohradskou, Římskou a Balbínovou) nezaháleli ani mladočeši. Dne 6. srpna 1876 byla nákladem 112 000 zlatých postavena další aréna nazvaná Nové české divadlo. Budova vznikla podle plánu architekta Antonína Bauma (1830-1886) poblíž tehdy bourané Žitné brány, na rohu dnešní ulice Anglické a Škrétovy. Mezi členy mladočeského družstva, které se oficiálně nazývalo Konsorcium královského českého zemského divadla, patřili například politik Eduard Grégr, stavitel Karel Hartig nebo žižkovský radní a stavitel Josef Kutina. Již rok předtím zadal zemský výbor tomuto konsorciu správu českého zemského divadla. Divadelním ředitelem se stal bývalý ředitel německého zemského divadla Rudolf Wirsing (1814-1878). Chtěl vybudovat ještě vedlejší letní scénu.

Dřevěná stavba na cihlové podezdívce měla galerie na železných traverzách. Její půdorys byl obdélníkový, v průčelí se dvěma věžičkami. Aréna byla dvoupatrová s dvanácti vchody a zvláštním vchodem pro členy divadla. Jeviště bylo kryto lepenkou a opatřeno hromosvodem, nad hledištěm byla ze třetiny plechová a ze dvou třetin železná střecha, která byla pohyblivá. Hlavní zednické práce provedl a zodpovídal za ně stavitel František Heberle, tesařské práce vedl Jan Zeyer. Autorem opony byl Carlo Brioschi. Představení mohlo shlédnout až tři tisíce diváků.

Provoz aréna zahájila dne 6. srpna 1876 (podle jiných pramenů již 13. května t. r.) Offenbachova opereta Orfeus v podsvětí, což kritika těžce nesla, protože podle ní měla být otevřena českým dílem. V divadle hráli členové Českého zemského divadla denně, byly uváděny opery a výpravné hry. Kromě jiných zde měl premiéru Tylův Chudý komediant (1878), Vrchlického Smrt Odysea (1882), Kollárova Mageloay (1882), Dvořákova opera Dimitrij (1882), Smetanova opera Čertova stěna (1882), Stroupežnického veselohra Zvíkovský rarášek (1883) aj. Některé prameny uvádějí, že se v aréně hrálo jen na jaře a na podzim. Návštěvnost byla velmi dobrá až do znovuotevření Národního divadla v roce 1883.

Nové české divadlo bylo pokládáno za nové prozatímní divadlo, tedy za předchůdce Národního divadla, které se v té době stavělo. Po jeho dokončení se už v Novém českém divadle na rohu Škrétovy ulice hrálo jen občas v létě a roku 1885 byla dřevěná aréna zbourána.

Na místě divadla byl postaven vysoký dům s vyhlášenou restaurací a kavárnou Demínka. Úryvek z knihy Adolfa Branalda Pražské promenády: „Roku 1886 byla aréna zbořena, někdo postavil na místě posvěceném Thálií čtyřpatrový dům a do přízemí vstoupil pan Demín. (...) Zařídil kavárnu v nóbl vídeňském stylu, mramorové stolky, salonek pro taroky, salonek pro šachy, časopis pro pány, módy pro dámy, prostě luxus...

Architekt Antonín Baum mimo jiné provedl opravu rotundy sv. Martina na Vyšehradě nebo kostela sv. Štěpána ve Štěpánské ulici.

Galerie: 
Architekt Antonín Baum, kresba J. Vilímek
Roh Anglické a Škrétovy ulice s Demínkou. Foto D. Broncová, únor 2021
Katastrální území

Název: Nové české divadlo

Umístění: Škrétova 1

Výstavba: 1876

Architekt: Antonín Baum

Zbořeno: 1885

Adresa
Škrétova 1
12000 Praha 2
Česká republika
50° 4' 37.92" N, 14° 25' 53.2524" E
Odkazy a literatura:
POLÁK, M. a kol.: Město Královské Vinohrady. Praha : MILPO MEDIA 2009.
Datum poslední aktualizace: 24.2.2021 0:33
Datum vytvoření: 21.2.2021 19:02

Mohlo by vás zajímat