Antonín Baum (Vyšehrad)

Antonín Baum se narodil v chudé pražské rodině dne 12. května 1830 na Starém Městě. Již v mládí se zajímal o historické stavby a také o středověké miniatury a prvotisky - inkunábule. Jsou to nejstarší tisky do roku 1500. Vystudoval pražskou polytechniku (dnes ČVUT), která se později z Klementina přestěhovala na Karlovo náměstí.

Po ukončení studií začal v roce 1853 pracovat v architektonické kanceláři Ignáce Ullmanna jako kreslič. Společně pak realizovali v Praze některé stavby. Pracoval u něj dvacet let. Ant. Baum se mezitím r. 1869 přihlásil jako suplent na přednášky dějiny architektury. Poté aktivně dlouhá léta pracoval v Archeologickém spolku. Později však I. Ullmann neuspěl v architektonických soutěžích na výstavbu Národního divadla a Rudolfina, v roce 1873 kancelář uzavřel a stáhl se do soukromí. Antonín Baum tedy nastoupil jako technický ředitel ve Stavební bance pro předměstí pražská, kde se například zabýval novou regulací Smíchova. Již po roce (r. 1874) založil s architekty Bedřichem Münzbergerem a Antonínem Viktorem Barvitiem družstvo k provádění větších staveb.

Toto heslo se nachází na herní trase Proměny architektury v aplikaci Putování Prahou 2

Vyrazte ven, pojďte si zahrát

Objevte více

V té době se Antonín Baum ještě více začal zajímat o archeologii, dějiny typografie a umělecké památky a stal se jejich znalcem. Uměl je konzervovat, založil sbírku starých peněz. Shromáždil na 6000 mědirytin. Pořádal sbírky starožitností v Českém muzeu (nyní Národní muzeum) a spolupracoval v tomto oboru s archeologem a konzervátorem uměleckých předmětů Františkem X. Benešem. Byl aktivní také v občanském sdružení Umělecká beseda. Jeho odborné články vycházely v Památkách archeologických, ve Světozoru a Květech.  

V roce 1872 navrhoval plány na budovu Nového probošství na Vyšehradě, které ale realizovány nebyly. V roce 1875, poté co Vyšehradská kapitula koupila rotundu sv. Martina na Vyšehradě, proběhla její historická renovace podle návrhů Ant. Bauma. Zde ještě v roce 1880 navrhl výklenek pro sochu sv. Ludmily v nároží hřbitovní zdi ve Štulcově ulici a později spolupracoval také na novobarokní úpravě zdejšího kostela Stětí sv. Jana Křtitele. V té době se podílel také na regotizaci kostela sv. Štěpána ve Štěpánské ulici. Církevní stavby restauroval i mimo Prahu a po několik let byl členem ředitelství a odboru pro výtvarná umění při Akademii křesťanské.

Roku 1876 projektoval stavbu Nového českého divadla , jedné z pražských divadelních arén. Nacházela se na Vinohradech nedaleko tehdy zbořené Žitné brány, na rohu dnešní Anglické a Škrétovy ulice. Z roku 1878 pocházejí od něj mýtní budky na Palackého mostě, které později vyzdobil sochami Josef Václav Myslbek (1889-1897).

Z jeho díla, které se týká městské části Praha 2, jmenujme například ještě opravu letohrádku Amerika v ulici Ke Karlovu, kterou prováděl v letech 1884-1886.

Antonín Baum zemřel na onemocnění ledvin dne 2. května 1886 v Praze a je pochován na Olšanských hřbitovech, odd. III-6-297.