Nové proboštství, Štulcova čp. 89/1 (Vyšehrad)

Historie

Velký zvelebitel Vyšehradu, probošt vyšehradské kapituly Václav Štulc, začal pomýšlet na vybudování nové proboštské rezidence záhy poté, co se stal proboštem. Na zasedání kapituly 16. února 1872 byl předložen příslušný plán a podána žádost k Hypoteční bance o půjčku 40 tisíc zlatých. Tato půjčka byla jištěna na žitenickém statku, který vyšehradské kapitule patřil. Tento návrh byl schválen. První projekt nové rezidence proboštů, který předložil architekt Antonín Baum, kapitula neschválila, neboť se jí zdál příliš honosný a reprezentativní. Václav Štulc se proto obrátil na architekta Josefa Niklase, který stavěl na Vyšehradě kanovnické domy. Jeho návrh v méně okázalém novogotickém stylu byl schválen a v letech 1872–1874 byla samostatně stojící budova Nového probošství s kaplí sv. Klimenta postavena, byť se to neobešlo bez četných úskalí, jako bylo navyšování rozpočtu, průtahy ve výstavbě apod., až se probošt Štulc uchýlil léčit pocuchané nervy na letním bytě a dozor převzal nejmladší vyšehradský kanovník.

Stavba

Dvoupatrová budova ve Štulcově ulici má půdorys písmene H. Východní průčelí o třech osách člení nízký středový rizalit. Nad průčelím vchodu je trojboký arkýř kaple sv. Klimenta, který osvětlují tři okna, jež mají kružby v podobě tří jeptišek. Kaple byla po svém dokončení vysvěcena proboštem Václavem Štulcem a stala se jeho oblíbeným místem. Časem byla vyzdobena obrázky sv. Václava a sv. Klimenta od malíře Josefa Hellicha. Na arkýři je nápis Soli Deo Gratia (Pouze Boží milosti). Severní průčelí je symetricky řešené s krajními rizality vrcholícími trojúhelnými štíty. Uprostřed patra je umístěn kanovnický znak. Interiér domu je z větší části plochostropý, vybavený novogotickými nebo křížovými klenbami. Ve sklepech jsou klenby segmentové.

Budova prošla od svého vzniku třemi zásadními opravami – v roce 1938, 1940 a v letech 1993 až 1994. Do roku 1948 sloužila budova Nového probošství jako rezidence proboštů, potom Obvodnímu národnímu výboru v Praze 2 a rovněž jako oblíbená obřadní síň, kterou mohli v určené dny v měsíci zdarma využívat ke svatbám i novomanželé z Prahy 3. Po společenských změnách v roce 1989 zde našla sídlo reklamní agentura Mark BBDO a v současnosti se zde nachází CIEE Study Center Univerzity Karlovy. Vedle vchodových dveří je umístěna pamětní deska.

V souvislosti se stavbou Nového proboštství založil Václav Štulc na severní straně budovy v letech 1873–1874 park, později nazvaný Svatováclavské sady podle původní sochy sv. Václava, přenesené sem z nynějšího Václavského náměstí. Do neveřejného parku se vcházelo novogotickou brankou, která se dochovala do dnešních dnů na původním místě. Park byl po roce 1950 zpřístupněn veřejnosti a dnes nese název Štulcovy sady.

Bludiště

Zajímavostí je zde bludiště namalované na ploše přilehlého parkoviště, které je kopií bludiště v katedrále ve francouzském Chartres. Bludiště je doplněno textem: „Tato kresba je kopií vzoru z katedrály v Chartres – průměr je 14 ,8 m. Rok vzniku 1197. Tento vzor byl namalován 21. 6. 1997.  P. S. Šťastnou cestu do jiných světů“. Bludiště namalované neznámým autorem v roce 1997 bylo obnoveno ještě v následujících letech 1998 a 1999.

Původní dochované bludiště v katedrále v Chartres je opředeno řadou mýtů a výkladů, podle nichž zde např. působí tzv. telurické proudy či je symbolem cesty do Jeruzaléma apod. a patří k velkým pozoruhodnostem této výjimečné katedrály.

Architekt

Český architekt a pedagog Josef Niklas se narodil 11. března 1817 ve Volyni, zemřel 10. října 1877 v Praze. Josef Niklas studoval u prof. Karla Wiesenfelda na pražské polytechnice. Po stavitelské praxi v Praze a ve Vídni vykonal studijní cesty po Německu, Francii a Itálii. Posléze se usadil jako adjunkt architektonického rýsování v Praze. Již v roce 1849 se stal asistentem prof. Bernharda Gruebera na pražské polytechnice a následujícího roku byl jmenován skutečným učitelem kreslení a stavitelství pozemního na české c. k. reálce. V roce 1860 se přihlásil jako profesor reálky k habilitaci z praktické stavební výuky na technice v Praze. V roce 1864 si zažádal o profesuru na stolci pozemního stavitelství pražské polytechniky pro českou řeč a jeho žádosti bylo vyhověno. Dne 16. června 1869 pak převzal stolici architektury na nově oddělené části polytechniky a jako řádný profesor setrval v této funkci až do smrti. V letech 1873 až 1874 byl zvolen rektorem české části polytechniky.

V letech 1871–1873 byl jeho asistentem Antonín Wiehl, autor mj. arkád na Vyšehradském hřbitově.

Výčet realizovaných prací Prof. Josefa Niklase je velice dlouhý. Zahrnuje zámky, vily, divadla, veřejné a sakrální budovy, usedlosti, ale například i oltáře. Domy na Vyšehradě navrhoval v letech 1872 až 1874. Vedle Nového proboštství to byly i dva kanovnické domy v ulici K Rotundě č.p. 90/12   a 91/14.

Malíř

Autor obrazů v kapli sv. Klimenta malíř Josef Vojtěch Hellich se narodil 17. dubna 1807v Cholticích a zemřel 22. ledna 1880 v Praze. Byl českým malířem a archeologem. Známý byl především církevními malbami. Kromě toho působil jako kustod archeologické sbírky Českého muzea. Časem ovšem získal četné zakázky na velké obrazy a kvůli náročné umělecké tvorbě muzeum opustil. Za života namaloval na 320 obrazů, z toho 290 velkých chrámových oltářních obrazů.