Václav Štulc (Vyšehrad)

V Praze vystudoval Akademické gymnázium, ve vlasteneckém kroužku se stýkal mj. s Karlem Sabinou či Karlem Hynkem Máchou; patřil k prvním členům Matice české. První literární pokusy zveřejnil pod pseudonymem Václav Svatopluk Kladenský v časopisech Jindy a Nyní a v Květech českých.

Roku 1835 vstoupil do semináře, vysvěcen na kněze byl 5. srpna 1839. Po vysvěcení začal jako kaplan ve Kvílicích u Slaného, roku 1843 přijal místo duchovního správce v ústavu pro slepce a později v blázinci v Kateřinské ulici v Praze.

V roce 1848 byl členem Národního výboru, začal vydávat politický časopis Občan, jenž byl záhy zastaven. Zároveň byl však povolán jako katecheta na Akademické gymnázium, kde vyučoval nejen náboženství, pro které sestavil vlastní učebnici, ale i češtinu a dějepis. Mezi jeho žáky byl i pozdější vyšehradský probošt Mikuláš Karlach. Václav Štulc usiloval o rozšíření cyrilometodějského kultu a dal podnět ke stavbě chrámu slovanských apoštolů v Karlíně. Byl literární činný, psal básně, přispíval do Světozoru či Časopisu katolického duchovenstva. Redigoval periodikum Blahověst.

V roce 1860 byl zvolen sídelním kanovníkem na Vyšehradě. Za vydávání politického týdeníku Pozor si v dubnu a květnu 1863 odpykal dvouměsíční žalář v církevní věznici. Vedle církevně laděných prací vydával po Pečírkově smrti populární Pečírkův Národní kalendář.

Roku 1870 se stal proboštem vyšehradské kapituly, kde se zasadil o vybudování nového proboštství, kanovnických domů a zahájil přestavbu kostela sv. Petra a Pavla podle plánů Josefa Mockera, na kterou věnoval čtyřicet tisíc zlatých. Spolku Svatobor daroval sedm tisíc zlatých. Podpořil spolu s Františkem Ladislavem Riegrem a Mikulášem Karlachem myšlenku Slavína na vyšehradském hřbitově a dal na Vyšehrad vlastním nákladem přenést sochu sv. Václava z Václavského náměstí, dílo sochaře raně barokního sochaře Jana Jiřího Bendla, a barokní sochu sv. Ludmily ze Slupi. V roce 1880 byl jmenován konzistorním radou krakovským a litoměřickým, o rok později domácím prelátem papežským.

Zemřel v roce 1887 a pochován je na Vyšehradském hřbitově. K poctě Václava Štulce byly vyšehradské Svatováclavské sady nazvány Štulcovými a v roce 1910 byl do nich umístěn jeho pomník. Od roku 1888 nese proboštovo jméno i vyšehradská ulice Štulcova