Václav Kliment Klicpera na obraze v Městském muzeu v Chlumci nad Cidlinou Svetla_1: Dům U Kamenného stolu na Karlově náměstí, v němž zemřela Karolina Světlá, na unikátní fotografii z roku 1911

Václav Kliment Klicpera

Přední dramatik a spisovatel doby obrození, často označovaný za zakladatele českého dramatu, zejména veselohry, vlastenec, ředitel gymnázia.

Václav Kliment Klicpera se narodil 23. listopadu 1792 v Chlumci nad Cidlinou, zemřel 15. září 1859 v Praze. Je pochován na Olšanech.

 

Sdílet

Otec V. K. Klicpery byl krejčí a kostelník v Chlumci nad Cidlinou. Václav Kliment Klicpera se vyučil krejčím a potom řezníkem. V šestnácti letech odešel do Prahy na gymnázium, po jeho skončení studoval filozofii. V roce 1816 začal studovat medicínu, ale po dvou letech ze školy odešel. V té době již hrál s ochotnickým divadlem v Chlumci a ve Stavovském divadle a psal hry. Díla, která tehdy vznikla, včetně deklamovánek, patří k jeho nejzdařilejším. Psal je pro studentský divadelní spolek. V roce 1819 odešel učit na gymnázium do Hradce Králové, kde založil a řídil také ochotnické divadlo, které bylo zároveň literárním centrem, v němž vyrůstal např. i J. K. Tyl.

Oženil se s Annou Švamberkovou, podruhé s A. Trnkovou. Narodil se mu syn Ivan.

Po roce 1846 se odstěhoval zpět do Prahy a bydlel na Karlově náměstí v tehdejším domě čp. 552. Učil na Akademickém gymnáziu na Starém Městě, kde byli mimo jiné jeho žáky Vítězslav Hálek, Josef Václav Frič či Jan Neruda. Během revoluce v roce 1848 se aktivně podílel na práci Národního výboru, především v oblasti školství. Dva roky poté se stal ředitelem tohoto gymnázia, které bylo v té době krátce jedinou českou střední školou v Rakousko-Uhersku.

V. K. Klicpera byl známý svým národním cítěním a vyhraněným postojem k národnostní otázce, mimo jiné nechal studenty vydávat bez souhlasu úřadů studentský časopis, proto byl v roce 1853 ze svého postu ředitele odvolán a poslán do penze.

Jeho pohřeb v září 1859 se stal vlasteneckou protirakouskou demonstrací.

Jeho nejstarším dílem je zdramatizovaná pověst Blaník z roku 1813. Napsal přes 50 her, nejvíce veseloher: jednoaktovku s pouze mužským obsazením Rohovín čtverrohý (1817), Hadrián z Římsů, Ptáčník, Divotvorný klobouk – zřejmě Klicperův nejúspěšnější kus, Veselohra na mostě (1826) nebo Každý něco pro vlast (1829). V této konverzační veselohře dává obsazování místa starosty příležitost k zesměšnění několika kandidátů, prospěchářských rádobyvlastenců, kteří se honosí svými zásluhami o obecní blaho. V roce 1936 Veselohru na mostě zhudebnil Bohuslav Martinů jako komickou operu.

Je autorem i historických her jako veršované tragédie Soběslav, selský kníže, a také próz: např. historické povídky podle vzoru W. Scotta Točník a Vítek Vítkovič. V předmluvě k povídce Točník Klicpera napsal: „Mně jest celý svět dramatická báseň! Ze všeho, co čtu, ze všeho, co vidím, bezvolně scény spřádám a osnovuju.“

Kdysi byla dlouho populární jeho zveršovaná pravidla karetní hry bulka Šestadvacet aneb Trapulky do bulky (1821).

Své hry vydával tiskem ve svazečcích nazvaných Divadlo Klicperovo (1820–1821), Almanach dramatických her (1825–1830) a Dramatické spisy (1847–1850).

Po Václavu Klimentu Klicperovi byla pojmenována jedna z vinohradských ulic, nyní Záhřebská. V současné době nese jeho jméno téměř 30 ulic v různých městech České republiky.

Narození
23.11.1792
Úmrtí
15.9.1859 (66 let)
Datum poslední aktualizace: 16.11.2019 19:19
Datum vytvoření: 20.7.2018 17:10