Václav Kliment Klicpera

Otec V. K. Klicpery byl krejčí a kostelník v Chlumci nad Cidlinou. Václav Kliment Klicpera se vyučil krejčím a potom řezníkem. V šestnácti letech odešel do Prahy na gymnázium, po jeho skončení studoval filozofii. V roce 1816 začal studovat medicínu, ale po dvou letech ze školy odešel. V té době již hrál s ochotnickým divadlem v Chlumci a ve Stavovském divadle a psal hry. Díla, která tehdy vznikla, včetně deklamovánek, patří k jeho nejzdařilejším. Psal je pro studentský divadelní spolek. V roce 1819 odešel učit na gymnázium do Hradce Králové, kde založil a řídil také ochotnické divadlo, které bylo zároveň literárním centrem, v němž vyrůstal např. i J. K. Tyl.

Oženil se s Annou Švamberkovou, podruhé s A. Trnkovou. Narodil se mu syn Ivan.

Po roce 1846 se odstěhoval zpět do Prahy a bydlel na Karlově náměstí v tehdejším domě č.p. 552 (dnes Poliklinika Karlovo náměstí). Učil na Akademickém gymnáziu na Starém Městě, kde byli mimo jiné jeho žáky Vítězslav Hálek, Josef Václav Frič či Jan Neruda. Během revoluce v roce 1848 se aktivně podílel na práci Národního výboru, především v oblasti školství. Dva roky poté se stal ředitelem tohoto gymnázia, které bylo v té době krátce jedinou českou střední školou v Rakousko-Uhersku.

V. K. Klicpera byl známý svým národním cítěním a vyhraněným postojem k národnostní otázce, mimo jiné nechal studenty vydávat bez souhlasu úřadů studentský časopis, proto byl v roce 1853 ze svého postu ředitele odvolán a poslán do penze.

Jeho pohřeb v září 1859 se stal vlasteneckou protirakouskou demonstrací.

Jeho nejstarším dílem je zdramatizovaná pověst Blaník z roku 1813. Napsal přes 50 her, nejvíce veseloher: jednoaktovku s pouze mužským obsazením Rohovín čtverrohý (1817), Hadrián z Římsů, Ptáčník, Divotvorný klobouk – zřejmě Klicperův nejúspěšnější kus, Veselohra na mostě (1826) nebo Každý něco pro vlast (1829). V této konverzační veselohře dává obsazování místa starosty příležitost k zesměšnění několika kandidátů, prospěchářských rádobyvlastenců, kteří se honosí svými zásluhami o obecní blaho. V roce 1936 Veselohru na mostě zhudebnil Bohuslav Martinů jako komickou operu.

Je autorem i historických her jako veršované tragédie Soběslav, selský kníže, a také próz: např. historické povídky podle vzoru W. Scotta Točník a Vítek Vítkovič. V předmluvě k povídce Točník Klicpera napsal: „Mně jest celý svět dramatická báseň! Ze všeho, co čtu, ze všeho, co vidím, bezvolně scény spřádám a osnovuju.“

Kdysi byla dlouho populární jeho zveršovaná pravidla karetní hry bulka Šestadvacet aneb Trapulky do bulky (1821).

Své hry vydával tiskem ve svazečcích nazvaných Divadlo Klicperovo (1820–1821), Almanach dramatických her (1825–1830) a Dramatické spisy (1847–1850).

Po Václavu Klimentu Klicperovi byla pojmenována jedna z vinohradských ulic, nyní Záhřebská. V současné době nese jeho jméno téměř 30 ulic v různých městech České republiky a také divadlo v Hradci Králové.