Vítězslav Hálek (Nové Město)

Vítězslav Hálek se narodil v rodině hostinského. Rodiče si přáli, aby se stal knězem, proto nejdříve studoval kněžský seminář v Praze, ale přešel na Akademické gymnázium, kde maturoval v roce 1855. Protože ho rodiče nechtěli podporovat, živil se psaním poezie a dával kondice.

V roce 1865 se oženil s Doroteou Horáčkovou, dcerou advokáta. Bydleli v Palackého ulici č.p. 721/II vedle rodiny Palackých. Měli dva syny, Jiřího Emanuela, který však záhy po porodu zemřel, a Ivana (1872–1945). Ten studoval gymnázium v  Žitné ulici, byl lékařem, spisovatelem, publicistou a vlastencem, zabýval se politikou, působil hlavně na Slovensku. Byl dědečkem herečky Jany Štepánkové. Manželka Dorotka, kterou velmi miloval, byla častým námětem jeho milostných básní.

Tento obsah se nachází v jedné z našich her Doplňovačka, duben 2021

Vyzkoušejte si Vaše znalosti v některé z našich her

Hrát

Vítězslav Hálek brzy začal pracovat jako redaktor v Národních listech, jež se tiskly v tiskárně na rohu dnešních ulic V Tůních a Hálkova. Poezii publikoval ve třech svazcích almanachu Máj. Redigoval časopisy Ruch, Lumír a Květy. Psal divadelní kritiky, povídky, dramata. Z díla: Večerní písně, V přírodě, Krásná Leila (lyrické básně), Alfred (lyrickoepická skladba), Pohádky z naší vesnice (balady a romance), Záviš z Falkenštejna (divadelní hra), Muzikantská Liduška, Na vejminku, Domácí učitel (prózy)...

Hálek byl členem Umělecké besedy, která po jeho smrti dala zasadit bronzovou pamětní desku na dům v Palackého ulici, kde bydlel, a na Karlově náměstí poblíž Novoměstské radnice nechala postavit pomník s Hálkovou bustou a kašnou se sochami sfing. Autorem pomníku je Bohuslav Schnirch. Podle básníka Vítězslava Hálka se jmenovala současná Londýnská ulice v letech 1884–1926 Hálkova. Na Novém Městě se nachází velmi krátká ulice Hálkova, která vznikla v roce 1883 jako pokračování ulice Na Rybníčku. Své jméno dostala o tři roky později.

Vítězslav Hálek bývá společně s Janem Nerudou pokládán za zakladatele moderní české poezie. Trávil hodně času v přírodě, např. v domku na Zbraslavi, který si pronajal a kde často pobýval. Při jednom z výletů do Harrachova k Mumlavským vodopádům se nastydl a dostal zánět pohrudnice, brzy nato zemřel v pouhých 39 letech. Je pochován na Vyšehradském hřbitově v hrobu 9-26. Velmi prosazoval vybudování hrobky Slavín a napsal na toto téma fejeton Malá procházka po Praze. Slavín však byl vystavěn až po jeho smrti.