Poliklinika na Karlově náměstí čp. 554/32 (Nové Město)

Historie

Na východní straně Karlova náměstí v místě dnešní polikliniky stály ještě v roce 1937 tři domy patřící nakladateli Janu Ottovi. Ten zde založil zde jednu z největších tiskáren v Praze. Ve své době patřil podnik se svými až 150 zaměstnanci mezi největší tiskárny v Praze a v letech 1988−1908 zde vznikalo dodnes nepřekonané dílo Ottův slovník naučný. Po Ottově smrti v roce 1916 nakladatelství postupně snižovalo produkci a na počátku třicátých let zaniklo úplně a i s pozemky bylo vykoupeno státem, který rozhodl o jejich demolici a výstavbě nového zdravotnického zařízení.
V roce 1931 požádal Spolek architektů a inženýrů ministerstvo veřejných prací o vyhlášení veřejné soutěže na připravovanou stavbu na místě bývalých Ottových domů. Do soutěže na přestavbu bývalých Ottových domů, která však proběhla v roce 1935, došlo osm návrhů. Nejvýše porota ocenila návrhy Vojtěcha Kerharta a Ferdinanda Fencla a doporučila jejich spolupráci. Vojtěch Kerhart vypracoval plány na stavbu polikliniky a Ferdinand Fencl plány zdravotnické školy. V roce 1937 se staré Ottovy domy zbouraly a oba architekti rozpracovali první podrobnější stavební dokumentaci. O rok později bylo povoleno sloučení stavenišť, ale na počátku roku 1939 se pro tíživou politickou situaci přípravné práce na stavbu zastavily.

Stavební úřad na základě přepracovaných plánů z let 1946–1947 vydal povolení ke stavbě. V roce 1950 proběhla kolaudace zdravotnické školy do výšky prvního patra a roku 1955 byla zkolaudována celá stavba zdravotnické školy a polikliniky tak, jak ji známe dnes.

Popis

Ferdinand Fencl navázal při projektu a realizaci na své předchozí zkušenosti se zdravotními objekty, z nichž můžeme například uvést sanatorium v Dobříši nebo Ústav hluchoněmých v Kremnici. Také v návrhu budovy na Karlově náměstí nezapřel svůj smysl pro racionální výraz, promyšlenou konstrukci a kultivovaný detail, který rozvinul zejména několikaletou praxí v ateliéru Oldřicha Tyla. Hlavní třináctiosou fasádu nechal autor obložit bílými keramickými dlaždicemi, v přízemí pak použil travertin.  Železobetonovou konstrukci domu odhalil v podobě nosného sloupu u hlavního vstupu a v centrálním sloupovém schodišti budovy.

Vojtěch Kerhart se ve svém návrhu polikliniky pokusil maximálně využít stísněného prostoru parcely a zároveň zajistit co nejlepší přístup plnohodnotného denního světla do všech prostor budovy. Vznikla tak obdélná stavba přiléhající k Malé Štěpánské se dvěma jižními dvorními křídly. Do úzké uličky se poliklinika obrací svou východní fasádou zjemněnou oblým rohem a škrábanou omítkou.

Složité okolnosti vzniku obou staveb ochudily jejich výslednou podobu o původní funkcionalistickou čistotu a vitalitu, kromě toho se Ferdinand Fencl z důvodu politických perzekucí, příznačných pro padesátá léta, nemohl osobně účastnit jejich dokončení. Přesto je budova bývalé zdravotnické školy a polikliniky vedle pavilónů nemocnice v Krči a některých staveb nemocničního areálu Na Bulovce jedním z mála příkladů zdařilé funkcionalistické zdravotnické architektury v pražském prostředí.