Karlovo náměstí

Karel IV. (1316–1378) byl český král a římský císař z dynastie Lucemburků. Byl nejstarším syn krále Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny.
Pro neshody rodičů byl kralevic od svých sedmi let vychováván na francouzském královském dvoře, kde nabyl na tehdejší dobu nezvykle rozsáhlé vzdělání a také evropský rozhled. Naučil se číst a psát a několik cizích jazyků, přičemž češtinu považoval za svou mateřštinu. V roce 1333 na nátlak české šlechty se vrátil domů. Otec, král Jan Lucemburský, mu udělil titul markraběte moravského a svěřil správu v zemi. Karel IV. vládl od roku 1346 až do své smrti. Toto období se považuje za zlatý věk naší země, který dokonale vyjadřuje jeho posmrtné přízvisko Otec vlasti. Známá je jeho budovatelská činnost: založení univerzity, vybudování hradu Karlštejna a kamenného mostu přes Vltavu, zahájení stavby chrámu sv. Víta. Mezi jiným založil a vybudoval Nové Město pražské. 

Toto heslo se nachází na herní trase Josef Lada v aplikaci Putování Prahou 2

Vyrazte ven, pojďte si zahrát

Objevte více

Dne 8. března 1348 vykonal Karel IV. svůj nejvelkolepější zakladatelský čin – vydal zakládací listinu Nového Města pražského. Slavnostní položení základního kamene, což tenkrát znamenalo založení hradební zdi, se konalo 26. března 1348. V půdorysu velkoryse koncipovaného města byla tři centrální náměstí: Senný trh (dnes Senovážné náměstí), Koňský trh (dnes Václavské náměstí) a Dobytčí trh (dnes Karlovo náměstí). Díky Karlu IV. zdobila od r. 1393 toto náměstí téměř čtyři sta let  Kaple Božího těla, ve které se odehrával  Svátek Kopí a hřebů. Zbořena byla v r. 1791. Taktéž mnoho století byla součástí Karlova náměstí Slanečková bouda, jako součást středověkého kupeckého tržiště. Ta zanikla za Josefa II. r. 1863..

Karlovo náměstí je s rozlohou 80 552 m2 největší náměstí v České republice a jedno z největších v Evropě. V době založené bylo největším náměstím středověké Evropy. Zpočátku se mu říkalo Tržiště velké, rynk Novoměstský, až od 15. století se vžil název dobytčí trh. Od roku 1848 platí název Karlovo náměstí, o což se zasloužil Karel Havlíček Borovský.
Až do poloviny 19. století bylo náměstí neupravené, hrbolaté a blátivé. Pak zde byl založen veřejný park. Veřejný park byl na náměstí založen v roce 1870, v letech 1884–1885 byl dokončen zahradním architektem Františkem Thomayerem (1856–1938). Dominanty náměstí tvoří  Novoměstská radnice, budova soudu ,  kostel sv. Ignáce ,  budova ČVUT či Faustův dům a nad ním rozsáhlý areál Všeobecné fakultní nemocnice Park krášlí pomníky Benedikta Roezla, Jana Evangelisty Purkyně, Elišky Krásnohorské, Karoliny Světlé a Vítězslava Hálka. Jižně od něj se nachází malý parčík Na Moráni.

Na náměstí žilo nebo pracovalo i mnoho významných osobností, vzpomeňme Karla Hynka Máchu, Christiana Dopplera ,  Leoše Janáčka, Josefa Suka, Josefa Ressela, Viktora Felbera, Františku Plamínkovou nebo  Václava Bendu. Na jejich počest jsou zde umístěny pamětní desky. 

Připomeňme si některé známé stavby, některé z nich se zachovaly dodnes, některé byly v průběhu času nahrazeny modernějšími. Napířklad:  Pivovar u Šerychů, Pivovar u Palmů, Hůlkovský pivovar, Pivovar u Maternů, Pivovar u Sedlerů, Dům Černý pivovar ,  Dům u kamenného stolu ,  Pivovar u Kamenného stolu, Kaulichův dům, novostavba Karlák Square Center, Dům U šálků, Pivovar u Šálků, Dům u Podušků, Dům s Václavskou pasáží, Palác Charitas ,  Poliklinika Karlovo nám. a další. Různé podoby náměstí vám připomenou proměny v čase (mapy). 

Karlovo náměstí je i důležitým dopravním uzlem s mnoha tramvajovými linkami, jezdí zde autobusy a několik vstupů naleznete do stanice metra B se stejnojmenným názvem. Vestibuly ukrývají i mnohá zajímavá umělecká díla, třeba mozaiku věnovanou zakladateli Karlu IV.

Od roku 2025 probíhá rozsáhlá revitalizace a rekonstrukce parku na náměstí.

DOPORUČUJEME:

Publikaci (skládačku) Karlovo náměstí - historie a současnost
Obrázky a mapy různého stáří v hesle  Karlovo náměstí - historie v obrazech