Sametová revoluce – Albertov 1989

Místo: Albertov 2038/6, Nové Město

Datum: 17. listopadu 1989

Adresa
Albertov
120 00 Praha 2
Česká republika
50° 4' 8.3172" N, 14° 25' 28.0308" E
Sdílet

Sametová revoluce – Albertov 1989

Přeměnu politických poměrů z „budování rozvinutého socialismu“ na pluralitní demokracii nazýváme Sametová, Listopadová a někdy též Něžná revoluce. Těmito názvy označili pád komunismu zahraniční novináři, fascinováni tím, že ke společenským změnám došlo pokojnou cestou. K jejich urychlení přispěl rozpad bývalého Východního bloku, četné iniciativy československých disidentů a studentské demonstrace.

Ironií osudu se stalo, že hlavním spouštěčem těchto změn se stali studenti vysokých škol pod záštitou Socialistického svazu mládeže, zatímco disidenti se demonstrace právě kvůli tomuto nezúčastnili. Navíc jejich přítomnost by mohla dát představitelům moci důvod k zakázání či potlačení připravované demonstrace. Zato se jí ale aktivně zúčastnila řada dětí disidentů.

Akci na Albertově předcházelo několik protivládních demonstrací v letech 1988–1989. V roce 1988 se v Praze demonstrovalo 21. srpna, 28. října a 10. prosince na Škroupově náměstí na Žižkově, přičemž poslední jmenovaná demonstrace byla dokonce režimem povolena. Mezi 15. a 20. lednem 1989 proběhl v Praze na Václavském náměstí tzv. Palachův týden, série demonstrací u příležitosti 20. výročí úmrtí Jana Palacha. V reakci na brutální postup režimu při potlačení demonstrací vznikla petiční akce Několik vět. Demonstrace v srpnu a říjnu byly opět potlačeny. Dne 12. listopadu 1989 proběhlo v Římě svatořečení sv. Anežky České za účasti tisíců českých poutníků a kamer Československé televize.

V říjnu 1989 naplánovala organizace Nezávislé studentské sdružení STUHA na 17. listopad pietní akci k 50. výročí uzavření vysokých škol nacisty. Oficiálním účelem mělo být uctění památky Jana Opletala, který byl smrtelně zraněn během protinacistické demonstrace 28. října 1939 a na následky poranění 11. listopadu 1939 zemřel. Jeho pohřeb 15. listopadu 1939 se stal otevřenou protinacistickou demonstrací. Důsledkem bylo zavření všech českých univerzit a kolejí, více než 1200 studentů bylo odvezeno do koncentračního tábora Sachsenhausen a devět studentů bylo 17. listopadu 1939 popraveno. Pro trvalou připomínku těchto událostí byl 17. listopad vyhlášen Mezinárodním dnem studentstva. Pamětní deska Jana Opletala na něj upomíná v Jenštejnské ulici 1966/1 na Novém Městě.

V pátek 17. listopadu 1989 vyhlásil tehdejší federální ministr vnitra ČSSR František Kincl mimořádnou bezpečnostní akci, která měla toho dne udržet v Praze pořádek. Manifestace začala na Albertově v 16 hodin. V té době již přišlo na Albertov podle odhadu Státní bezpečnosti 15 000 lidí, avšak podle jiných zdrojů to bylo až 50 000 účastníků. V 16:40 byla první část manifestace ukončena a dav se vydal na pochod směrem k Vyšehradu k hrobu Karla Hynka Máchy. V průvodu studentů, známých osobností kulturního života a Pražanů byla nesena provizorně vytvořená hesla, např. „Konec vlády jedné strany“ a skandovala se hesla „Jakeše do koše“ či „Masaryka na stovku“. Na Vyšehradský hřbitov dorazilo na deset tisíc lidí. V 18:15 byla tato část demonstrace ukončena.

Asi polovina davu se pak vydala podél nábřeží k Národnímu divadlu. Policejní kordon zablokoval most 1. máje, takže demonstranti zahnuli do Národní třídy. Zde byli demonstranti uzavřeni dvěma policejními kordony.

V 20:15 hodin začal postupující policejní kordon prostor s demonstranty zahušťovat. Z tohoto prostoru vedly pouze únikové uličky, v nichž byli demonstranti brutálně biti. Řada účastníků byla zatčena a naložena do připravených autobusů. Během policejního zásahu bylo zraněno 568 lidí.

Následujícího dne se na školách začaly organizovat stávkové výbory, mezitím StB rozšířila fámu o údajně mrtvém studentu Šmídovi, ze kterého se vyklubal poručík StB Ludvík Zifčák, který buď předstíral úraz a bezvědomí, nebo, podle vyšetřovací komise, v důsledku psychického vypětí omdlel.

V neděli 19. listopadu byla v Činoherním klubu založena společná platforma Občanské fórum. Následovala studentská stávka a Václavské náměstí a pak Letenská pláň se staly místem masových shromáždění. Sametová revoluce se začala rozlévat po celé zemi. Dne 24. listopadu oznámil rezignaci na svou funkci generální tajemník KSČ Miloš Jakeš.

Demokratizace společnosti směřovala ke konání svobodných voleb. Dne 28. března 1990 zanikla Československá socialistická republika a místo ní vznikla Česká a Slovenská Federativní Republika. V červnu 1990 se v Československu konaly první demokratické volby od roku 1946.

Na počest listopadových událostí v roce 1939 a 1989 se 17. listopadu slaví státní svátek České republiky Den boje za svobodu a demokracii. V České republice byl vyhlášen podle § 1 zákona 245/2000 Sb.

Na budově přírodovědeckých ústavů na Albertově čp. 2038/6, odkud vyšel pochod studentů, je umístěna pamětní deska s textem „Kdy – když ne teď?, kdo – když ne my? 17. 11. 1989“.

Místo: Albertov 2038/6, Nové Město

Datum: 17. listopadu 1989

Adresa
Albertov
120 00 Praha 2
Česká republika
50° 4' 8.3172" N, 14° 25' 28.0308" E
Galerie: 
Datum poslední aktualizace: 7.12.2018 14:55