Přírodovědecké ústavy UK, Albertov čp. 2038/6 (Nové Město)
Dnešní podobu budově Přírodovědeckých ústavů UK vtiskla přístavba z let 1924–1926. Budova je sídlem celé řady organizací. Vedle Přírodovědecké fakulty UK bychom zde našli například Mineralogické muzeum, Chlupáčovo muzeum historie země a celou řadu vědeckých ústavů a učených společností.
Historie
V místech, kde se dnes rozkládá budova Přírodovědeckých ústavů UK, se nacházela slupská zahrada ústavu choromyslných. V roce 1909 připravil Stavební úřad c. k. místodržitelství pod vedením stavebního rady Rudolfa Vomáčky (narozen 1847 v Mšeně) plán novostavby přírodovědeckých ústavů c. k. české univerzity. Stavitel Rudolf Vomáčka, absolvent stavitelství na české technice v Praze, byl roku 1900 jmenován konsuárem při Ústřední komisi pro bádání a zachování uměleckých a historických památek. V roce 1903 byl již titulován jako vrchní stavební rada a vedl vypracování projekt na Hygienický ústav německé univerzity a v roce 1909 na budovu Přírodovědeckých ústavů v ulici Albertov 2038/6. V listopadu téhož roku byla schválena stavební čára a v říjnu 1912 proběhla kolaudace původního objektu. V roce 1924 navrhl architekt Karel Špera přístavbu křídel ve Studničkově ulici, která navázala na stávající objekt z roku 1909. V roce 1951 byla postavena podkrovní nástavba, v roce 1954 proběhla adaptace pro Geologickou fakultu a další úpravy, zejména dvorní přístavby, proběhly v letech 1982, 1985, 1994 a 1995.
Architekt
Autor přístavby inženýr architekt Karel Špera se narodil 28. ledna 1889 v Kardašově Řečici. Studoval na pražské Akademii, kde byl žákem profesora Jana Kotěry a ve speciálce pak v letech 1910–1912 Josipa Plečnika. Stavitelskou koncesi v Praze obdržel 20. listopadu 1918, kdy bydlel v novoměstské Ječné ulici. Je znám jako autor projektů mnoha různých škol a domů.
Budova
Budova přírodovědeckých ústavů se řadí mezi poslední pražské stavby postavené v novobarokním slohu. Hlavní průčelí má 21 os a je členěno třemi rizality. Střední rizalit je krášlen secesně barokizující výzdobou: vysokým pilastrovým řádem s jónskými hlavicemi. Nad vchodem jsou kartuše s girlandami, reliéf šesti putti se symboly přírodních věd, segmentový štít s polokruhovým (tzv. termálním) oknem, plná atika s čočkami, v rozích doplněná hrajícími si putti. Nad okny v přízemí a druhém patře jsou svazkové klenáky, okna v prvním patře jsou zdobena čabrakami. Střecha je sedlová, nad risality mansardová s litinovým zábradlím a dekorativními útvary hromosvodů. K budově náleží dobová zeď obloukově prolomená a ve vrcholech s koulemi.
Čtyři dvoutraktová křídla vymezují dvůr s příčným středním jednotraktovým křídlem velké posluchárny s galerií, která má hodnotnou výzdobu a doplňky. Vestibul je dvoustupňový vestibul s širokým přímým schodištěm s bohatou výzdobou. Na mezipodestě je umístěna mramorová pamětní deska připomínající obě etapy výstavby budovy přírodovědeckých ústavů. Na fasádě na nároží ulic Albert a Studničkova se nachází pamětní deska upomínající na úlohu studentů při tzv. Sametové revoluci v roce 1989.
Název: Přírodovědecké ústavy UK
Umístění: Albertov 2038/6, Studničkova, Votočkova, Hlavova
Úřad c. k. místodržitelství pod vedením Rudolfa Vomáčky
Výstavba: 1909–1912
Architekt přístavby: Karel Špera
Přístavba: 1924–1926
Datum vytvoření: 15.11.2020 18:11
Zašlete nám zpětnou vazbu k tomuto heslu. Líbí se Vám toto zpracování? Máte návrh na změnu?
Zpětná vazba