náměstí I. P. Pavlova (Nové Město)

Po svém vzniku neslo náměstí jméno Jana Amose Komenského. Tento prostor vznikl v roce 1897, a to po odstranění novoměstského opevnění, kterým byly zbytky Slepé brány (byla jen pro pěší, nikoliv pro povozy). Ta se do svého zazdění v roce 1694 jmenovala Svinská (podle prodeje vepřů v okolí) resp. Brána Svatého Jana (podle zdejšího zbořeného kostelíka). Za první republiky a krátce po válce neslo náměstí název Petra Osvoboditele, po komunistickém převratu v roce 1948 náměstí Říjnové revoluce a od roku 1952 se jmenuje do současnosti náměstí I. P. Pavlova.

Jan Amos Komenský se narodil 28. března 1592 na jihovýchodní Moravě, zemřel 15. listopadu 1670 v Amsterodamu.  Byl posledním biskupem Jednoty bratrské, filosof, spisovatel a „Učitel národů“. Jako autor byl velice plodný a záběr jeho literárního díla byl velmi široký. Sepisoval originální učebnice, jazykové příručky, encyklopedie, ale i díla teologická teosofická a všenápravná. Jeho nejslavnější česky psané dílo 17. století je Labyrint světa a ráj srdce. V roce 1616 byl vysvěcen na kazatele a ve Fulneku působil jako kazatel Jednoty bratrské. Po porážce stavovského povstání opustil Fulnek a ukrýval se v Čechách i na Moravě. Po roce mu zemřela žena Magdaléna rozená Vizovská i děti, které zůstaly ve Fulneku. V roce 1624 se v Brandýse nad Orlicí seznámil se svou druhou ženou Marií Dorotou Cyrillovou, s níž měl čtyři děti.

V roce 1628 odešel do polského Lešna, kde byl zvolen biskupem a písařem a zastával funkci zástupce rektora gymnázia. V té době publikoval didaktické spisy, které mu přinesly velký ohlas evropské nekatolické odborné veřejnosti. Roku 1648 se s nemocnou ženou vrátil do Lešna, kde jeho žena skonala, načež se v roce 1650 Komenský v Toruni oženil potřetí, tentokrát s mladičkou Janou Gajusovou.

Působil ve Švédsku, Uhrách a v letech 1654–1656 opět pobýval v Lešně. Ve válečné vřavě mezi švédským vojskem a Poláky vypukl v Lešně požár, v němž přišel Komenský o veškerý svůj majetek, včetně rukopisů. Vzhledem ke kolaboraci se Švédy musel emigrovat a uchýlit se od roku 1656 do Amsterodamu. Zde nakonec zemřel roku 1670 a byl pochován v kostelíku v Naardenu.

Petrem Osvoboditelem byl nazýván srbský a první jugoslávský král Petr Karaďordevič, který se narodil v roce 1844, zemřel 1921. Králem byl od roku 1918 až do svého skonu.

Náměstí Říjnové ulice mělo svým pojmenováním oslavovat převzetí moci bolševiky v ruském Petrohradě v listopadu 1917. V roce 1952 však byl tento název přenesen na ústřední dejvické náměstí, lidově zvané Kulaťák. Současně byla přilehlá ulice Wilsonova přejmenována na ulici Vítězného února.

Ivan Petrovič Pavlov se narodil podle juliánského kalendáře 14. září 1849 (podle gregoriánského, tedy našeho kalendáře 26. září 1849) v Rjazani, zemřel 27. února 1936 v Leningradu. Byl ruským fyziologem, psychologem a lékařem. Je držitelem Nobelovy ceny z roku 1904 za fyziologii a medicínu. Zabýval se studiem trávicích procesů a s nimi spojených reflexů. Byl profesorem farmakologie na Vojenské lékařské akademii v Petrohradě, kde později založil fyziologické oddělení, které vedl až do své smrti.