Lublaňská (Nové Město)

Dlouhá Lublaňská ulice vede od náměstí I. P. Pavlova až k parku Folimanka. Název byl zaveden v roce 1926 podle hlavního města Slovinska. Předtím se jmenovala Puchmajerova podle Antonína Jaroslav Puchmajera (1769–1820). Byl to český básník, vlastenec, kněz; dnes se po něm jmenuje ulice v Jinonicích v Praze 5.

Pojmenována byla na počest mírového uspořádání Evropy po první světové válce, díky čemuž vzniklo i Československo. Této dějinné události odpovídá i pojmenování některých ulic podle států tzv. Dohody (Spojené království, Francie, Rusko se spojily na základě Dohody) – např. Americká, Francouzská, ...; a k nim se přidaly po vypuknutí války Itálie, USA, Srbsko a další státy). Některé další ulice se jmenují po hlavních městech států Dohody (Římská, Bruselská, Záhřebská atd.), které bojovaly až do konce války proti tzv. centrálním mocnostem.

Ulice dříve měla část pražskou a část vinohradskou. Novoměstský dům v Lublaňské ulici čp. 1860/15 nesl pojmenování U Šeborů, vinohradský dům v téže ulici čp. 146/46 byl průchozí dům U Možnách, v němž na počátku 20. století bydlel prof. dr. Jindřich Metelka, středoškolský profesor, kartograf a politik.Byl poslancem Říšské rady a Revolučního národního shromáždění. V původním domě čp. 398/18 měli ateliér Adolf Liebscher , akademický malíř Vojtěch Bartoněk a sochaři František Hergesel a Antonín Procházka.