Hrobka rodiny Mildových a Hennerových. Foto: P. Líbal

Jan Kotěra, funerální architektura (Vyšehrad)

Jan Kotěra, který bývá nazýván zakladatelem moderní české architektury, nenavrhoval jen obytné domy, administrativní budovy, výstavní pavilony, interiérová zařízení a design kolejových vozidel, ale věnoval se též funerální architektuře.

V oblasti funerální architektury vzniklo zhruba třicet hrobek, resp. náhrobků, které patří do souboru díla Jana Kotěry. 

Dvě realizace jsou přímo na Vyšehradském hřbitově, tedy na území Prahy 2. Oba náhrobky se nacházejí v severních arkádách tohoto významného pohřebiště. Hrobka rodiny Mildových a Hennerových z roku 1901 zaujímá místo v arkádě 14-29 a výtvarně na ní spolupracoval sochař Stanislav Sucharda. Náhrobek je z hořického pískovce a tvoří jej nápisová deska se jmény zemřelých a dvojice postav. Částečně obnažený muž a zahalená žena se opírají o desku. Kompozici završuje kříž, představující křesťanskou symboliku, a na arkádové stěně se nacházejí kovové jabloňové haluze, související s mytologickou symbolikou.

Nedaleko je umístěna hrobka rodiny Tichých a Bartových z roku 1912, na které se podílel sochař Bohumil Kafka. Ve výklenkové kapli (arkáda 14-21) s konchou se nachází socha Panny Marie Pastýřské, dílo zmíněného Bohumila Kafky. Kotěra pro dolní partii navrhl travertinový obklad a horní část vyzdobil skleněnou mozaikou. O tuto techniku se architekt zajímal již při své cestě do Itálie roku 1898. Celá kompozice je rámována nápisem AVE MARIA GRATIA PLENA, jde tedy o latinsky psaný počátek modlitby Zdrávas Maria.

Je však záhodno uvést širší kontext Kotěrovy funerální tvorby. Již jednou z jeho vůbec prvních realizací je hrobka Mladotů ze Solopysk na hřbitově v Kosově Hoře u Sedlčan (1898). Baron Jan Mladota ze Solopysk se stal významným podporovatelem tohoto mladého architekta. Jde o jedinou hrobku v pravém slova smyslu, ostatní tvorba se již týkala náhrobků. Z mimořádně umělecky kvalitních prací lze především uvést dvě hrobky na Novém židovském hřbitově v Praze. Jde o náhrobky rodiny Elbogenovy a Robitschkovy, jejichž návrhy pocházejí z roku 1901, ale na tomto hřbitově nalezneme i jiná Kotěrova díla.

Na Vinohradském hřbitově, který sice leží na území Prahy 10, ale ideově a v tomto případě i fakticky s touto Encyklopedií souvisí, se také nalézá několik Kotěrových realizací. Vybudoval si zde roku 1909 vlastní rodinnou hrobku, ve které také spočívá. Ještě je možno uvést hrobku lékaře Antonína Heverocha, profesora psychiatrie a neurologie, vytvořenou kolem roku 1918 ve spolupráci s Jaroslavem Horejcem. Další Kotěrovy náhrobky nalezneme také na Olšanských hřbitovech, na Libockém hřbitově, v Kolíně, Hronově, Dobrušce a ve Frýdku.

DOPORUČUJEME: Více o J. Kotěrovi naleznete v publikaci Jan Kotěra a jeho žáci v Praze 2 (P. Líbal)

Galerie: 
Hrobka rodiny Mildových a Hennerových. Foto: P. Líbal
Hrobka rodiny Tichých a Bartových. Foto: P. Líbal
Hrobka Mladotů ze Solopysk v Kosově Hoře. Foto: P. Líbal
Hrobka Kotěrovy rodiny. Foto: P. Líbal
Hrobky rodin Robitschkovy a Elbogenovy. Foto: P. Líbal
Detail hrobky rodiny Elbogenovy. Foto: P. Líbal
Katastrální území
Adresa
vyšehradský hřbitov
120 00 Praha 2
Česká republika
50° 3' 53.838" N, 14° 25' 3.864" E
Odkazy a literatura:
Patrik Líbal, Jan Kotěra a jeho žáci v Praze 2, Praha 2022, s. 82-83.
Vanda Skálová, Sepulkrální architektura, in: Vladimír Šlapeta (ed.), Jan Kotěra 1871–1923. Zakladatel moderní české architektury, Praha 2001, s. 303–305.
Jakub Synecký, Pojetí náhrobku v díle Jana Kotěry a jeho ohlasy u Bohuslava Fuchse a Josefa Gočára, in: Historie – otázky – problémy 1/2019, s. 190-212.
Pavel Vlček (ed.), Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, Praha 2004, s. 326-327.
Datum poslední aktualizace: 2.5.2022 23:25
Datum vytvoření: 2.5.2022 23:09

Zašlete nám zpětnou vazbu k tomuto heslu. Líbí se Vám toto zpracování? Máte návrh na změnu?