Bohumil Kafka

Bohumil Kafka (Vinohrady)

Významný český sochař, medailér a pedagog. Vedle volné tvorby vytvořil i mnoho dekorativních prvků na fasádách, bust a pomníků. 

Narodil se 14. února 1878 v Nové Pace, zemřel 24. listopadu 1942 v Praze.

Sdílet

Bohumil Kafka se narodil dne 14. února 1878 v novopackém domě číslo 65. Otec Václav Kafka, povoláním truhlář, pocházel ze Smidar, matka Arnošta, rozená Šimerková, z Kumburského Újezda. V rodném městě absolvoval nejprve obecnou a poté měšťanskou školu, následně v letech 1891 až 1895 studoval na Odborné škole sochařsko-kamenické v Hořicích v Podkrkonoší. V roce 1896 Kafku přijali do druhého ročníku na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, kde studoval pod vedením dalšího novopackého rodáka Stanislava Suchardy. Svému učiteli pomáhal se soutěžním návrhem pomníku Františka Palackého. Na Akademii výtvarných umění patřil v letech 1898 až 1901 k žákům Josefa Václava Myslbeka a pracoval s ním na Pomníku sv. Václava. Roku 1898 jej přijali do spolku S.V.U. Mánes. Kafka se vrátil (1901) na Uměleckoprůmyslovou školu a stal se Suchardovým asistentem. Následujícího roku získal Hlávkovo stipendium, které mu umožnilo studovat v Paříži, a zpět se vracel přes Švýcarsko a Mnichov. V druhé polovině listopadu roku 1904 znovu odjel do Paříže, pronajal si ateliér na avenue d´Orléans č. 21, a tato návštěva se prakticky protáhla až do roku 1908, avšak s různými přestávkami. Roku 1905 uskutečnil výpravu do Londýna a občas zajížděl do Prahy. Na výstavách Salonu d´Automne vystavoval například plaketu Mumie a další díla: Probuzení, Doba koupele v moři nebo Náhrobní reliéf.

S Vinohrady, resp. Prahou 2, je spojen již počátek Kafkovy tvorby. Dne 1. května 1902 si pronajal ateliér po zemřelém sochaři Františku Stránském v Blanické č. 8, čp. 750. Roku 1908 se nastěhoval do ateliéru po malíři Karlu Špillarovi v Mánesově ulici čp. 1056 (č. 40) na Královských Vinohradech a roku 1911 se vrátil do Blanické 8, do míst, které dříve přepustil Josefu Mařatkovi. V té době, roku 1910, se podílel na výzdobě vestibulu Obecního domu hlavního města Prahy, pro který vytvořil reliéfy Fauna a Flóra.

Na Praze 2 také nalezneme několik jeho realizací. Roku 1906 podepsal smlouvu na vymodelování čtyř alegorických půlfigur zpodobňujících Tragédii, Činohru, Operu a Tanec pro průčelí budovy Vinohradského divadla. V letech 1907 až 1908 vznikl náhrobek Josefa Kaizla na Vyšehradském hřbitově, na kterém s ním spolupracoval architekt Josef Gočár. Roku 1912 instaloval na stejném hřbitově Madonu pastýřskou a na Vyšehradském hřbitově také nalezneme bustu Mikoláše Alše, umístěnou roku 1917 na hrob tohoto významného malíře. Nelze opomenout ani spolupráci s architektem Janem Kotěrou, jehož 150. výročí narození si roku 2021 připomínáme. Roku 1904 spolu navrhli náhrobek Karla Maydla, který se nachází na Olšanských hřbitovech. Kafka se podílel na výzdobě Národního domu v Prostějově, který vystavěli v letech 1905 až 1907 podle Kotěrova návrhu, a tento sochař také vytvořil s tímto architektem roku 1910 pomník manželů Vojáčkových, stojící před prostějovským kulturním stánkem. Na fasádě Vysoké školy uměleckoprůmyslové na Palachově náměstí, kde Kafka získal roku 1916 po zemřelém Stanislavu Suchardovi profesoru, se nachází pamětní deska Jana Kotěry od Pavla Janáka s bustou, vytvořenou Kafkou stejného roku.

V letech 1923 až 1924 si Kafka postavil v umělecké kolonii vilu s ateliérem ve střešovické ulici Na Ořechovce. Tento dům navrhl Pavel Janák. Roku 1925 jej jmenovali profesorem na Akademii výtvarných umění po zemřelém Janu Štursovi. Od Kafky též pochází pomník Josefa Mánesa na Alšově nábřeží z roku 1940, ale jeho patrně nejslavnější dílo, jezdeckou sochu Jana Žižky z Trocnova, nalezneme před památníkem na vrchu Vítkov. Tento pomník, osazený až roku 1950, tvořil v dílně zvané „Kafkárna“ v pražských Střešovicích.

Stylově nejprve patřil k secesním a symbolistním umělcům, ale později se přiklonil k „nové klasičnosti“, navazující na francouzského sochaře Aristide Maillola. Jeho poslední díla se vyznačují značným monumentalistickým pojetím, ovlivněným expresivními silami. Tento významný umělec zemřel dne 24. listopadu 1942 v Praze a 30. listopadu jej pohřbili na Slavíně Vyšehradského hřbitova.

Galerie: 
B. Kafka, tvorba
B. Kafka, tvorba
Narození
14.2.1878
Úmrtí
24.11.1942 (64 let)
Katastrální území

Žil a tvořil i v dnešní Praze 2. 

Spolupraioval se svými učiteli Stanislavem Suchardou a J. V. Myslbekem.

Je pohřben na vyšehradském Slavíně.

Odkazy a literatura:
Petr Wittlich, Sochařství české secese, Praha 2000, s. 319-351.
Petr Wittlich, Bohumil Kafka (1878–1942). Příběh sochaře, Praha 2014.
Datum poslední aktualizace: 28.6.2021 22:47
Datum vytvoření: 28.6.2021 22:18

Zašlete nám zpětnou vazbu k tomuto heslu. Líbí se Vám toto zpracování? Máte návrh na změnu?

Mohlo by vás zajímat