Jan Štursa

Po skončení měšťanky vystudoval Jan Štursa sochařsko-kamenickou školu v Hořicích, kterou úspěšně absolvoval v roce 1898. Po škole pracoval krátce jako kameník v Německu, ale pak se přihlásil na Akademii výtvarných umění v Praze a byl přijat do ateliéru Josefa Václava Myslbeka. Po absolutoriu v roce 1903 se živil jako štukatér a retušér až do doby, než byl v roce 1908 přijat jako Myslbekův asistent na AVU, kde pracoval až do vypuknutí války.

V roce 1914 narukoval na frontu do Haliče. V roce 1916 byl jmenován po smrti Stanislava Suchardy profesorem na Akademii výtvarných umění v Praze, což jej vysvobodilo z dalšího vojenského tažení. Téhož roku se oženil s herečkou a pěvkyní Boženou Durasovou a nastěhoval se na Královských Vinohradech do nárožního domu v  Anglické ulici č.p. 1219/27, kde žil až do své předčasné smrti v roce 1925. Na fasádě domu z  náměstí Míru je umístěna pamětní deska Jana Šturs y. Bývala zde slavná kavárna Hlavovka..

Božena Durasová, zvaná Bolenka, psaná též někdy Důrasová, se narodila 9. března 1886 ve vsi Huny u Slaného. Věnovala se činohře, ale zejména operetnímu zpěvu. Účinkovala v nedalekém Divadle na Vinohradech a později ve Vinohradské zpěvohře. Zemřela 14. prosince 1961, pochována je na Olšanských hřbitovech.

V roce 1919 se stal Štursa nástupcem Josefa Václava Myslbeka a v roce 1922 rektorem AVU. Tuto funkci zastával až do roku 1924.

Jeho počáteční tvorbu ovlivnil impresionismus a také August Rodin. Jeho secesní socha Melancholické děvče sochaře proslavila a současně naznačila budoucí vývoj tvorby. Jan Štursa je autorem např. dvou skupinových monumentálních sousoší Práce a Humanita (1912–1913) z pylonů levého břehu Hlávkova mostu, sám si cenil díla Odpočívající tanečnice (1913) a mezi Štursovy nejznámější sochy z jeho pozdního období patří Raněný (1912–1921). Štursa se vynikajícím způsobem uplatnil v sochařském portrétu a jako tvůrce pomníků. Na Královských Vinohradech je například autorem pomníku Svatopluka Čecha v  Sadech Svatopluka Čecha.

Dne 28. dubna 1925 se Jan Štursa zúčastnil umístění své sochy Dar nebes a země, kterou vytvořil v roce 1918, v Moderní galerii v pražské Stromovce. Následně, sužován bolestivými příznaky rozvíjející se syfilitidy, se vrátil do svého ateliéru v nedaleké Akademii. Tady se těžce postřelil a na následky zranění zemřel 2. května 1925. Pohřben byl na Slavíně Vyšehradského hřbitova.