náměstí Míru
Náměstí Míru bývalo centrálním náměstím Královských Vinohrad a důležitou pozici stává v současnosti i jako centrum Městské části Praha 2, která zde má radnici. Poloha náměstí je v souřadnicích 52º4´31,16ʺ severní šířky a 14 º26´10,97ʺ východní délky; je dlouhé 190 m a široké 160 m.
Podle číslování domů orientačními (modrými) čísly ulice Ibsenova, Šubertova, Slezská, Korunní a Francouzská ulice na náměstí Míru začínají, Americká, Belgická, Rumunská, Jugoslávská a Anglická zde končí. Nebylo tomu tak vždy. Z náměstí Míru, jako z centra Královských Vinohrad, začínalo číslování domů orientačními čísly i v ulicích Americké a Belgické, neboť ještě za první republiky se nerespektovalo pozdější označování pražských ulic orientačními čísly ve směru po toku Vltavy a směrem od jejích břehů. Od roku 1961 upravovala používání orientačních (dříve tzv. nových) domovních čísel vyhláška č. 97/1961 Sb., o názvech obcí, označování ulic a číslování domů. V současnosti se řídí celostátní pravidla pro pojmenovávání ulic i číslování domů vyhláškou ministerstva vnitra č. 326/2000 Sb., prováděcí vyhláška k zákonu o obcích a zákonu o hlavním městě Praze. Orientační číslo 1 nese palác Valdek a číslování pak pokračuje ve směru hodinových ručiček po obvodu náměstí až k budově radnice, které má číslo 20. Kostel a cukrárna u stanice tramvaje jsou bez označení číslem popisným i orientačním.
Náměstí bylo (jako Purkyňovo) založeno v roce 1884. V průběhu dlouhých desetiletí se jeho název měnil, stejně jako ostatních ulic v celé Velké Praze, Prahu 2 nevyjímaje.
Náměstí neslo jméno Jana Evangelisty Purkyně od svého založení. Jan Evangelista Purkyně (narodil se roku 1787 v Libochovicích, zemřel v Praze roku 1869) byl jedním z největších českých vědců. První věhlas získal ve fyziologii. Purkyňovy objevy, založené na experimentech, jsou velice rozsáhlé, pozoruhodné jsou i práce optické vycházející ze studií fyziologie vidění. Vrcholem dosáhl vypracováním buněčné teorie, podle níž se všechna živočišná i rostlinná těla skládají z buněk tvořených protoplazmou, což je Purkyňův pojem převzatý vědou celého světa. J. E. Purkyně se živě podílel na vlasteneckém dění a byl přítelem Karla Havlíčka Borovského i Boženy Němcové. Spolu s Vojtěchem Náprstkem pečoval o rozvoj českého průmyslu a podporoval vzdělání žen. Více než 50 učených společností celého světa jej učinilo svým čestným členem.
Od roku 1923 neslo centrální vinohradské náměstí název připomínající ten dnešní – Mírové. Pojmenováno bylo na počest mírového uspořádání Evropy po první světové válce, díky čemuž vzniklo i Československo. Této dějinné události odpovídá i pojmenování okolních ulici podle států tzv. Dohody (Spojené království, Francie, Rusko se spojily na základě Dohody (nebo též Trojdohody) a k nim se přidaly po vypuknutí války Itálie, USA, Srbsko a další státy) nebo podle jejich hlavních měst (Londýnská, Římská, Bruselská, Záhřebská a další), které bojovaly až do konce války proti tzv. centrálním mocnostem (tedy bez carského a později sovětského Ruska, které z války odstoupilo v roce 1917) a států, které s jejich podporou vznikly nově po rozpadu Rakouska-Uherska, částečně Německa a carského Ruska. V roce 1933 byl název změněn na Vinohradské. Němci je přejmenovali v roce 1940 na Říšské, po osvobození se vrátil předválečný název Vinohradské náměstí a po tzv. vítězství pracujícího lidu v roce 1948 se nazývá náměstím Míru – aby se tak připomnělo úsilí Československa o zachování celosvětového míru. Název ovšem evokuje i vzpomínku na Mírové náměstí z doby první republiky.
