náměstí Míru (Vinohrady)
Náměstí Míru bývalo centrálním náměstím Královských Vinohrad a důležitou pozici stává v současnosti i jako centrum Městské části Praha 2, která zde má radnici. Poloha náměstí je v souřadnicích 52º4´31,16ʺ severní šířky a 14 º26´10,97ʺ východní délky; je dlouhé 190 m a široké 160 m.
Podle číslování domů orientačními (modrými) čísly ulice Ibsenova, Šubertova, Slezská, Korunní a Francouzská ulice na náměstí Míru začínají, Americká, Belgická, Rumunská, Jugoslávská a Anglická zde končí. Nebylo tomu tak vždy. Z náměstí Míru, jako z centra Královských Vinohrad, začínalo číslování domů orientačními čísly i v ulicích Americké a Belgické, neboť ještě za první republiky se nerespektovalo pozdější označování pražských ulic orientačními čísly ve směru po toku Vltavy a směrem od jejích břehů. Od roku 1961 upravovala používání orientačních (dříve tzv. nových) domovních čísel vyhláška č. 97/1961 Sb., o názvech obcí, označování ulic a číslování domů. V současnosti se řídí celostátní pravidla pro pojmenovávání ulic i číslování domů vyhláškou ministerstva vnitra č. 326/2000 Sb., prováděcí vyhláška k zákonu o obcích a zákonu o hlavním městě Praze. Orientační číslo 1 nese palác Valdek a číslování pak pokračuje ve směru hodinových ručiček po obvodu náměstí až k budově radnice, které má číslo 20. Kostel a cukrárna u stanice tramvaje jsou bez označení číslem popisným i orientačním.
Náměstí bylo (jako Purkyňovo) založeno v roce 1884. V průběhu dlouhých desetiletí se jeho název měnil, stejně jako ostatních ulic v celé Velké Praze, Prahu 2 nevyjímaje.
Náměstí neslo jméno Jana Evangelisty Purkyně od svého založení. Jan Evangelista Purkyně (narodil se roku 1787 v Libochovicích, zemřel v Praze roku 1869) byl jedním z největších českých vědců. První věhlas získal ve fyziologii. Purkyňovy objevy, založené na experimentech, jsou velice rozsáhlé, pozoruhodné jsou i práce optické vycházející ze studií fyziologie vidění. Vrcholem dosáhl vypracováním buněčné teorie, podle níž se všechna živočišná i rostlinná těla skládají z buněk tvořených protoplazmou, což je Purkyňův pojem převzatý vědou celého světa. J. E. Purkyně se živě podílel na vlasteneckém dění a byl přítelem Karla Havlíčka Borovského i Boženy Němcové. Spolu s Vojtěchem Náprstkem pečoval o rozvoj českého průmyslu a podporoval vzdělání žen. Více než 50 učených společností celého světa jej učinilo svým čestným členem.
Od roku 1926 neslo centrální vinohradské náměstí název připomínající ten dnešní – Mírové. Pojmenováno bylo na počest mírového uspořádání Evropy po první světové válce, díky čemuž vzniklo i Československo. Této dějinné události odpovídá i pojmenování okolních ulici podle států tzv. Dohody (Spojené království, Francie, Rusko se spojily na základě Dohody (nebo též Trojdohody) a k nim se přidaly po vypuknutí války Itálie, USA, Srbsko a další státy) nebo podle jejich hlavních měst (Londýnská, Římská, Bruselská, Záhřebská a další), které bojovaly až do konce války proti tzv. centrálním mocnostem (tedy bez carského a později sovětského Ruska, které z války odstoupilo v roce 1917) a států, které s jejich podporou vznikly nově po rozpadu Rakouska-Uherska, částečně Německa a carského Ruska. V roce 1933 byl název změněn na Vinohradské. Němci je přejmenovali v roce 1940 na Říšské, po osvobození se vrátil předválečný název Vinohradské náměstí a po tzv. vítězství pracujícího lidu v roce 1948 se nazývá náměstím Míru – aby se tak připomnělo úsilí Československa o zachování celosvětového míru. Název ovšem evokuje i vzpomínku na Mírové náměstí z doby první republiky.
Dominantou náměstí je kostel sv. Ludmily. Po obvodu náměstí Míru nacházejí další významné stavby, např. Divadlo na Vinohradech, Národní dům, budova radnice, neobarokní nájemní domy apod.
Datum vytvoření: 13.7.2018 13:45
Zašlete nám zpětnou vazbu k tomuto heslu. Líbí se Vám toto zpracování? Máte návrh na změnu?
Zpětná vazba