Palác Valdek, Anglická čp. 620/30 (Vinohrady)

Historie

Původní dům Na Valdeku, který zde stál od roku 1877, musel v roce 1928 ustoupit požadavkům nové doby, ačkoliv byl velmi solidní a mohl sloužit ještě několik desítek let. Název Valdek pochází od jména dávných majitelů pozemku, podle jiných pramenů je odvozen z německého „der Wald a die Ecke“ a připomíná tak cíp lesa, který se zde prý nacházel.

První dům vybudoval František Novotný (1835–1881), který stavěl mnoho domů na rychle se rozvíjejících Vinohradech a byl známý svou solidností. Jeho jediná dcera Hana dostala Valdek jako věno. V roce 1880 se provdala za ing. Bohumila Staňka, městského inženýra, který v té době zajišťoval výstavbu nového Olšanského hřbitova. Postavil rovněž mnoho domů na Vinohradech, např. v  Londýnské, Korunní a Varšavské ulici. Jako radní Královských Vinohrad se také angažoval při výstavbě kostela sv. Ludmily a zdejšího divadla. Hana Staňková byla energická dáma a koncem dvacátých let rozhodla, že Valdek už je malý a nemoderní. Požádala svého oblíbeného synovce, stavitele Antonína Beladu, aby dal starý Valdek strhnout a na jeho místě postavil nový. Předtím musel ještě postavit dům ve vinohradské Písecké ulici, kam se po dobu stavby přestěhovala rodina i nájemníci z Valdeku.

Tento obsah se nachází v jedné z našich her Pexeso Stará Praha 2 - kalendář 2020

Vyzkoušejte si Vaše znalosti v některé z našich her

Hrát

Stavba

Architekt a stavitel ing. arch. Antonín Belada (1881–1936) vypracoval projekt velkoryse pojatého obchodního a nájemního domu v roce 1929. Navrhl pro konstrukci paláce železobetonovou kostru vyplněnou dutými tvárnicemi, kterou zhotovila firma inženýra Jaroslava Wimmera tak, že všechny střední a dvorní sloupy a celá váha schodiště spočinuly na rámové konstrukci biografu a přilehlých místností. Tím se získalo více prostoru i pro suterénní místnosti. Dům byl původně naplánován jako obchodní a nájemní. V obou suterénních patrech se nacházel biograf Valdek, pozdější kino Varšava, které mělo 722 míst k sezení.V prostorách kina byly umístěny dvě sochy titánů, které předtím zdobily vchod starého Valdeku. Kino bylo uvedeno do provozu 16. prosince 1930. Po okupaci českých zemí zanikla na začátku války kvůli zatemnění všechna letní kina a v kamenných kinech se nesměly promítat britské, francouzské a později ani americké filmy. Biograf Valdek byl nazván Astoria. Po osvobození v květnu 1945 se z Astorie stalo kino Varšava.

V přízemí byly obchody a v mezaninu kavárna pana Štěrby. Původní prostředí kavárenského typu s kulatými stolky a různě tvarovanými boxy se uchovalo až do rozsáhlé rekonstrukce po roce 1989. Ostatní patra (z nichž nejvyšší odstupovalo o 2 ,5 metru do líce ulice a vznikly zde slunné terasy) byla určena na byty a kanceláře. Příchod k nim zajišťovalo okázalé, volné a světlé kruhové schodiště, obložené bílým kararským mramorem.

Původní projekt z dvacátých let počítal s umístěním kancelářských místností banky v mezaninu, ale před dostavbou se rozhodlo, že zde bude zmíněná kavárna. Ta si ovšem vyžadovala zcela jiné větrací zařízení. Odborný závod pro vzduchotechniku a topení, firma ing. R. Müller, instalovala vzduchotechniku, která zajišťovala příjemné prostředí kavárny bez kouře a pachů z kuchyně. Do větrací komory v suterénu se nasával vzduch ventilátorem, umístěným na střeše. Vzduch se vyčistil na kovových filtrech, předehřál a zvláštním zařízením navlhčil. Plechovým potrubím se pak vháněl výdechovými mřížemi do prostor kavárny. Nasávacími mřížemi byl nad střechu budovy odváděn vydýchaný vzduch a kouř. Veškeré výpary ze sporáků a pecí se zachycovaly digestořemi a pomocí ventilátorů vytlačovaly nad střechu objektu. Samozřejmostí bylo ústřední topení, přičemž v přízemí a mezaninu byla tělesa vyhřívaná párou a od prvního patra až po podkroví teplou vodou.

Z dobových časopisů, které popisovaly Valdek, se dozvíme, že „celá stavba působí dojmem jasnosti, šíře a pohodlí, což jsou požadavky moderní doby. Veškeré malířské práce v paláci provedl František Zatočil, dekorační malíř z Vinohrad...., kanalisaci, vodovod a zdravotní zařízení, jakož i práce klempířské a ozdobné orámování oken měděnými profily provedla firma F. Kasl (založena 1875), Královské Vinohrady, a centrální vyssávání prachu pro palác Valdek dodala Technochema spol. s r.o. z Prahy 2.“

Původní prostředí kavárenského typu s kulatými stolky a různě tvarovanými boxy se dochovalo v části kavárny s výhledem na náměstí až do sametové revoluce 1989. Druhá část pohostinství Valdek, spojená s původní kavárnou tanečním parketem a místem pro orchestr, byla však ještě předtím v roce 1979 zrenovována, spolu s další místností, kde se rovněž nacházel bar. Rekonstruovaná část byla vybavena již moderně, s atypicky řešeným osvětlením, s různou kombinací barev; v salónku s barem (který byl rozšířen) je interiér ještě rozdělen dřevěnými, barevně laděnými dělenými stěnami. Zatímco dříve býval Valdek typickou kavárnou, už desetiletí patří především mezi taneční střediska mladých. Protože však je tu otevřeno po celý den, v poledne se tu v původní kavárenské části o 300 místech podávají jídla a nápoje jako v běžných restauracích, odpoledne má provoz pravý charakter kavárenský (r. 1982). Valdek se stal především taneční kavárnou s nepřetržitým celotýdenním provozem. Většinou hrával v kavárně taneční orchestr při odpoledních čajích, konaly se zde diskotéky a stal se vyhledávaným místem mládeže.

Dalším zdejším pohostinským zařízením byl bufet se všemi druhy rychlého občerstvení s vchodem z Jugoslávské ulice. V provozu byl také snack bar Ludmila s vchodem z  náměstí Míru. V obou místnostech, oddělených jen několika schody, bylo vybavení typické pro podobné podniky té doby. V zadní místnosti se nacházela hudební skříň. Kapacita Ludmily byla 45 míst včetně barových židliček u baru. Nabízely se zde kromě běžného občerstvení i minutky připravované po celý den. Pohostinství Valdek provozovaly za dob socialismu Hotely a restaurace v Praze 2 a kavárna byla zařazena do II. cenové skupiny.

Současnost

Kino Varšava, kavárna, bufet i snack bar Ludmila zmizely po listopadové revoluci 1989. Také parter a mezanin budovy byly zcela změněny při úpravě po roce 1990, kdy byl někdejší Palác Valdek, nyní Valdek House, přebudován pro potřeby bankovního ústavu Unicreditbank a na kancelářské prostory. Zachována byla jen původní pasáž, z níž býval vchod do kina, nyní zkracující chodcům cestu mezi Anglickou a Jugoslávskou ulicí. Bývá však často zavřená. Nachází se zde také soukromá stomatologická klinika. Objekt má průčelí do náměstí Míru a zabírá prostor mezi Anglickou a Jugoslávskou ulicí. Má čp.620/30 z Anglické ulice a 620/29 z Jugoslávské ulice.

Architekt

Projektant a stavitel Antonín Belada se narodil 22. června 1881 v Křivosoudově, zemřel 20. dubna 1936 v Praze a pohřben je na krčském hřbitově.Vydlel na Masarykově nábřeží čp. 237/17  a později se přestěhoval na Rašínovo nábřeží čp. 50/26.Se svou firmou vybudoval na území Čech množství staveb, předevšín však v Praze, Spolupracoval se svým starším bratrem, stavitelem Bohumilem Beladou.