Štikovna, náměstí Míru č.p.1219/2 (Vinohrady)

Rozsáhlé pozemky mezi dnešní Vinohradskou třídou a náměstím Míru náležely usedlosti, která nejčastěji ze všech vinohradských usedlostí měnívala své jméno. Nejstarší název z doby, kdy vinice náležela kostelu sv. Jindřicha na Novém Městě, zněl Škopkovská. V roce 1666 byl jejím majitelem staroměstský měšťan a řezník Matěj Půlpán. Od roku 1682 nesla název Ludáková podle majitele Jana Ludáka. Ke konci 17. století byla vinice, již v tu dobu vlastnil Václav Rudolf Vyšín z Klarenburku, sloučena se sousední Rottenbergskou a oběma se začalo říkat Vyšínovská.

Jméno Štikovna pochází od roku 1759. Tehdy se stal jejím majitelem Jiří Urban s chotí Alžbětou, kterému patřil i staroměstský nákladnický pivovar U Štiků – odtud Štikovna. V tu dobu byla usedlost rozšířena o sousední viničky.

Od roku 1804 vlastnil usedlost zemský advokát dr. Jan František Lippa a rozšířil ji o budovu při nynější Vinohradské silnici, kde provozoval kovářskou a zámečnickou živnost. Podle něj se usedlosti říkalo Lipová. V roce 1833 usedlost koupil lékárník Jan Zeno Hubatka, podle jehož jména se jí hovorově říkalo Štěkovna. Z té doby je znamenán dvorec s vinicí a ovocnou zahradou.

Ve druhé polovině 19. století získal usedlost Julius Eichman, takže se vžil poslední název Eichmanka. V roce 1902 koupila pozemky Eichmanky Vinohradská záložna, rozparcelovala je a na jejím místě bylo postaveno Vinohradské divadlo a vznikly ulice Italská, Římská, část Vinohradské a náměstí Míru. Rohový dům na náměstí Míru č.p. 1219 si vystavěl v letech 1902–1903 starosta Alois Bureš se synem Otakarem a na štít domu dal umístit název původní usedlosti Štikovna, nápis se však na objektu nedochoval. Na domě je umístěna pamětní deska sochaře Jana Štursy, který v tomto domě bydlel.

Na druhé straně náměstí stávala usedlost Konstantinka.