Profesor J. Krejčí v roce 1880 na kresbě Josefa Mukařovského (wikipedia)

Jan Krejčí (Vyšehrad)

Český geolog, pedagog, politik a publicista.

Jan Krejčí se narodil 28. února 1825 v Klatovech, zemřel 1. srpna 1887 v Praze.

Sdílet

Otec Jana Krejčího byl vojenský vysloužilec – dragoun a matka pradlena. Syn Johann se jim narodil 28. února 1825. Rodina žila nejprve v Klatovech, ale již o čtyři roky později se přestěhovala do Prahy-Karlína do Invalidovny. Johann navštěvoval německou obecnou školu, poté gymnázium a nakonec studoval čtyři roky chemii a mineralogii na Pražském polytechnickém institutu (budova České polytechniky, dnes ČVUT). Od roku 1847 začal publikovat odborné statě v časopisech. V roce 1849 se stal učitelem na První pražské reálce, která nejdříve sídlila v Rytířské ulici, poté v Panské a r. 1875 se přestěhovala do nové budovy na rohu ulice Ke Karlovu a Ječné čp. 517/30 (nyní Střední průmyslová škola elektrotechnická).

V roce 1850 byl J. Krejčí již jmenován správcem mineralogických sbírek v Českém muzeu (nyní Národní muzeum). Dostal stipendium a mohl tak cestovat po západní Evropě. O cestě a Světové výstavě v Londýně v roce 1851 napsal knihu, kde popisuje nejen přírodu, ale i školství a hospodářské a politické poměry. Brzy se vrátil i na Pražský polytechnický institut, tentokrát již jako učitel mineralogie a geologie. V roce 1864 zde byl jmenován řádným profesorem. V letech 1860–1862 působil ještě jako profesor na reálce v Písku a později v Praze. Po rozdělení polytechniky na část českou a německou, se stal v roce 1867 prvním rektorem této Pražské vysoké technické školy české a byl jím opakovaně zvolen ještě dvakrát, naposledy v roce 1877/1878. Od roku 1882 až do své smrti působil jako profesor na české univerzitě (UK).

V roce 1850 naspal první příručku pro geology a ve vydávání odborných děl pokračoval mnoho let. Psal česky a je považován za otce české geologie. Je autorem první české učebnice geologie, která vyšla v roce 1860. Opět vyšla ve druhém a doplněném vydání v roce 1877 pod názvem Geologie čili nauka o tvarech zemských se zvláštním ohledem na krajiny Českoslovanské. Jan Krejčí již od roku 1853 spolupracoval s Janem Evangelistou Purkyněm v redakci časopisu Živa. Roku 1857 vydal Horopisné obrazy okolí Pražského, v roce 1870 knihu Všeobecné a horopisné poměry, jakož i rozčlenění křídového útvaru v Čechách, která má zásadní význam pro obor geologie. Je autorem mnoha dalších odborných děl a podílel se také na geologickém mapování Čech.   

Profesor Krejčí byl průkopníkem ochrany životního prostředí. Jeho nadčasový citát zní: „Člověk svůj život v přírodě, jejímž výtvorem jest posledním a nejvyšším, ubezpečí a ušlechtí jen v souladu s jejím neporušeným vývojem.“ Tento vynikající pedagog a vědec měl velké zásluhy o národní uvědomění a vyučování v českém jazyce.

Věnoval se také politice; již v roce 1861 byl členem městské rady v Písku a získal mandát poslance Českého zemského sněmu. V roce 1868 podepsal státoprávní deklaraci českých poslanců; roku 1873 se přikláněl k názorům mladočechů, poté se politice nějakou dobu nevěnoval. V roce 1881 byl opět zvolen do Českého zemského sněmu za obvod kolem Slaného, Loun a Rakovníka a stal se poslancem Říšské rady, kde vždy obhajoval český jazyk. Byl však vážně nemocen s klouby a z politiky od roku 1883 postupně odcházel. Zůstal ještě v radě hlavního města Prahy i v Českém zemském sněmu.

Žil ve své vile na severní straně vyšehradské skály, kde trávil i své poslední dny. Nemoc kloubů ho velmi sužovala a po nachlazení 1. srpna 1887 zemřel. Je pochován na Vyšehradském hřbitově v hrobě číslo 8-6.

Na zdi vedle Vyšehradského tunelu pak byla téměř sto let umístěna bronzová pamětní deska Jana Krejčího. Dům a zeď později odstranil další majitel a uchované zbytky desky byly po dlouhých peripetiích umístěny na nové místo, které určili pracovníci památkové péče společně s pravnučkou profesora Krejčího. Nyní se deska nachází na vnější straně hradeb u schodiště vedoucího na Rašínovo nábřeží. Okolí památníku bylo zkultivováno, pravidelně se udržuje schodiště, zeleň a cesta. Další připomínka uznávaného vědce je pod okny Národního muzea, kde je vedle dalších českých velikánů napsáno jeho jméno; celkem je zde dvaasedmdesát jmen. Uvnitř muzea je v úrovni druhého patra na jednom soklu schodištní dvorany mezi 17 bustami mužů, kteří se zasloužili o muzeum, umístěna i busta Jana Krejčího. Jejím autorem je Čeněk Vosmík a zhotovil ji v roce 1900.

Galerie: 
Jan Krejčí
Náhrobek prof. Krejčího a jeho rodiny (foto D. Broncová v květnu 2020)
Hrobka na Vyšehradském hřbitově (foto D. Broncová v květnu 2020)
Narození
28.2.1825
Úmrtí
1.8.1887 (62 let)
Katastrální územíDatum poslední aktualizace: 21.11.2020 18:47
Datum vytvoření: 16.5.2020 17:30

Mohlo by vás zajímat