První pražská reálka, Ječná čp. 517/30 (Nové Město)
Nová budova První pražské reálky (První české reálky) byla postavena v letech 1874–1875 v Ječné ulici. Do třípatrového objektu se přestěhoval ústav z původního působiště v Panské ulici. Dodnes slouží svému účelu, nyní zde sídlí dvě střední školy.
Historie
Na podzim roku 1848 byla v Praze v Panské ulici v piaristické koleji otevřena tzv. hlavní státní škola, v níž se odborné předměty učily v českém jazyce. Prvním ředitelem školy byl jmenován MUDr. Karel Amerling. Během reforem v roce 1849 proběhla i reforma školství. Členem komise, která pracovala na nové organizaci odborných škol a gymnázií u nás, byl i budoucí ředitel První české reálky, Josef Wenzig. Tato česká škola měla původně tři třídy a její absolventi mohli ve studiu pokračovat na německé reálce. Bylo proto rozhodnuto otevřít novou státní reálku, kde by mohli pokračovat žáci z Panské ulice a učit se v češtině. Byla založena v roce 1850 jako První pražská reálka, někdy se užíval název První česká reálka. Nová škola začala využívat prostory v někdejším karmelitánském klášteře v Rytířské ulici. Mezi prvními učiteli byl geolog, pedagog a politik Jan Krejčí (1825–1887).
V roce 1851 se třídy přestěhovaly zpět do Panské ulice a škola se nadále značně rozšiřovala. Roku 1869 zde studovalo již asi 650 žáků a působila zde od r. 1857 také večerní škola průmyslová pod vedením J. E. Purkyně. Bylo nutné školu opět přestěhovat do větších vyhovujících prostor.
O výstavbu nové školní budovy se zasloužil tehdejší c. k. zemský školní inspektor Josef Webr. Byl vybrán pozemek s velikou zahradou, která původně patřila k domu U Zlatého melounu č.p. 517/2, podle nějž se dnes jmenuje krátká ulička Melounová. Hotová škola pak měla „14 postranních síní, 2 kreslírny a rejsovny s kabinety, učebny fyziky a chemie, tělocvičnu s šatnou, tři místnosti školní knihovny, dvě místnosti přírodopisného kabinetu a 5 místností pro ředitelnu a sborovnu“.
Stavba
Nárožní třípatrová budova v Ječné ulici 517/30 na křižovatce s ulicí Ke Karlovu se stavěla v letech 1874–1875 podle návrhu architekta a stavitele Antonína Rosenberga. Stavba se třemi křídly má nepravidelný půdorys a dosahuje až ke Kateřinské ulici (č. 11). Levé boční křídlo je jednotraktové a má pouze jedno patro, hlavní a pravé boční křídlo je dvoutraktové. Střecha je valbová. Hlavní průčelí je obráceno do Ječné ulice. Střední tříosý rizalit (výstupek) má nahoře balustrádovou atiku s erbem se státním znakem, který podpírají dva gryfy (bájná stvoření). Jednotlivá patra dělí římsy, hlavní římsa je předsazena. Přízemní okna jsou zakončena polokruhovitě, v patrech jsou okna obdélná s parapetními římsami. Nad hlavním portálem s polosloupy je nápis PRVNÍ ČESKÁ REÁLKA.
Mezi Ječnou a ulicí Ke Karlovu je zkosené nároží v šířce jedné okenní osy. Je vyšší než oba boční rizality; nahoře uprostřed balustrádové atiky je volutový štít s hodinami a s trojúhelným frontonem. Mezi ulicemi Ke Karlovu a Kateřinskou je rovněž zkosené nároží. Mezi křídly budovy je uprostřed vnitřní nádvoří a malá zahrada.
Hlavním vchodem se vstupuje do prostorného vestibulu, kde ve třech lodích pilíře a pilastry u stěn nesou pasy křížových kleneb. Nachází se zde trojramenné schodiště s pilíři. V levém křídle je tělocvična a nad ní aula s arkádami. Rozlehlé sklepy mají segmentové klenby.
Během rekonstrukce ve 21. století byla v nejvyšších patrech vybudována střešní okna.
Architekt
Vrchní stavební inženýr Antonín Rosenberg (1833–1907) absolvoval vídeňskou techniku a poté nastoupil na c. k. místodržitelství v Praze, kde pracoval 45 let. Působil zde nejprve jako stavební inspicient, v roce 1893 byl jmenován c. k. vrchním inženýrem, od roku 1896 se stal stavebním radou tohoto pražského městského stavebního úřadu. Navrhoval školní budovy hlavně v Praze 1 a 2, ale i rodinné vily, např. v Roztokách u Prahy. Nelze vyloučit, že v rámci svých povinností byl v letech 1896–1897 autorem třetí fáze výstavby novorenesanční budovy Lékařské fakulty UK v Kateřinské ulici č.p. 1660/II. Ke stavbě se dochovaly nesignované plány. Rosenbergovo dílo dokazuje vysokou úroveň jeho projektů, především co se týče vnitřního uspořádání.
Využití budovy v současnosti
V roce 1949 byla založena Střední průmyslová škola elektrotechnická a jejím sídlem se stala budova bývalé reálky v Ječné 30. Má tedy dlouholetou tradici a mezi středními školami zaujímá výjimečné postavení. Zároveň ještě na téže adrese sídlí Obchodní akademie, ŠKOLA 20000, s.r.o., která byla založena v roce 1995. Studenti zde mohou absolvovat čtyřleté distanční studium (dálkové) s maturitou.
Název: První pražská reálka
Umístění: Ječná 517/30
Výstavba: 1874 - 1875
Stavitel: Antonín Rosenberg
Rekonstrukce: 20. a 30. léta 20. století, r. 2000, r. 2020
Datum vytvoření: 12.9.2020 19:06
Zašlete nám zpětnou vazbu k tomuto heslu. Líbí se Vám toto zpracování? Máte návrh na změnu?
Zpětná vazba