Štěpánská (Nové Město)

Štěpánská ulice nese název podle chrámu sv. Štěpána. Patrocinium sv. Štěpána nesla původně od roku 993 až do 14. století rotunda v osadě Rybníček. V roce 1351 však založil proti rotundě císař Karel IV. farní chrám, na který bylo zasvěcení rotundy přeneseno. Rotunda byla následně přesvěcena sv. Longinovi. Nový kostel se stal hlavním chrámem Horního Nového Města. Kostelu se říkalo Ščepán nebo německy Steffel či Šteflík a podle něho, možná i podle gotického tabulového obrazu Panny Marie Svatoštěpánské z roku 1475 se říkalo záhy po založení ulici Svatoštěpánská. Podle místního terénu byla nazývána i Nad Jámou nebo Nad Louží. Vzhledem k tomu, že se zde usazovali v 15. století provazníci, se jí říkalo i Provaznická a později i Široká ulice u sv. Štěpána. Od 18. století se však ustálil převládající název Štěpánská.

Kostel v době vzniku spravoval řád křižovníků s červenou hvězdou, když právě od nich získal Karel IV. většinu pozemků pro založení Nového Města. Kostel se stavěl v letech 1351–1401, věž byla dokončena v roce 1401. Na rozsáhlém pozemku, který náležel ke kostelu, se rozkládal velký hřbitov, kde např. při morové epidemii v roce 1502 bylo pochováno přes 15 tisíc osob. V letech 1874–1879 proběhla puristická úprava, podle projektu Josefa Mockera, při níž byly vytvořeny nové kružby v presbyteru a nová okna v hlavní lodi, průčelí a vedlejších lodí.