Královský korunovační a pohřební průvod

korunovace Karla IV. a Blanca z Valois

Místo: Vyšehrad

Datum: 1347, 1378, 2016

Adresa
Karlachovy sady
120 00 Praha 2
Česká republika
50° 3' 48.6612" N, 14° 25' 3.3888" E
Sdílet
korunovace Karla IV. a Blanca z Valois

Královský korunovační a pohřební průvod

Bájné, mystické místo Vyšehrad s knížecím palácem a kapitulní bazilikou hrálo v době panování Karla IV. důležitou úlohu při jeho slavné korunovaci a také smutečním pohřebním průvodu jdoucím po via publica regia, Královské cestě.

Nový význam získala vyšehradská akropole v polovině 14. století, kdy vládl král a císař Karel IV. Vyšehrad pro něj představoval symbol českých dějin a Přemyslovců a on se vždy hlásil k tradicím svého rodu. Pocházela z něj jeho matka Eliška Přemyslovna, která navíc na Vyšehradě zemřela tři roky před Karlovým návratem do Čech. Vyšehrad proto zažil čilý ruch, když zde začala stavba gotického opevnění, protože do Prahy se od jihu vstupovalo výhradně přes Vyšehrad, byl přestavěn chrám sv. Petra a Pavla i královský palác, který dal Karel IV. ještě vyzdobit malbami. Podle něj a jeho Korunovačního řádu českých králů (Ordo ad coronandum regem Bohemorum) tu měly začínat také slavné korunovace, kdy v předvečer onoho památného dne se zde nastupující vladaři měli poklonit památkám rodu Přemyslovců. Po modlitbách se měli vrátit zpět do Prahy na Hrad.

Karel IV. skutečně den před svou korunovací, tedy 1. září 1347, odjel společně s nejvyššími hodnostáři, šlechtici a duchovními na Vyšehrad, kde přijal posvátné královské relikvie. Po vzoru Přemysla Oráče si nazul lýkové střevíce a vzal do ruky jeho mošnu. Potom nasedl na svého koně a v čele slavnostního průvodu odjel do chrámu sv. Víta na Pražském hradě na večerní mši. Druhý den byl s manželkou Blankou korunován a složil slavnostní slib.

V následujících stoletích však Korunovační řád českých králů vytvořený Karlem IV. nebyl respektován a od cesty na Vyšehrad se upustilo již po husitských válkách.

Zato v současné době se uskutečnila rekonstrukce korunovačního průvodu Karla IV. a jeho ženy, Blanky z Valois. Byla uspořádána v rámci oslav 700. výročí narození Karla IV. V září 2016 vyšel během Korunovační slavnosti z Vyšehradu průvod, který pokračoval přes Staré Město a Malou Stranu po původní Královské cestě na Pražský hrad. Před cestou procesí navštívilo rotundu sv. Martina na Vyšehradě a uctilo památky Přemyslovců – lýkové střevíce a mošnu Přemysla Oráče, které jsou v bazilice sv. Vavřince, tedy v budově starého děkanství čp. 14, kde je pozůstatek této románské baziliky. V kostele sv. Petra a Pavla se konala slavnostní mše za naši vlast. V průvodu jeli na koních zbrojnoši, praporečníci, rytíři a šli i současní duchovní. Po setmění byly v Nerudově ulici v průvodu zapáleny louče. Průvod sledovaly po celou cestu tisíce lidí.

Původní královská cesta vedla z Vyšehradu přes Staré Město a Karlův most do Svatovítské katedrály, později byla zkrácena a začínala v Královském dvoře (nyní Obecní dům na náměstí Republiky).

Na Vyšehradě se však konaly také smuteční obřady panovníků, kteří jsou zde pochováni. Je to král Vratislav II., který „byl pohřben s obvyklými královskými poctami v kostele vyšehradském, který sám založil“, jeho třetí manželka Svatava Polská, Vratislavův bratr, kníže Konrád I., v roce 1140 syn Vratislava, kníže Soběslav I. a po roce 1180 i jeho vnuk Soběslav II. Přemyslovskou kryptu s těmito pozůstatky se ale dosud nepodařilo najít, je možné, že je mimo dnešní půdorys kostela sv. Petra a Pavla, pod spodní úrovní nynějších hrobek hřbitova.

Z Vyšehradu vyšel na začátku smutečních obřadů, které trvaly od 11. do 15. prosince 1378, také pohřební průvod doprovázející na poslední cestě Karla IV., jenž zemřel 29. listopadu 1378. Tento průvod směřoval do krypty Svatovítské katedrály. Účastnilo se ho na stovky šlechticů, rytířů, staroměstští a novoměstští konšelé, měšťané, kněží, studenti a profesoři pražské univerzity, zahraniční hosté i prostý lid. Odhaduje se, že bylo přítomno na 7000 lidí a dosahoval délky ze Starého Města až na Vyšehrad.

Král zemřel ve svém sídle na Pražském hradě, kde byl balzamován a pak 11 dní vystaven na katafalku. Tak ho mohlo uctít co nejvíce lidí. Smuteční průvod trval čtyři dny a prošel čtyřmi tehdejšími pražskými městy. Výchozím bodem byl Vyšehrad, kapitulní chrám sv. Petra a Pavla. Zde bylo tělo vystaveno přes noc za svitu několika set svící. V neděli 12. prosince se konala ranní mše a po ní se průvod vydal na další cestu přes Nové Město směrem na Staré Město. V úterý bylo tělo vystaveno na Malé Straně a ve středu 15. prosince se konal samotný pohřeb v chrámu sv. Víta. V čele pohřebního průvodu kráčelo 564 mužů oděných do černých šatů s rozžatými svícemi. Máry neslo 30 osob, které se střídaly.

V roce 1387 bylo na Vyšehradě s velkou úctou vystaveno tělo zemřelé mladé královny Johanky, manželky Václava IV. a snachy Karla IV. Posledním spíše však neslavným pohřbem byl smuteční akt v roce 1419. Král Václav IV. zemřel 16. srpna téhož roku na Novém hrádku v Kunraticích, jeho pozůstatky byly sice na Vyšehrad podle tradice převezeny, ale v noci byly tajně převáženy patrně na lodích do Prahy.

V 19. a 20. století putovaly na vyšehradský Slavín smuteční průvody několika významných českých osobností, ale to již nebyly průvody královské.

Místo: Vyšehrad

Datum: 1347, 1378, 2016

Adresa
Karlachovy sady
120 00 Praha 2
Česká republika
50° 3' 48.6612" N, 14° 25' 3.3888" E
Datum poslední aktualizace: 5.12.2018 19:09