Knížecí a královský okrsek akropole (Vyšehrad)
Samotný vznik a historie Vyšehradu jsou dnes zahaleny neprostupnou mlhou. Nehledě na celkem obvyklé přestavby a dostavby v průběhu středověku, zahladilo husitské plenění a budování barokní pevnosti veškeré stopy tak dokonale, že i moderní archeologický výzkum se prakticky nemá o co opřít. Přesto se občas díky nezměrnému úsilí a erudici archeologů (jmenujme zejména Bořivoje Nechvátala) podaří významný nález, který nám alespoň částečně umožní poodhalit roušku, pod níž je naše dávná minulost zahalena.
Dávná historie
V dobách nejstarších na Vyšehradě stávalo hradiště, od poloviny 11. století staroslovanské valové hradiště s roubenými budovami, které se v té době začalo měnit v románský kamenný hrad s patrovým zděným palácem, dvěma bazilikami a dalšími zděnými domy a kostely. Skládalo se zřejmě ze dvou částí, z nichž jihozápadní nádvoří na strmé skále nad řekou tvořilo akropoli. Koncem 11. století a ve 12. století už bychom našli na Vyšehradě řadu kamenných staveb: především knížecí a později královský palác a rotundu sv. Jana Evangelisty, vysvěcenou údajně samotným sv. Vojtěchem. Oba objekty jsou doloženy písemnými prameny, kde však přesně stály, není známo. Alespoň částečně se dochoval kamenný most vedoucí z akropole přes příkop do baziliky sv. Petra a Pavla. Celkem bez úhony přečkala běh času rotunda sv. Martina, z baziliky sv. Vavřince byly objeveny pouze základy. Z dalších památek, např. kostela sv. Klimenta a kaple Máří Magdaleny, nezbylo nic.
Sídlo panovníků
Zmíněné stavby korespondují s nejslavnější érou Vyšehradu jako panovnického sídla. Tím se snad stal, alespoň na čas, poprvé ve druhé polovině 10. století za knížete Boleslava II. Později byl Vyšehrad zřejmě sídelním hradem knížete Jaromíra, který zde zůstal až do sklonku svého panování. Asi největší význam získal Vyšehrad za panování knížete Vratislava II., prvního českého krále (pod jménem Vratislav I.). Ten kvůli sporům se svým bratrem Jaromírem, pražským biskupem, opustil Pražský hrad a zvolil za sídlo Vyšehrad, což vedlo ke stavebnímu rozmachu této lokality, včetně výstavby původní baziliky sv. Petra a Pavla, při níž založil roku 1070 Vyšehradskou kapitulu. Bez zajímavosti ovšem není, že se nechal korunovat králem roku 1085 na Pražském hradě, který byl v té době pece jen reprezentativnější. Hlavním sídlem se stal Vyšehrad i pro knížata Konráda a Soběslava I. Roku 1140 nastoupil na český trůn kníže (od roku 1158) král Vladislav II., který byl zvolen na Vyšehradě, ale panovnické sídlo přenesl na Pražský hrad. Nového rozkvětu se dočkal Vyšehrad až za vlády Karla IV., který se přihlásil k tradicím přemyslovského rodu, z něhož po matce (která zemřela na Vyšehradě tři roky před návratem Karla do vlasti) pocházel. V souvislosti se založením Nového Města panovník zpevnil opevnění Vyšehradu a zapojil jej do městských hradeb. Karel dal na Vyšehradě vystavět rozsáhlý palác a zásadně přestavěl kostel sv. Petra a Pavla. Kromě starších kostelů stával ve vnější části i kostel Stětí sv. Jana Křtitele a další stavby. Na akropoli byly nejméně čtyři velké palácové stavby, přičemž dominantu tvořila mohutná čtyřhranná věž Neklanka. Velký lesk dodalo Vyšehradu i jeho zařazení do královského korunovačního ceremoniálu. Po Královské cestě z Vyšehradu do místa odpočinku putovaly i císařovy ostatky. Pohřební obřady Karla IV. trvaly plných sedmnáct dní. Se slávou bylo ještě na Vyšehradě vystaveno i tělo mladé královny Johanky, manželky Václava IV., Karlova syna. Tělo Václava IV. však bylo po jeho smrti na Novém hrádku v Kunraticích v roce 1419 z Vyšehradu odváženo takřka tajně v noci na Zbraslav. Obléhání vyšehradské posádky Pražany a prohraná bitva krále Zikmunda Lucemburského s husity na pankrácké pláni vedly 1. listopadu 1420 ke kapitulaci Vyšehradu. Po ovládnutí Vyšehradu začali husité loupit a ničit vše, na co přišli, nezastavili se ani před královským palácem či chrámy. Z výstavného hradu zůstaly po jejich řádění jen rozvaliny a pusté trosky. Zbourali dokonce i opevnění proti Novému Městu, což se jim zakrátko nevyplatilo. Historie královského Vyšehradu tím definitivně skončila. Dochovala se jen budova Starého purkrabství a základy palácových staveb akropole, na něž upozorňují u nich umístěné pamětní desky. Na zdech u vstupu do parku, kde stávala pozdější zbrojnice a nyní jsou zde Myslbekovy sochy, najdeme rovněž umístěné desky, informující návštěvníky, že vcházejí do míst, kde se rozkládala knížecí a královská akropole. Z jedné ze čtyř staveb královského orsku se dochoval sklepní prostor, v němž je umístěna expozice mapující historii a proměny Vyšehradu v průběhu staletí.
Název: Knížecí a královský okrsek akropole
Umístění: Vyšehradské sady
Doba vzniku: 11. století
Doba zániku: listopad 1420
Datum vytvoření: 20.11.2020 18:21
Zašlete nám zpětnou vazbu k tomuto heslu. Líbí se Vám toto zpracování? Máte návrh na změnu?
Zpětná vazba