Josef Fanta

Josef Fanta (Nové Město)

Významný český architekt, malíř, návrhář nábytku a textilií, představitel české secese a mecenáš.

Josef Fanta se narodil 7. prosince 1856 v Sudoměřicích u Tábora, zemřel 20. června 1954 v Praze.

Sdílet

Dne 7. prosince 1856 se v Sudoměřicích u Tábora narodil Josef Fanta. Od mládí byl nábožensky založen, což se později promítlo do jeho tvorby. Do školy chodil v rodišti, reálku studoval již v Praze. Po té absolvoval obor architektury a inženýrského stavitelství na české technice v Praze. Po ukončení byl asistentem architekta Josefa Zítka při stavbě Národního divadla, kde pracoval na interiéru. Fantovým dílem je především novorenesanční lampa, která doposud stojí před divadlem. V letech 1881–1886 byl na české technice asistentem arch. Josefa Schulze. Díky stipendiu od státu mohl vycestovat na jeden rok na studijní pobyt do Itálie. Poté již pracoval samostatně. V roce 1909 byl jmenován profesorem středověké architektury na české technice, kde pak vyučoval až do roku 1922 a stal se čestným doktorem technických věd (dr. h. c.). Mezitím byl jmenován řádným členem ČSAV.

Oženil se s Julií, roz. Kameníkovou, s nímž měl tři dcery a jednoho syna, který padl za 1. světové války. Traduje se, že prvorozená Marie měla za první republiky vztah s Janem Masarykem.

V roce 1900 se J. Fanta podílel na interiérech světové výstavy v Paříži, kde navrhl českoslovanskou expozici ještě v rámci pavilonu Rakouska-Uherska a byla mu za ně udělena zlatá medaile. V letech 1901–1909 pracoval na stavbě odbavovací haly a budovy dnešního Hlavního nádraží v Praze, tehdy Nádraží císaře Františka Josefa. Tuto zakázku dostal díky vítězství v soutěži o ideové náčrtky již v roce 1899. Projekty hlavní secesní budovy nádraží, což se považuje za Fantovu největší a nejznámější práci, zhotovil r. 1909. Dnes je zde slavná Fantova kavárna.

V roce 1902 a 1903 společně se stavitelem Matějem Blechou vybudovali díky nadaci Josefa Hlávky na Novém Městě Hlávkovy studentské koleje na rohu ulic Jenštejnské 1 a Dittrichovy 14. Tuto stavbu Josef Fanta navrhl a realizaci zajišťovala firma M. Blechy. Stavba byla povolena 15. 7. 1902 a dokončena v roce 1904. Je autorem mj. budovy Ministerstva průmyslu a obchodu ČR v Praze Na Františku ve stylu klasicizující pozdní secese, domu Hlaholu na Masarykově nábřeží, několika vil v Poděbradech, Vosmíkovy vily v Praze a dalších staveb.

Josef Fanta je jako autor podepsán pod mnoha rekonstrukcemi historických památek, v Praze 2 je to např. kostel sv. Václava Na Zderaze. Vytvořil také mnoho pomníků (např. Mohylu míru na památku bitvy u Slavkova) a hrobek, navrhoval oltáře, monstrance a jako malíř tvořil také fresky a sgrafita. Nejznámější z nich jsou fresky na průčelí Wiehlova domu čp. 792 na Václavském náměstí, které navrhl r. 1896 společně s Mikolášem Alšem. Byl také u zrodu hvězdárny v Ondřejově, kde postavil dvě kopule a Fričovu vilu. S průmyslníkem a astronomem Josefem Janem Fričem  se přátelil celý život.  Fanta také vyráběl ze dřeva, z kovu, keramiky a textilu. Podle jeho návrhu se zhotovovaly vzory kostelních textilií, které produkovala Křesťanská akademie v Praze. Napsal i řadu odborných knih, např. O svérázu krojovém a bytovém.

V roce 1938 Josef Fanta podal návrh na rozšíření Slavína na Vyšehradském hřbitově, ale vzhledem k finančním potížím jeho návrh nebyl realizován.

Všestranný architekt ve svých dílech navazoval na českou novorenesanční tradici a je považován za tvůrce secesní architektury. V roce 1906 společně s Matějem Blechou obdrželi Řád císaře Franze Josefa za zásluhy o výstavbu Hlávkovy studentské koleje na Novém Městě. Objekt je památkově chráněn. Ve Sněmovní ulici čp. 164/8, kde bydlel, má pamětní bustu.

Josef Fanta zemřel 20. června1954 a je pochován na Olšanských hřbitovech v rodinné hrobce č. IV-9, kterou sám navrhl.

Galerie: 
Busta J. Fanty ve Sněmovní ulici
Kostel sv. Václava Na Zderaze před rekonstrukcí v roce 1909 (archiv Milpo)
Rodinná hrobka od J. Fanty (foto D. Broncová, r. 2020)
Císařský, pozdější prezidentský, salonek (Foto M. Polák, duben 2004)
Narození
7.12.1856
Úmrtí
20.6.1954 (97 let)
Katastrální území
Odkazy a literatura:
VLČEK, P. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha : Academia 2004.
Datum poslední aktualizace: 7.3.2021 11:39
Datum vytvoření: 12.12.2020 15:36

Mohlo by vás zajímat