Vycházka - Podskalí (Nové Město)
Podskalí je oblast na břehu Vltavy. Kdysi vesnice, později součást Nového Města pražského. Po staletí byl zdejší život spjat s řekou, ale počátkem 20. století se Podskalí začalo proměňovat i v důsledku asanace. Vycházka nás provede po stopách historie a architektury. Její trasa i obsah jsou inspirovány podklady Muzea hl. m. Prahy. Začínáme u Podskalské celnice, kde má muzeum expozici, projdeme ulicemi až na Palackého náměstí a po nábřeží se vrátíme na zpět na Výtoň.
ÚVOD:
Název Podskalí pochází od skály, na níž dnes stojí Emauzský klášter Na Slovanech a kostel sv. Jana Nepomuckého na Skalce. Sahá od zhruba Vyšehradu až po někdejší Šítkovské mlýny (dnes Mánes). První písemná zmínka o Podskalí je v listině krále Přemysla I. z roku 1199. Karel IV. nechal někdejší vesnici zahrnout do hradeb Nového Města. Tradiční obživou obyvatel Podskalí bylo plavení dřeva a obchod se dřevem i další práce související s řekou - ledování a pískaření, rybaření a prodej ryb.
Z vorů připlavených do Prahy se při ústí Botiče vybíralo clo ve formě vytínání určitého počtu klád (odtud název Výtoň). Příjemcem cla byla původně vyšehradská kapitula, po husitských válkách pak z rozhodnutí Jiřího z Poděbrad Nové Město, později stát a roku 1829 bylo zrušeno. Podskalští obchodníci se dřevem se sdružovali do plaveckého cechu doloženého k roku 1523. Až roku 1783 byly plavba dřeva a obchod s ním prohlášeny za svobodné. Dnes tyto tradice připomíná spolek Vltavan.
Na tehdejší dobu výstavní plavecké domy byly soustředěny v Podskalské ulici. Směrem k řece ještě byly ohrady s rampou pro vytahování klád z vody. Dále za plaveckými domy byly menší domy řemeslníků a dělníků. Zánik Podskalí souvisí s regulací vltavských břehů na dnešním Rašínově nábřeží a výstavbou dopravního propojení skrze Vyšehradský tunel. Výstavba bezpečných nábřežních zdí definitivně oddělila bývalou plaveckou osadu od řeky. Jako první zanikla v období let 1876-1878 část Podskalí v okolí Moráně, v souvislosti s vybudováním mostu Palackého a jeho předmostí. Soustavná asanace území pak probíhala v letech 1904 - 1914. Při velkorysé urbanistické úpravě prostoru pod Emauzy podle projektu B. Hypšmana byla roku 1924 zbořena poslední skupinka domů na sníženém terénu původní Podskalské třídy. Dodnes z celého Podskalí zbyl jen kostelík sv. Trojice v ulici Trojické a budova bývalé podskalské celnice na Výtoni, kde je expozice Muzea hl. m. Prahy věnovaná historii Podskalí a života u řeky. Zajímavá obrazová dokumentace je soustředěna i v knize Zaniklé Podskalí / Vory a lodě na Vltavě od Josefa Jungmann nebo v brožuře Naučná stezka Starým i novým Podskalím z téže produkce.
DOPORUČUJEME: Proměny v čase
Proměny Podskalí v čase si můžete prohlédnout i na MAPÁCH různého stáří.
Porovnejte i jak vypadala některá místa na trase dříve a nyní, a to pomocí starých a nových fotografií: Emauzský klášter x Zítkovy sady, Rašínovo nábřeží, Vyšehradský tunel.
Dále viz ZASTÁVKY
Zastávka 1: Podskalská celnice, muzeum, pomník
Procházku Podskalím začínáme u budovy někdejší Podskalské celnice na Výtoni, budovy zachráněné před asanací, která je ukázkou původní zástavby. Dnes je zde vystavena expozice Muzea hl. m. Prahy o dějinách Podskalí. Jde o renesanční stavbu z 16. století, kde se vybíralo clo z plaveného dřeva (původně vytínáním klád). Jeho celní práva připomíná znak Nového Města z roku 1671 nad vchodem. Budova stojí na původním břehu Vltavy, tedy pod úrovní současného terénu, který byl zvednut při úpravě nábřeží. V blízkosti celnice ve Svobodově ulici se nachází pomník plavců na Výtoni, který zde byl postaven v roce 1971 u příležitosti stého výročí založení spolku Vltavan. Za celnicí se nachází parčík Výtoň s dětským hřištěm.
Zastávka 2: Vyšehradský mlýn, Na Výtoni, dům s reliéfem sv. Václava
Za parkem s dětským hřištěm, v ulici Na Výtoni, která zde sleduje tok někdejší mlýnské strouhy přivádějící vodu z Botiče se nachází budova, která v sobě skrývá zbytky středověkého mlýna, který od 14. století patřil vyšehradské kapitule (Vyšehradský resp. Fabiánovský mlýn). Mlelo se v něm až do 3. čtvrtiny 19 století. Poté byl přestavěn do dnešní podoby.
Nedaleko odtud, na rohu ulic Na Hrobci a Na Výtoni se nachází rohový secesní dům s reliéfem sv. Václava s roku 1908.
Zastávka 3: Dům U Pěti králů
Na rohu ulic Na Hrobci a Vyšehradská stojí dům z roku 1906, který nahradil původní barokní Dům U Pěti králů, nazvaný podle maleb přemyslovských knížat. Symboliku převzal i současný dům s novými malbami.
Zastávka 4: Vyšehradská, dům U Tunclů
O pár kroků dále stojí na protější straně Vyšehradské ulice zajímavý Dům U Tunclů z roku 1906 s malbami výjevů ze starých pověstí Českých.
Zastávka 5: Plavecká, dům U Kolíbalů, U Tří božích bojovníků
Na křižovatce s Plaveckou ulicí zahneme a na pravé straně si můžeme prohlédnout barokní dům U Kolíbalů, který je zachovaným domem starého podskalí. Vedle něho stojí novodobý dům U Tří božích bojovníků, který nese název podle bust tří historických osobností na fasádě.
Zastávka 6: Ladova
Ulicí Pod Slovany dojdeme do krátké Ladovy ulice. Na její severní straně stojí několik činžovních domů, které postavil stavitel František Hodek soch. Výzdoba připomíná život v Podskalí. Na rohových domech s ulicemi Pod Slovany a Podskalská jsou umístěny sochy plavců od Jaroslava Brůhy. Pro sochu se stočeným lanem stál modelem praporečník spolku Vltavan Josef Tesárek. Na dalších domech jsou sgrafita, jeno s výjevem ženy peroucí prádlo s Emuzským klášterem v pozadí a druhé s námětem Libušiny lázně. Na pobyt malíře Josefa Lady upomíná pamětní deska. V Ladově najdeme i pamětní desku Jaroslava Heyrovského, nositele Nobelovy ceny.
Zastávka 7: dům U Podskaláka
Vrátíme se zpět do ulice Pod Slovany a dojdeme na křižovatku s Trojickou. Na rohu směrem k Vltavě stojí výstavní novorenesanční dům U Podskaláka z roku 1895 s bohatou výzdobou na fasádě. Zejména malbami ve 4. patře zobrazujícími typická povolání spjatá s Podskalím a Vltavou.
Zastávka 8: Dům U Prasátků, Kostel Nejsvětější Trojice
Uděláme odbočku vpravo do Trojické, kde se nachází bohatě zdobená novorenesanční stavba s věží, stojící v místech někdejšího domu U Prasátků. Autorem maleb je Adolf Liebscher, nároží je zdobeno sochou sv. Ludmily.
Sousední stavbou je barokní kostel Nesjsvětější Trojice, který je podskalským farním kostelem, v němž se mj. konají zádušní mše spolku Vltaven za zesnulé členy.
Zastávka 9: Dům U Korunních znaků, U Slovana
Vrátím se zpět na křižovatku s ulicí Pod Slovany. Na rohu po pravé straně stojí čtyřpatrový novorenesanční dům U Korunních znaků, který má bohatě zdobenou fasádu. Nad nápisem nad dveřmi se nachází trojice složených znaků Čech, Moravy a Slezska. Sousední dům U Slovana je zdoben slovanskými motivy.
Zastávka 10: Dům s reliéfem plavců
Okousek dál, vlevo na rohu Trojické a Podskalské, stojí secesní dům s reliéfem plavců z roku 1912 od architekta Jana Čapka. Další připomínka původního Podskalí, zaniklého při asanaci.
Zastávka 11: Na Poříčním právu, dům s reliéfem štěrkaře
Vydáme se dále Podskalskou směrem k Palackého náměstí a zastavíme se na rohu s ulicí Na Poříčním právu. Krátká ulice komá k Vltavě se jmenuje podle barokního domu poříčního práva, neboli Podskalské celnice, která zde stávala do roku 1911. Do roku 1784 v ní sídlil soud starších cechu plavců.
Rohový dům s reliéfem štěrkaře byl postaven v roce 1922 podle návrhu architekta Ladislava Čapka. Reliéf vzdává hold dalšímu z řemesel typických pro Podskalí.
Zastávka 12: Zítkovy sady, Náměstí Pod Emauzy, Pomník legionářů
Dále dojdeme Podskalskou až do Zítkových sadů s náměstím Pod Emauzy po pravé straně, mezi ministerskými budovami. Urbanistický celek podle návrhu Bohumila Hypšmana vznikl v letech 1924-1929. Kvůli výstavbě byla zbořena zdejší poslední skupina původních podskalských domů. Uprostřed náměstí stojí pomník padlým legionářům „Praha svým vítězným synům“ od Josefa Mařatky. Otevírá se nám i výhled na klášter Benediktinů Na Slovanech s kostelem P. Marie a slovanských patronů s novodobými charakteristickými věžemi. Před ním stojí menší barokní kostelík sv. Kosmy a Damiána, který býval původním farním kostelem pro oblast Podskalí.
Zastávka 13: Rašínovo nábřeží
Oblast dnešního Rašínova nábřeží bývalo místem, kde vládl čilý ruch mezi Vltavou a Podskalím. Přistávaly zde vory, čluny s pískem, cihlami, žulovými bloky. Plavili se zde koně. V zimě zde ledaři těžili led pro pivovary, hostince, řeznictví i domácnosti. Dnešní nábřeží bylo vybudováno v letech 1904-1907. Po proražení tunelu Vyšehradskou skálou se stalo významnou pozemní komunikací. Původně se jmenovalo Vyšehradské, později Podskalské atd. Název po Aloisu Rašínovi dostalo v roce 1990. Součástí nábřeží je náplavka neboli podbřeží široké 12 metrů. Při stavbě nábřeží byly zrušeny dřevařské ohrady na břehu, zvýšil se terén a plavecké domy byly odříznuty od řeky. To předznamenalo konec starého Podskalí, který definitivně nastal po roce 1910.
Zastávka 14: Limnigraf
Šikmo naproti bývalé celnici na Výtoni najdeme půvabnou secesní stavbu připomínající zahradní altán. Je to tzv. limnigraf neboli vodočet – přístroj sloužící k odečítání a zaznamenávání výšky hladiny Vltavy v čase.
Zastávka 16: Bývalý Všeobecný penzijní ústav, založení Vltavanu
Před křižovatkou s Plaveckou ulicí s tojí za pozornost budova bývalého Všeobecného penzijního ústavu, ve které dnes sídlí Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Jde o jednu z nejvýznamnějších budov nového Podskalí autorů Jana Kotěry a Josefa Zasche.
Na domě za křižovatkou je pamětní deska upomínající založení spolku Vltavan dne 11. 6. 1861 v hostinci U Hejduků, který zde v té době stával.
Proměny Podskalí v čase si můžeme na závěr připomenout na MAPÁCH různého stáří.
Katastrální území
Datum vytvoření: 11.3.2020 17:24
