Praha svým vítězným synům, náměstí Pod Emauzy (Nové Město)

Na náměstí Pod Emauzy, v prostoru upraveném architektem Bohumilem Hybšmanem, mezi nynějšími objekty Ministerstva zdravotnictví ČR a Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, byl 28. října 1932 odhalen legionářský pomník, dílo Josefa Mařatky. Byl to hlavní a oficiální legionářský pomník s názvem Praha svým vítězným synům. Již v zadání projektu pražskou radnicí zazněla podmínka, aby pomník nevyjadřoval tragiku, ale velikost vítězů. Střed sousoší tvoří 16 metrů vysoký pylon z mrákotínské žuly, první z monolitů pro Pražský hrad, který se však zlomil. Prezident Masaryk ho daroval právě pro potřeby pomníku legionářů.

Obelisk je obklopen sedmi legionáři, jedním italským, dvěma ruskými a čtyřmi francouzskými. V centru stojí francouzský legionář s praporem, který věnčí žena – Praha – lipovou ratolestí. Žerď praporu cituje verše básníka Viktora Dyka „Opustíš-li mne, nezahynu, opustíš-li mne, zahyneš“. Nad postavami legionářů jsou vytesána jména bojišť: „Zborov-Bachmač-Volha, Terrron-Vouzi`res -Champagne, Doss Alto-Piave-Dobrudža“.

Pomník nepřežil nacistickou okupaci, díky garážmistrovi Oldřichu Riegrovi se však podařilo zachránit schránku se zakládací listinou. Po roce 1945 se ale nenašla a po roce 1948 se již ani nehledala, snaha po obnovení památníku totiž nebyla. Stalo se tak až po společenských změnách v roce 1989. V archivech se dochovaly modely pomníku i fotodokumentace, a proto mohl být pomník znovu odhalen. Podle původních návrhů ho zhotovila akademická sochařka a restaurátorka Kateřina Amortová. Stalo se tak při oslavě 80. výročí vzniku Československa dne  28. října 1998.

Autor díla, sochař Josef Mařatka (1874–1937), studoval Uměleckoprůmyslovou školu a AVU. V roce 1900 odjel do Paříže, kde pracoval v ateliéru Augusta Rodina. Podílel se mimo jiné na tvorbě pomníku Františka Palackého, kde je jeho dílem skupina Útisk