Podskalská celnice zv. Výtoň (Nové Město)

Stavba patří mezi jedny z mála, které se zachovaly z původní barokní zástavby Podskalí. Tato budova sloužila k vybírání mýta ze dřeva, jenž bylo připlavované na pražský trh. První zmínky o fungování celnice pocházejí z 16. století. Od 18. století přešlo vybírání cla na státní plavební fond. V dnešní době se zde nachází muzeum s expozicí o zaniklém Podskalí.

Historie

Z celého Podskalí, kde ve druhé polovině 18. století vznikla řada drobných, ale o to více elegantnějších staveb v pozdně barokních formách, s mansardovými střechami, zdobenými okny a výraznými vikýřovými štíty, se skoro žádná nezachovala. Podlehly nabídkám developerů, kterým se ovšem tehdy říkalo jen prostě stavební podnikatelé. Zůstal zachován pouze jediný podskalský dům, i když významově nejdůležitější, označovaný někdy ne zcela správně za podskalskou radnici. Šlo o dům, kde se vybírala výtoň, jednotka mýta z dřeva, připlaveného na pražský trh po Vltavě. Jednalo se o vytnutí určitého množství dřeva ze svázaných vorů. Právo vybírání výtoně měla od nepaměti (či spíše od svého založení) vyšehradská kapitula, jíž toto právo potvrdil i císař Karel IV. po založení Nového Města pražského. Za husitských válek si toto clo přisvojili Pražané, kterým je sice odebral v roce 1435 císař Zikmund, ale Nové Město toto právo opět získalo po dalších čtyřech letech a užívalo je, s drobnou přestávkou, i v dalších staletích. Celnici v dnešním domě lze doložit až v 16. století. Tehdy roku 1561 obec dům – pozdější č.p. 412 – koupila, aby v něm, po úplné přestavbě, umístila celnici přebývající dosud v soukromých objektech. A město nového domu využilo i pro vybudování hospody (U Koppů), kde se pochopitelně čepovalo novoměstské pivo jako zdroj dalších městských příjmů.

Popis

Renesanční přestavba domu se řídila ještě středověkými zvyklostmi, takže v patře vznikla srubová komora. Vnější podoba se dlouho neměnila, jen v roce 1671 bylo průčelí nad vstupem opatřeno novoměstským erbem, jako poznávací znak svého majitele.

Toto heslo se nachází na herní trase Podskalí v aplikaci Putování Prahou 2

Vyrazte ven, pojďte si zahrát

Objevte více

Celnice v rukou státu

Zlaté časy novoměstských však definitivně skončily v roce 1771, kdy výběr cla převzal státní plavební fond. Celníci sice zůstali v budově, kde dále vybírali poplatky, ale již ne pro město. Městu, které zůstalo vlastníkem budovy, odváděli jen nájemné, a to až do jejího prodeje roku 1833. Celnice pak byla vystěhována, ale hospoda zde zůstala. O zachování jediného objektu, spjatého s plaveckým Podskalím, se především zasloužil Klub Za starou Prahu a český konzervátorský úřad.

Současnost

V roce 1927 Výtoň opět odkoupilo město a rozhodlo se zde zřídit muzeum, které dnes představuje expozici o zaniklém Podskalí a patří od roku 1938 Muzeu hlavního města Prahy. V letech 1939-1940 proběhla oprava objektu a po II. světové válce zde byla zřízena první expozice o dějinách Podskalí. V přízemí nadále existuje (či spíše byla obnovena) restaurace Podskalská celnice na Výtoni, jejíž interiéry pravděpodobně navrhl architekt David Vávra.

Dnešní stavba stojí na původním břehu Vltavy, tedy pod úrovní současného terénu, který byl zvednut při úpravě nábřeží. Stavba má sice solitérní postavení, ale původně se jednalo o nárožní objekt. Fasády stavby jsou hladké, jen nad vstupním bosovaným portálem je výrazná dekorace zmíněného městského znaku. Okna v přízemí mají kamenná ostění, v patře jsou okna vložena do segmentových výklenků, proti zaniklým podskalským domům tak stavba působila přece jen chudě a velmi prostě.

Na postranní stěně budovy je zvenku umístěna pamětní deska s názvem Podskalská celnice.

Galerie: