Kostel sv. Jana Nepomuckého Na Skalce (Nové Město)

Historie

Na místě, na kterém dnešní kostel vznikl, se uctíval Jan z Nepomuku dlouho před jeho svatořečením. Již 16. května 1697 tu na vinici byla k jeho cti vysvěcena kaple, kterou založil novoměstský měšťan Kristián Florián Höger. Při kapli, v níž vykonávali duchovní správu servité z nedalekého novoměstského konventu na Slupi (říká se Na trávníčku), vzniklo Bratrstvo ku cti Jana z Nepomuku pod ochranou Panny Marie. To iniciovalo stavbu větší svatyně, konsistoří ale nepovolené. Dokonce v roce 1709 položili ke svatyni základy asi v rozsahu dnešní střední částí kostela. Autorem návrhu byl Pavel Jihlavec, snad Pavel Ignác Bayer, jihlavský rodák, ale stavbu, která byla nakonec na zásah pražské arcibiskupské konsistoře zastavena, vedl Giacomo Antonio Canevalle. Teprve svatořečení Jana Nepomuckého v roce 1729 dalo poslední impuls ke stavbě, k níž byl asi koncem srpna 1730 položen základní kámen. Projekt nepochybně vypracoval Kilián Ignác Dientzenhofer, jehož tvorbě architektura chrámu plně odpovídá. Kostel byl stavebně dokončen do roku 1738, ale vybavování interiéru pokračovalo: roku 1750 se platilo truhláři za zábradlí v oratoři a dvoje velké dveře v chóru, kameník dostal zaplaceno za stupně do presbyteria, až z roku 1753 pocházejí kostelní lavice a dlažba. Teprve v roce 1768 – již dlouho po Dientzenhoferově smrti – byl pověřen Jan Antonín Kunz vybudováním ohradní zdi. Vstupní brána z Karlova náměstí je ještě mladší, vznikla až po zřízení obydlí administrátora z části Faustova domu v roce 1769. Podle smlouvy z 20. května 1769 prováděl tyto úpravy až architekt, Anton Schmidt. Nová regulace Vyšehradské třídy, navržená v roce 1852, si vyžádala podchycení ohradní zdi a úpravu přístupového schodiště.

Popis

Kostel patří k Dientzenhoferovým nejpozoruhodnějším realizacím. Ústřední prostor, který má tvar oktogonu s konvexně zprohýbanými stěnami a je uzavřen baldachýnovou klenbou, doplňují na protilehlých stranách oválná tělesa. Dientzenhofer tento prostorový systém, odvozený z tvorby rakouského architekta Johanna Lucase von Hildebrandta, uskutečnil poprvé u kostela sv. Vojtěcha v Počáplech na Litoměřicku a pak jej několikrát opakoval i v dalších svých projektech. Klenby kostela zkrášluje fresková výzdoba Karla Kováře z roku 1738, zachycující výjevy ze života sv. Jana Nepomuckého. Také zařízení kostela, pořízené jednotně na náklad hraběte K. G. Schafgotsche v letech 1739–1749, je ojedinělé. V průčelní fasádě mají dominantní postavení věže, nakoso svírající dynamicky vypouklé průčelí. I tento zneklidňující prvek odvodíme z vídeňské architektury, z Peterskirche, který patrně rovněž vytvořil Hildebrandt. Zachované skicy Peterskirche z Dientzenhoferovy ruky dokazují, že architekt tento vídeňský kostel dobře znal.

Současnost

Kostel je v majetku římsko-katolické církve a patří k farnosti u Nejsvětější Trojice.

Architekt

Architekt a stavitel Kilián Ignác Dietzenhofer se narodil 1. září 1689 v Praze, zemřel 18. prosince 1751 v Praze. Pohřben byl, stejně jako jeho otec Kryštof, v kostele sv. Máří Magdalény na Malé Straně. Stavitelskému umění se vyučil u svého otce a na studijních cestách v cizině. Dne 2. února 1719 se oženil s ctnostnou pannou Annou Cecílií Popelovou. Po smrti svého otce přijal v roce 1722 měšťanské právo na Menším Městě pražském a začal podnikat.  Ovdověl a v roce 1729 se podruhé oženil s Annou (Marií) Terezií. Patří mezi nejvýznamnější představitele barokní architektury v Čechách. O jeho služby usilovala česká i moravská šlechta, bohatí měšťané a především duchovenstvo. Za svého života postavil mnoho staveb jak v Praze, tak i mimo Prahu; seznam jeho známých prací jich obsahuje kolem 200 budov. Desítky barokních kostelů, zámků a výstavných domů tak vtiskly české krajině její charakteristickou tvář. V Praze dvě navrhl například Michnovský letohrádek či přestavbu kostela sv. Kateřiny.

Další podrobnosti v publikaci vydané MČ Praha 2:  Kostel sv. Jana Nepomuckého na Skalce (PDF)