Kostel sv. Kateřiny s klášterem augustiniánů poustevníků (Nové Město)

Historie

Vznik ženského augustiniánského kláštera souvisí se založením Nového Města. Císař Karel IV. chrám založil již v roce 1355 a 28. listopadu 1367 sem byly řeholnice uvedeny. Za husitských bouří byl chrám těžce poškozen, ale roku 1439, již opět sloužil obnovenému klášteru. Klášter byl v roce 1565 převeden do péče malostranského mužského kláštera augustiniánů poustevníků u sv. Tomáše.
Velká barokní obnova, snad podle projektu Františka Maxmiliána Kaňky, začala 4. května 1718 novostavbou konventu, který byl dokončen po 22 letech. Novostavba kostela, která zachovávala starší průčelí gotického chrámu včetně pozoruhodné věže a částečně respektovala i půdorys, byla zahájena slavnostním položením základního kamene 4. května 1737 za přítomnosti architekta chrámu, Kiliána Ignáce Dientzenhofera. V říjnu 1740 byl položen i základní kámen ke zvonici, umístěné jižně od průčelí chrámu, kterou rovněž projektoval Dientzenhofer.
Nástropní fresku zobrazující výjevy ze života sv. Kateřiny Václav Vavřinec Reiner dokončil 23. listopadu 1741 v tehdy již vysvěceném chrámu. Na vnitřním zařízení se podílel sochař František Weis. Dekretem Josefa II. byl klášter v roce 1784 zrušen a o tři léta později do areálu umístěn institut pro výchovu vojenského dorostu. Od roku 1826 zde působil ústav pro choromyslné. V letech 1840‒1844 byl postaven tzv. Nový dům, dosud hlavní budova Psychiatrické kliniky 1. Lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice.

Popis

Jednolodní kostel má pro svou dobu charakteristickou dispozici, převádějící podélný půdorys do centralizujícího. Střed lodi totiž výrazně rozšiřují hluboké polokruhové boční kaple, které po stranách doprovázejí další, ale již mělčí kaple. Ačkoliv tím došlo k fixaci původní gotické stavby v délce a šířce, dostal kostel zcela moderní výraz. Z vnějšího pohledu je barokní řešení velmi střízlivé, dominantní úlohu tu má vysoká hranolová a ve vyšších podlažích polygonální věž v průčelí, která je ale gotická. Jistě zajímavou okolností je skutečnost, že kostel byl ve své dispozici kopírován až v uherském Jagru (Egeru) u tamního minoritského kostela.

Toto heslo se nachází na herní trase Betlémy v aplikaci Putování Prahou 2

Vyrazte ven, pojďte si zahrát

Objevte více

Na venkovní zdi byla umístěna pamětní deska kostela sv. Kateřiny. Informovala o založení kláštera a stavbě. Zmizela někdy po roce 2007.

Další podrobnosti v publikaci vydané MČ Praha 2:  Kostel sv. Kateřiny (PDF) 

Architekt přestavby

Architekt a stavitel Kilián Ignác Dietzenhofer se narodil 1. září 1689 v Praze, zemřel 18. prosince 1751 v Praze. Pohřben byl, stejně jako jeho otec Kryštof, v kostele sv. Máří Magdalény na Malé Straně. Stavitelskému umění se vyučil u svého otce a na studijních cestách v cizině. Dne 2. února 1719 se oženil s ctnostnou pannou Annou Cecílií Popelovou. Po smrti svého otce přijal v roce 1722 měšťanské právo na Menším Městě pražském a začal podnikat.  Ovdověl a v roce 1729 se podruhé oženil s Annou (Marií) Terezií. Patří mezi nejvýznamnější představitele barokní architektury v Čechách. O jeho služby usilovala česká i moravská šlechta, bohatí měšťané a především duchovenstvo. Za svého života postavil mnoho staveb jak v Praze, tak i mimo Prahu; seznam jeho známých prací jich obsahuje kolem 200 budov. Desítky barokních kostelů, zámků a výstavných domů tak vtiskly české krajině její charakteristickou tvář. V Praze dvě navrhl například Michnovský letohrádek či  kostel sv. Jana Nepomuckého na Skalce.