Barokní architektura v Praze 2 (Nové Město)
Barokní architektura se vyznačuje dramatickým pohybem a bohatými plastickými tvary i výzdobou. Na území Prahy 2 vznikla v 17. a 18. století řada barokních staveb, některé jsou však již zaniklé.
Baroko
Baroko jako stavební sloh má původ v 16. století v Itálii, odkud se postupně šířil do Evropy. V českém prostředí se uplatnil převážně od 17. do poloviny 18. století, kdy vzniklo množství církevních staveb (kostely , kláštery) i staveb světských (zámky , paláce, letohrádky měšťanské domy aj.). K baroku bývá řazena již Vlašská kaple při Klementinu, postavená v devadesátých letech 16. století, ale za první světskou stavbu a zároveň nejvýraznější vstup baroka do Prahy je pokládána Matyášova brána na Pražském hradě, dokončená roku 1614.
Baroko na Praze 2
Na území naší městské části přestavěli v letech 1626 až 1644, tedy ještě za třicetileté války, Bosí augustiniáni hrádek Václava IV. Na Zderaze u kostela sv. Václava pro potřeby svého kláštera. Tento areál později využila svatováclavská trestnice a koncem 19. století zanikl.
Velký stavební zásah představovalo budování barokního bastionového opevnění, týkající se na pravobřežní straně Prahy Nového Města a Vyšehradu, které započalo brzy po zmíněné válce. Některé části této fortifikace, především brány, mají i vysokou architektonickou hodnotu, což se týká například vyšehradské Leopoldovy brány z roku 1653. Celkově Vyšehrad dodnes zachovává podobu barokní pevnosti.
V letech 1653 až 1660 proběhla přestavba bývalého kláštera augustiniánů-kanovníků na Karlově, poškozeného za třicetileté války. Někdy po roce 1656 započala raně barokní přestavba servitského kláštera Na slupi a v letech 1657 až 1659 vznikla barokní podoba kaple sv. Kosmy a Damiána u Emauzského kláštera. S výstavbou jezuitské koleje na Karlově náměstí, dříve Dobytčím trhu, se započalo roku 1658, ale dokončena byla více než po sto letech. Součástí se stala kaple sv. Františka Xaverského, jejíž stavba začala roku 1659. Kolejní chrám sv. Ignáce (1665–1678) navrhl Carlo Lurago, ale dokončil až Pavel Ignác Bayer.
Slavný architekt Jan Blažej Santini-Aichel navrhl na Novém Městě pražském Svaté schody u kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého na Karlově, pocházející z let 1708 až 1711. Další jeho realizace, kostel sv, Petra a Pavla, stála v areálu kláštera křižovníků, Strážců Božího hrobu. K položení základního kamene této zaniklé stavby došlo roku 1715, ale zachována zůstala kaple Božího hrobu, stavěná pravděpodobně souběžně s chrámem
Jednomu z nejvýznamnějších vrcholně barokních architektů, Kiliánovi Ignáci Dientzenhoferovi, bývá připisováno autorství Vily „Amerika“ čp. 462 v ulici Ke Karlovu, která vznikla v letech 1715 až 1720. Architekt František Maxmilián Kaňka navrhl roku 1716 novou prelaturu v nedalekém augustiniánském klášteře Na Karlově a významný sochař Matyáš Bernard Braun si nechal postavit v letech 1720 až 1725 letohrádek čp. 340 poblíž augustiniánského kláštera u sv. Václava. Na této pozoruhodné, ale již neexistující stavbě s prostorovými iluzemi se pravděpodobně podílel zmíněný architekt František Maxmilián Kaňka, který patřil k Braunovým blízkým spolupracovníkům. Kilián Ignác Dientzehofer také projektoval klášter alžbětinek čp. 448 s kostelem Panny Marie Sedmibolestné v ulici Na Slupi, vybudovaný v letech 1726 až 1732.
Z mnoha staveb Podskalí, které též prošlo barokní proměnou, lze jmenovat Podskalskou radnici, přesněji Dům práva poříčského čp. 383, bohužel zbořenou roku 1911. Fasádu realizoval roku 1727 Josef Hrdlička. Barokní podobu zde však mělo daleko více domů.
Kostel sv. Karla Borromejského (dnes Cyrila a Metoděje) se začal stavět roku 1730 podle návrhu Pavla Ignáce Bayera, ale roku 1734 ke stavbě přišel Kilián Ignác Dientzenhofer, který se též současně podílel na konečné úpravě průčelí fasády domu emeritních kněží čp. 307. K vrcholné tvorbě tohoto architekta patří kostel sv. Jana Nepomuckého na Skalce, postavený v letech 1730 až 1738, a jeho dílem je také kostel sv. Kateřiny (1737–1741) u bývalého kláštera augustiniánů.
Na Královských Vinohradech se v ulici Pod Nuselskými schody nachází barokní kaple sv Rodiny z roku 1755 a barokní původ mají též některé vinohradské usedlosti, například Vondračka.
Z novoměstských staveb druhé poloviny 18. století je možné uvést kapli sv. Barbory v Apolinářské ulici z roku 1769. Tato kaple na kruhovém půdorysu stojí na svažité zahradě alžbětinek při ohradní zdi. Závěrem lze shrnout, že ačkoliv mnoho z tohoto slohu v naší čtvrti zaniklo, tak některá díla dodnes představují vrcholné příklady barokní architektury v českém prostředí.
Datum vytvoření: 13.2.2024 12:45
Zašlete nám zpětnou vazbu k tomuto heslu. Líbí se Vám toto zpracování? Máte návrh na změnu?
Zpětná vazba