Novoměstské opevnění (Nové Město)

Historie

Novoměstské gotické hradby vznikaly kolem nově založeného Nového Města za vlády Karla IV. v letech 1348-1350. Jejich celková délka byla 3430 metrů a zahrnovala plochu 3, 6 km² a vedly od Vyšehradu, kolem Karlova , dále po trase dnešní magistrály dnešní ulicí Sokolovskou, Wilsonovou, přes Těšnov, kolem Petrské čtvrti až k Vltavě.

Po roce 1648 bylo rozhodnuto vybudovat zcela nové opevnění Nového Města. Nejdříve byl vystavěn „neúplný bastion“ u „Božích muk“, pak kolem roku 1700 vlastní bastion Karlov.

Nové Město během dvou let obklopily hradby dlouhé téměř 3 ,5 km a vysoké 10 m. Jejich součástí bylo 21 vestavěných věží a čtyři brány, z nichž zvláštní výstavností vynikala brána Špička, umožňující přístup ke Koňskému trhu. 
Jan Royt. Praha Karla IV. (Karolinum, 2016)

Na plánování moderních barokních hradeb se posílel Innocenzo Conti a hrabě Colloredo, inženýrsky C. Geer, Giovanni Pieroni a Carlo Lurago. Staré brány byly nahrazeny novými: Horská brána „Novou“, Svinská brána (od té doby Slepá, jelikož nebyla průjezdná, ale byla určena jen pro pěší) Žitnou, zmodernizována byla Koňská a Poříčská brána.

Po dobytí Nového Města Francouzi roku 1741 odebrala Marie Terezie 30. dubna 1749 Praze status opevněného města. Přesto od té doby bylo opevnění ještě několikrát vystaveno vážnému obléhání. Roku 1818 byla Praha opět prohlášena pevností. V 19. století však jejich vojenský význam upadá a jsou využívány spíše pro vnitrostátní policejní kontrolu pohybu osob a zboží. Při revoluci roku 1848 byly tři věže upraveny pro útoky proti městu.

Počátkem 19. století se valy začaly postupně přeměňovat na promenádní místa, parky a vyhlídky. Některé úseky opevnění zanikaly již ve středověku v souvislosti s rozšiřováním opevněného území. Na místě původních staroměstských i malostranských hradeb tak vznikaly pásy domů, v jejichž základech lze zbytky opevnění nalézt.

Roku 1866 bylo rozhodnuto o zboření části hradeb od Slepé brány po Vltavu, poté co byla roku 1875 Praha prohlášena otevřeným městem, se pokračovalo v dalším bourání, které se netýkalo jen dodnes dochovaného úseku pod Karlovem.

Popis

Část hradeb od Vyšehradu ke Karlovu nezpevňovaly věžice (výjimku tvořila jediná věžice Na slupi). Tato partie byla méně opevněna z důvodu členitosti a špatné přístupnosti tamějšího terénu. Dle dochované části hradeb v této oblasti můžeme soudit, že jejich šířka byla 2-3 metrů, do výšky měly většinou 6 metrů, neměly parkánovou zeď, ale jen příkop a val. Doplněny byly o ochoz zakončený cimbuřím. Ochozy byly přístupny věžemi.

Od Karlova se směrem na sever táhly pevnější hradby doplněné věžemi. Součástí byly také brány, mezi něž patřila Poříčská a Horská brána – ty náležely Starému Městu, dále brána sv. Prokopa, Koňská brána u tehdejšího Koňského trhu a brána sv. Jana neboli Svinská či Slepá při ústí Ječné ulice.

Součástí opevnění nejsou jen původní gotické hradby, ale také barokní úseky, které jsou tvořeny cihelnou vyzdívkou většinou v polské vazbě, která nasedá na kamenný sokl.

Současnost

Dodnes se dochovala partie hradeb v Nuselském údolí, která však není zcela původní a je doplněna mnoha pozdějšími zásahy. Na gotickou část navazuje část barokní pod Karlovem u bastionu Božích muk. Bation Karlov byl značně pozměněn během stavby Nuselského mostu, kdy došlo k pšistavění vnějšího schodiště. Část nápisu na pamětní desce zbývající pevnostní zdi u bastionu XXXI v ulicic Horská uvádí: „Novoměstské hradby se dočkaly obnovy v letech 2001-2006. Vysoké nároky na jejich rekonstrukci vycházely z kulturního významu památky, nacházející se na území Pražské památkové rezervace pod ochranou UNESCO. Velká část fortifikace byla před zahájením opravy v havarijním stavu. Bastion č.XXXI nebyl pro novodobé navážky suti a náletovou zeleň přístupný veřejnosti. V roce 2007 Městská část Praha 2 vyhlásila veřejnou architektonickou soutěž o návrh řešení revitalizace objektu č.p. 1751/II a bastionu č.XXXI novoměstského opevnění. V letech 2010-2011 následně proběhla celková obnova tohoto území financovaná městskou částí. Vítězný návrh je dílem architektonické kanceláře MCA atelier s.r.o.“.