Kostel Zvěstování Panny Marie Na trávníčku (Nové Město)

Historie

Na území nově založeného Nového Města se při starší kapli Panny Marie v době Karla IV. usídlil nově příchozí žebravý řád servitů. Již tehdy se kapli říkalo Na trávníčku z toho důvodu, že kolem se rozkládaly zelené louky. Toto pojmenování převzal i nový kostel, který spolu s klášterem servité začali stavět na jaře roku 1360. Po dvaceti letech byl dokončen v dnešní ulici Na Slupi kostel Zvěstování Panny Marie.

Během husitských válek byl kostel s klášterem zasažen nepokoji, mniši byli vyhnáni a kostel byl využit husity jako základna z niž husité kanóny ostřelovali Vyšehradské opevnění. Po skončení husitských válek se servité do kláštera vrátili a za pomoci finančních příspěvků různých donátorů kostel roku 1480 opravili.

V pobělohorském období areál nadále spadal pod správu kostela na Karlově, čas byl snad kostel Zvěstování Panny Marie karlovskému kostelu darován, roku 1626 jej ale díky silnému vlivu ve Vídni servité získali zpět a správu nově vykonával servitský klášter při kostele sv. Michala na Starém Městě. Potřebné opravy kláštera po třicetileté válce proběhly až v 60. letech 17. století. Interiér byl nově vybaven roku 1732, kdy byl zřízen nový hlavní oltář, přepážka a mramorová podlaha.

Roku 1757 byl kostel znovu poškozen během sedmileté války. V následujícím období osvícenství nastaly pro servitský řád těžké časy. Roku 1783 byl servitský klášter Na trávníčku sloučen s klášterem při sv. Michalu na Starém Městě, kostel Na trávníčku byl odsvěcen a zvětšen a roku 1786 byl řád v Praze definitivně zrušen.

Od roku 1856 klášter využíval kateřinský ústav choromyslných a kostel byl znovuvysvěcen a z darů věřících opraven v novogotickém stylu podle návrhu architekta Bernharda Gruebera. Provoz kostela byl zprvu ústavní, později veřejný, ale v 80. letech 20. století byl uzavřen. Po roce 1995 začal být užíván pravoslavnou církví jako chrám Zvěstování přesvaté Bohorodice.

Popis

Zvenčí má kostel gotickou formu období 14. století. Jednolodí dominuje štíhlá, 38 metrů vysoká, věž západního průčelí na čtvercovém půdorysu, který se ve vyšších partiích mění na oktogonální. Čtvercově založená loď kostela je zakončena polygonálním orientovaným presbytářem. Vnější omítka byla pod vedením Františka Schlaffera mezi lety 1914 a 1916 otlučena a nahrazena režným zdivem. Klášterní budova je do dnešní doby silně ovlivněna puristickou přestavbou architekta Gruebera.

Interiér

Síňový prostor kostela je pozoruhodným způsobem sklenut původní klenbou na jediný středový pilíř, z něhož vybíhají žebra čtyř klenebních polí. Zaklenutí presbytáře je taktéž původní, ale zbytek mobiliáře a architektonických prvků pochází z pozdějších období, většinou z novogotické přestavby z 50. let 19. století. Během těchto rekonstrukcí byla do kostela vestavěna kruchta a střecha kněžiště byla vyvýšena. Dodána byla oltářní přepážka, oltáře, kazatelna, monstrance a svícny. V rámci adaptace pro potřeby pravoslavné církve byl mezi loď kostela a presbytář doplněn ikonostas a oltářní obrazy byly nahrazeny pravoslavnými ikonami.

Další podrobnosti v publikaci vydané MČ Praha 2: K ostel Zvěstování Panny Marie Na Trávníčku (PDF)