Novoměstské hradby (Nové Město)

Císař Karel IV. založil Nové Město v roce 1348 a hned jej dal obehnat zdí dlouhou necelých 3,5 km, která vedla od Vyšehradu přes Karlov až k Poříčí a byly v ní umístěny čtyři brány a devatenáct vysokých věží (někdy se uvádí 21 věží). Hradby se táhly od dnešního severovýchodního bastionu na Vyšehradě přes Ostrčilovo náměstí, kde překlenuly Botič, potom se mírně stáčely k východu směrem ke Karlovu, dále šly zhruba Sokolskou třídou, pak Mezibranskou ulicí k Národnímu muzeu a dnešnímu Hlavnímu nádraží, podél něj až k ohybu ulice Na Florenci a k Těšnovu. Základní kámen Karel IV. položil „roku 1348 ... na den svatého Marka“.

Avšak první opevnění Prahy se začalo stavět již v raném středověku, zhruba v polovině 9. století. Tehdy valy ochraňovaly Pražský hrad a brzy nato i Vyšehrad. Ve 12. století bylo vybudováno kamenné opevnění Pražského hradu s věžemi a branami, v polovině 13. století byly za vlády Václava II. dokončeny na tu dobu mohutné hradby Malé Strany a Starého Města a právě na tyto staroměstské hradby s vysokými věžemi navazovalo opevnění Nového Města postavené Karlem IV. a posléze i Vyšehradu

Na rozdíl od staroměstského opevnění byla na tyto Karlovy gotické hradby použita břidlice, což je lomový kámen řádkovaný do pravidelných vrstev. Hradby neměly parkán, chránil je nejspíš jen příkop a val. Na hřebenech zdí byly střelecké ochozy a na svazích schodiště.

Opevnění mělo dvě části, jednu od Vyšehradu přes údolí Botiče ke Karlovu, to bylo dlouhé 620 m. Druhá část od Karlova vedla směrem na sever k Vltavě, a to v délce 2810 m. Úsek hradeb v Nuselském údolí se stal nedobytným vzhledem k vlhkým loukám, potoku a strmé skále. A snad i proto zde stačily jen dvě věže. Menší z nich stála zřejmě na louce Na Slupi mezi Botičem a mlýnským náhonem, druhá, zvaná Malířská, na Karlově. Ta byla zbourána až v roce 1894. Zbytky zdí tohoto opevnění se dochovaly od ulice Na Slupi po Karlov a v krátkém úseku u tzv. Přemyslovky pod barokní vyšehradskou baštou. Z pozůstatků jsou patrné rozměry zdi, tedy 2–3 m šíře a asi 6 m výška.

Stavba novoměstských hradeb byla technicky velmi pozoruhodným dílem. Trvala pouhé dva roky, pracovalo na ní prý kolem 200 zedníků, asi 270 až 300 pomocných dělníků, řada mistrů, kameníků a tesařů, kovářů a pískařů, kámen obstaralo na 130 lamačů a nejméně 100 povozů při třech jízdách denně navozilo asi 120 000 m³ kamene, 46 m³ písku a 6000 m³ kusového vápna. Přitom se spotřebovalo zhruba 12 000 m³ vody.

Tato gotická zeď, která se táhne na hranici mezi katastrálním územím Nového Města a  územím Vinohrad, byla několikrát opravována, naposledy v roce 2001–2006, v horní části pak v letech 2007–2010. V roce 2005 byla v dolní části umístěna i pamětní deska.

V severovýchodní části hradby pod Karlovem při ulici Horská je dnes prostor někdejšího barokního parkánu upraven jako park Bastion XXXI U Božích muk.

Pamětní deska je umístěna na straně od Folimanky a je dobře viditelná z Ostrčilova náměstí.