Novoměstské hradby (Nové Město)

Císař Karel IV. založil Nové Město v roce 1348 a hned jej dal obehnat zdí dlouhou necelých 3 ,5 km, která vedla od Vyšehradu přes Karlov až k Poříčí a byly v ní umístěny čtyři brány a devatenáct vysokých věží (někdy se uvádí 21 věží). Hradby se táhly od dnešního severovýchodního bastionu na Vyšehradě přes Ostrčilovo náměstí, kde překlenuly Botič, potom se mírně stáčely k východu směrem ke Karlovu, dále šly zhruba Sokolskou třídou, pak Mezibranskou ulicí k Národnímu muzeu a dnešnímu Hlavnímu nádraží, podél něj až k ohybu ulice Na Florenci a k Těšnovu. Základní kámen Karel IV. položil „roku 1348... na den svatého Marka“.

Avšak první opevnění Prahy se začalo stavět již v raném středověku, zhruba v polovině 9. století. Tehdy valy ochraňovaly Pražský hrad a brzy nato i Vyšehrad. Ve 12. století bylo vybudováno kamenné opevnění Pražského hradu s věžemi a branami, v polovině 13. století byly za vlády Václava II. dokončeny na tu dobu mohutné hradby Malé Strany a Starého Města a právě na tyto staroměstské hradby s vysokými věžemi navazovalo opevnění Nového Města postavené Karlem IV. a posléze i Vyšehradu

Toto heslo se nachází na herní trase Folimanka v aplikaci Putování Prahou 2

Vyrazte ven, pojďte si zahrát

Objevte více

Na rozdíl od staroměstského opevnění byla na tyto Karlovy gotické hradby použita břidlice, což je lomový kámen řádkovaný do pravidelných vrstev. Hradby neměly parkán, chránil je nejspíš jen příkop a val. Na hřebenech zdí byly střelecké ochozy a na svazích schodiště.

Opevnění mělo dvě části, jednu od Vyšehradu přes údolí Botiče ke Karlovu, to bylo dlouhé 620 m. Druhá část od Karlova vedla směrem na sever k Vltavě, a to v délce 2810 m. Úsek hradeb v Nuselském údolí se stal nedobytným vzhledem k vlhkým loukám, potoku a strmé skále. A snad i proto zde stačily jen dvě věže. Menší z nich stála zřejmě na louce Na Slupi mezi Botičem a mlýnským náhonem, druhá, zvaná Malířská, na Karlově. Ta byla zbourána až v roce 1894. Zbytky zdí tohoto opevnění se dochovaly od ulice Na Slupi po Karlov a v krátkém úseku u tzv. Přemyslovky pod barokní vyšehradskou baštou. Z pozůstatků jsou patrné rozměry zdi, tedy 2–3 m šíře a asi 6 m výška.

Stavba novoměstských hradeb byla technicky velmi pozoruhodným dílem. Trvala pouhé dva roky, pracovalo na ní prý kolem 200 zedníků, asi 270 až 300 pomocných dělníků, řada mistrů, kameníků a tesařů, kovářů a pískařů, kámen obstaralo na 130 lamačů a nejméně 100 povozů při třech jízdách denně navozilo asi 120 000 m³ kamene, 46 m³ písku a 6000 m³ kusového vápna. Přitom se spotřebovalo zhruba 12 000 m³ vody.

Tato gotická zeď, která se táhne na hranici mezi katastrálním územím Nového Města a  územím Vinohrad, byla několikrát opravována, naposledy v roce 2001–2006, v horní části pak v letech 2007–2010. V roce 2005 byla v dolní části umístěna i pamětní deska.

V severovýchodní části hradby pod Karlovem při ulici Horská je dnes prostor někdejšího barokního parkánu upraven jako park Bastion XXXI U Božích muk.

Pamětní deska je umístěna na straně od Folimanky a je dobře viditelná z Ostrčilova náměstí.