Hlavní záložky

Adresa
Na Slupi 6
Praha 2
Česká republika
50° 4' 9.3036" N, 14° 25' 13.386" E

Kostel Panny Marie Sedmibolestné a klášter alžbětinek s nemocnicí

Na Slupi 6, Apolinářská 2, Albertov1, čp. 448/II, Praha 2–Nové Město Kilián Ignác Dientzenhofer, Josef Ignác Juschka
1724–1725, 1726–1732, 1761

Historie:

První charitativní instituce vznikala v místech dnešní nemocnice již ve druhé polovině 17. století. Roku 1679 zde totiž biskup Jan Dlouhoveský z Dlouhé Vsi založil dům pro vysloužilé kněze a nechal při něm vybudovat kapli P. Marie Sedmibolestné, vysvěcenou 22. června 1681. Protože však stavba svou velikostí záhy nedostačovala, došlo k výstavbě nového emeritního domu pod Dobytčím trhem a uvolněná stavení získali roku 1705 trinitáři. Ti se ale nakonec rozhodli pro výhodnější místo ve Spálené ulici a slupské městiště prodali servitům, kteří je v roce 1722 za úplatu přenechali ošetřovatelskému řádu alžbětinek (založen 1377), přišlým do Prahy v roce 1719 na pozvání po velké morové epidemii. Zásluhou bohatých fundátorek z předních českých rodů mohla být založena ženská nemocnice, v Praze zatím chybějící. Zprvu byla velmi malá, určená jen pro šest pacientek, uskrovňovaly se ale i sestry alžbětinky, které obývaly starší dům, a raději začaly nejdříve stavět nový kostel. Stará mariánská kaple biskupa Dlouhoveského byla zbořena roku 1724 a hned vzápětí se začal rychlým tempem stavět kostel pod vedením architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Kostel tak mohl být vysvěcen 21. listopadu 1725 a o čtyři dny později proběhla i slavnostní konsekraci tří oltářů, takže byl i plně vybaven).

Současně zmiňovaná výstavba „dolního křídla“ konventu, ukončená tehož roku 1724, byla zřejmě jen úpravou starších budov, protože 8. dubna 1726 byl položen základní kámen k vlastním konventním budovám, jejichž stavbu opět vedl architekt Dientzenhofer. Již 16. listopadu 1727 bylo posvěceno první křídlo, následujícího roku se stavělo křídlo s nemocnicí, do jehož přízemí byly pacientky nastěhovány 20. května 1731; celá stavba pak byla dokončena napřesrok. Dne 22. července 1732 byla slavnostně vymezena klausura, v září 1732 se nastěhovaly další nemocné do horního nemocničního sálu a pokračovalo se ve výstavbě „Svatých schodů“ za závěrem kostela, které byly dokončeny po třech letech. K. I. Dientzenhofer pak areál opravoval ještě v roce 1746.
Architektonické zušlechťování nemocnice však pokračovalo i v dalších letech: klášterní kostel byl rozšířen o kapli sv. Tekly, její základní kámen posvětili 8. srpna 1761. Nová kaple, vybavená freskami tehdy nejuznávanějšího pražského malíře Josefa Krackera, který se podílel i na výzdobě chrámu sv. Mikuláše, byla 23. září 1762 vysvěcena. Roku 1768 byla postavena nová hřbitovní kaple sv. Barbory a zřízena kostnice. Všechny tyto stavební práce vedl novoměstský stavitel Josef Ignác Juschka. Ještě roku 1779 nahradili v chóru starý oltář za nový, zasvěcený Srdci Ježíšově, jehož sochařskou výzdobu dodal Josef Ublaker. Rozšíření se dočkala i nemocnice: roku 1854 byla podle projektu Josef Maličkého přistavěna další budova při průčelním křídle. Znovu se upravoval kostel, nebo spíše jeho průčelí roku 1904, kdy Karel Hübschmann (Hypšman) navrhl přístupové schodiště, nutné pro sníženou úroveň regulované ulice.

Popis:

Vlastní architekturu kostela, předně financovanou Marii Markétou z Valdštejna (její znak je na průčelí), silně ovlivnila tvorba rakouského architekta Johanna Lucase von Hildebrandta. Objevují se zde jeho typické motivy: kasulové okno, drobná zvonička nad průčelím, v interiéru pak charakteristické zaoblení koutů. Pražský kostel ovlivnil jiné mladší stavby alžbětinek, v Bratislavě či v Linci. Od dob barokní výstavby se v nemocnici mnohé změnilo, a nebyla to jen technika. Barokní vysoký a rozlehlý nemocniční sál byl rozdělen do dvou pater a dále do menších místností.

Současnost:

Řeholnice byly nuceny 3. září 1957 odejít a v roce 1965 se nemocnice stala lůžkovým zařízením Obvodního ústavu národního zdraví. Roku 1993 byl areál vrácen konventu alžbětinek a ustanovila se zde společnost Nemocnice sv. Alžběty spol. s r.o. spolu s Centrem preventivní a následné onkologické péče. Sídlí zde i mezinárodně známá Liga proti rakovině.

Adresa
Na Slupi 6
Praha 2
Česká republika
50° 4' 9.3036" N, 14° 25' 13.386" E
Galerie: 
Klášter alžbětinek na Slupi s kostelem P. Marie Bolestné, počátek 19. století
Pohled do hlavního nemocničního sálu
Odkazy a literatura: 
Kolektiv autorů, Slavné stavby Prahy 2, FOIBOS BOOKS, s. 39–41, Praha 2011.
Jan Florian Hammerschmied, Prodromus gloriae Pragenae, Praha 1723, s. 330.
J. A. Schäffner, Geschichte der Ordensund Heilanstalt der Elisabethiner Klosterfrauen in Prag, Praha 1845.
František Ekert, Posvátná místa král. hl. města Prahy II., Praha 1884, s. 229.
Antonín Postřihač-J. Lenz, Dějiny kláštera a nemocnice alžbětinek, Praha 1922 J. Šámal, Klášter a nemocnice alžbětinek na Slupi, Praha 1941.
Datum poslední aktualizace: 25.9.2018 21:08