Noc literatury na Dvojce - znáte zdejší spisovatele? (Vinohrady)

Karel Čapek (1890-1938) napsal mnoho významných a závažných děl, ale také milou knížku Zahradníkův rok. Promítá do ní zkušenosti z vlastního zahradničení, které bylo jeho koníčkem. V letech 1921-1923 působil jako dramaturg Městského divadla na Vinohradech. Na náměstí Míru, nedaleko divadla, stojí pomník bratří Čapků od Pavla Opočenského. Na Vinohradech najdeme i sady bratří Čapků (dříve část Bezručových sadů).

Jaroslav Hašek (1883-1923) napsal řadu humoristických satirických povídek. Jedna z nich je Hasící přístroj agrárníka Koloděje. Mezi jeho vinohradskými adresami jsou ulice Jana Masaryka, Lublaňská, Šafaříkova, Šumavská a další. Na založení recesistické Strany mírného pokroku v mezích zákona upomíná pamětní deska v nedaleké Balbínově ulici na bývalém hostinci U zlatého litru. Slavnou knihu Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války ilustroval Haškův přítel z Podskalí Josef Lada.

Jan Laichter (1858-1946), T. G. Masaryk a František Drtina založili v roce 1893 revui (časopis) Naše doba, zaměřenou na filosofii a sociologii. Za Masarykova redigování se stala tiskovým orgánem realistů a Masaryk zde publikoval literárně historické studie a úvahy. Jan Laichter založil vlastní nakladatelství o tři roky později, v roce 1896. T. G. Masaryk (1850-1937) bydlel v letech 1884-1888 ve vile Osvěta (ul. Čelakovského, dnes Jana Masaryka), předtím krátce v Rubešově ul.

Karolína Světlá (1830-1899) předala 1. června 1862 na slavnostním shromáždění Sokola (tehdy ještě Tělocvičné jednoty pražské) prapor, jehož návrh vytvořil Josef Mánes. Byl to dar společnosti českých žen a dívek. Karolína. Světlá se stala "matkou" praporu. Kromě K. Světlé a J. Mánesa podporoval vznik Sokola i Jan Neruda a další české umělecké osobnosti.

Nakladatelská a tiskařská společnost Orbis, založená jako akciová společnost v r. 1921, byla zaměřená na propagaci československého státu v zahraničí a vydávání původní odborné, zejména politické, historické, sociologické a národohospodářské literatury. V domě byla i tiskárna. Za německé okupace a později za komunistického režimu se zaměření měnilo a v Orbisu se vydávala i populárně naučná literatura, knihy o divadle a filmu i o sportu. Počátkem 90. let prošel Orbis transformací a pokusem navázat na předválečnou činnost pro stát. Avšak neúspěšně a v roce 1997 byl zrušen.

Jedná se o Svatopluka Čecha (1846-1908). Pomník od Jana Štursy z r. 1924 stojí v parku, který dostal spisovatelovo jméno ještě za jeho života. Dílo Svatopluka Čecha je rozsáhlé, psal básně i prózu (eposy, lyriku, romány, povídky aj.). Svými Výlety pana Broučka se řadí k průkopníkům české sci-fi. Svatopluk Čech na Vinohradech jeden čas též žil (v dnešní Francouzské ul.).

Karel Václav Rais (1859-1926), představitel českého literárního realismu, autor venkovských povídek a románů, působil jako učitel na dotčené vinohradské měšťanské škole. Na fasádě budovy do ulice Šumavská jej připomíná pamětní deska. Základní škola nesla řadu let jeho jméno předtím, než byla budova využita pro jiné vzdělávací instituce.

Jaroslav Foglar (1907-1999), oblíbený spisovatel, redaktor časopisů pro děti, vynalézavý tvůrce her, legendární skautský vedoucí. Svými knihami a příběhy ovlivnil několik generací mladých čtenářů. V domě v Korunní 16, kde je i jeho pamětní deska, žil v letech 1914-1978. S oblibou tvořil i venku, což připomínají Foglarovy lavičky např. v Riegrových a Havlíčkových sadech, nebo u knihovny v Korunní ulici.

Na domě Na Smetance 14 má pamětní desku Jan Karafiát (1846-1929), autor známého pohádkového příběhu Broučci pro malé i veliké děti, který byl předlohou i pro loutkový film Jiřího Trnky. Text na desce praví: "Zde žil a pracoval v letech 1895–1911 Jan Karafiát, evangelický farář, autor knihy Broučci". Pamětní deska byla původně umístěna na domě Na Smetance 6, odkud musela být přesunuta na náhradní místo.

Franz Kafka (1883-1924), německy píšící spisovatel židovského původu, který se stal jedním z nejvýznamnějších prozaiků první poloviny 20. století. Je spojován spíše se Starým městem a lokalitami v Praze 1. Avšak s Vinohrady ho spojuje přechodný pobyt v bytě sestry Elli na začátku první světové války. Jedná se o rohový dům v dnešní Polské ul. 48 a U Kanálky, kde jej připomíná malá pamětní destička (Kafkova Kapka). Kafka zde pracoval na svých textech Nezvěstný a Proces.