Dům České zemské hasičské jednoty (Vinohrady)

Historie

Jednota zahájila svoji činnost roku 1922 a po rozparcelování bývalé Seidlovy usedlosti ve dvacátých letech 20. století započala se stavbou spolkového a obytného domu na nároží tehdejší Brandlovy, dnešní Římské a Blanické ulice.

Plány jsou firmou Pražák a Moravec datovány do září 1926 a už v listopadu 1928 byly provedeny zatěžkávací zkoušky železobetonových konstrukcí. Stavbu provedla stavitelská firma Aloise Krofty.

Dne 28. září 1926 byly položeny základní kameny „z památných vrchů a hor“. Na stavbu přispěl i prezident T. G. Masaryk. Stavba měla být původně hotova dříve, v roce 1928 na počest 10. výročí vzniku republiky. Realizaci však provázely potíže způsobené hospodářskou krizí i panikou způsobenou zřícením jiného vysokého domu v Praze Na Poříčí. Vše se podařilo nakonec překonat a Hasičský dům byl slavnostně otevřen 8. září 1929. Denní tisk jej tehdy uvítal jako první český mrakodrap, který "jest dosud nejvyšší stavbou v Praze". 

Popis

Fasády z období vědeckého funkcionalismu jsou řešeny tak, aby gradovaly v nárožní věži, symbolu hasičských zbrojnic. Je to charakteristický projev Skupiny architektů soustředěných kolem časopisu Architekt SIA, zde „kombinující funkcionalistická pásová okna s kotěrovským tektonickým ústrojím“ (Švácha). Působivé jsou balkóny, přiléhající ke 4.‒7. nadzemnímu podlaží, směrem do Římské ulice je věž otevřena rastrem téměř čtvercových okének, ale stěna do Blanické je plná. Průčelí obou uličních křídel mají v 1. a 2. patře dlouhá pásová okna, ale vyšší podlaží mají standardní vertikální okenní otvory.

V přízemí se nacházely obchody a restaurace. Nižší podlaží sloužily jako kanceláře a ve vyšších podlažích vznikly byty. Věž obsadil konferenční sál a nad ním hasičské noclehárny. Celá věž měla být podle prvních návrhů půdorysně rozměrnější, ale toto řešení bylo zamítnuto. Společně s Gočárovou budovou Zemědělské osvěty a Dryákovou Tabákovou režií tvoří Hasičský dům působivý urbanistický celek, tvořící sice bezejmenné, ale architektonicky výrazné náměstí.

Využití domu

Hlavní sál v samostatném dvorním křídle sloužil od roku 1929 jako Varieté-Bio, kombinující hudební, kabaretní a artistickou produkci s promítáním filmů. Později se zde usídlila malá opereta ředitele Mirko Bukovského a v polovině třicátých let zde vzniklo kino Tatra.
V roce 1945 se kino změnilo na Divadlo Spejbla a Hurvínka, které zde hrálo až do roku 1994. V současnosti zde působí Divadlo U Hasičů.

Rostislav Švácha o tomto nejlepším projektu týmu Pražák a Moravec uvažuje jako o vyrovnání se s podněty nerealizovaného soutěžního návrhu na konstruktivistickou budovu Chicago Tribune Waltera Gropia a Adolfa Meyera z roku 1922. Pravděpodobně bychom zde našli expresionistickou variaci Gropia a Meyera, ale také odkaz k ruským konstruktivistickým projektům dvacátých let. Jelikož návrh na Hasičský dům předložil i František Kavalír, autor expresivně funkcionalistické Veřejné obchodní školy gremia pražského obchodnictva č.p. 1971 (1925, spolu s bratrem Václavem) na nároží Blanické a Vinohradské ulice, bývá mu v některé literatuře Hasičský dům neprávem připisován.

Technická kancelář architektonické, stavitelské a realitní společnosti s r.o. Pražák a Moravec

Zavedená vinohradská Technická kancelář architektonické, stavitelské a realitní společnosti s r.o. Pražák a Moravec projektovala převážně v Praze, ale i na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Nejznámější pražské realizace jsou například vilová kolonie družstva novinářů a spisovatelů a družstva Vinohradské záložny při ulici Benešovské z let 1923‒1926, domy v Koperníkově ulici č.p. 2280‒2283/XII z let 1932‒1933 a mnoho dalších. Rozmach firmy však zbrzdila nešťastná událost z 9. října 1928, kdy patrně chybou externího statika, spadl jimi projektovaný dům Na Poříčí č.p. 1064.

Další informace: leták Historie hasičského domu.