Kancelářská budova Čs. tabákové režie (Vinohrady)
Mohutná Vinohradská kancelářská budova postavená pro Ústřední ředitelství Čs. tabákové režie v letech 1923–1928 podle návrhu architekta Aloise Dryáka na křížovatce ulic Slezská, Blanická, Sázavská. Kombinuje styly neoklasicismu a art deca. Dnes zde sídlí Městský soud v Praze.
Historie
Druhá společnost, která si u architekta Aloise Dryáka objednala projekt na posledních parcelách XII. katastru, byla Československá tabáková režie. Kancelářskou budovu pro její Ústřední ředitelství navrhl architekt v kombinaci stylů neoklasicismu a art deca. Stojí na na křIžovatce ulic Slezská 9, Blanická 20, Sázavská 23, č.p. 2000/XII, Praha 2‒Vinohrady.
Popis
Monumentální hlavní průčelí ve Slezské ul. má vstup na přístupovém schodišti zdůrazněný dvěma „kyklopskými“ kamennými koulemi, po stranách portálu jsou mříže s figurami od sochaře Jaroslava Horejce (autor též bronzových dveří s plastickými detaily muže a bárky), malý státní znak podle modelu Karla Štipla vypracoval sochař František Přítel. V odskakujících nárožích, ve výši 1. patra, jsou umístěny reliéfy figurálních scén od sochaře Josefa Jiříkovského: (zleva) Sázení tabáku na Slovensku, Přípravy ku žním v Albánii, Sušení v Novém Pazaru, Svážení do sběru v Makedonii, Výroba v Čechách, Prodej výrobků a Transport tabáku z plantáží mexických a na Jávě. Malby v interiéru a barevná okna na hlavním schodišti byla provedena podle návrhu Čeňka O. Jandla, žáka Františka Kysely. Samozřejmou součástí tehdejších interiérů se již stalo ústřední topení a teplá voda, větrání a zvlhčování vzduchu zvláště v místnostech, kde se pracovalo s tabákem, a ústřední zařízení pro vysávání prachu. Stavbu vedla firma Záruba-Pfeffermann spolu s betonářskou firmou dr. Skorkovského.
Nelze nepřipomenout i starost Čs. tabákové režie o své zaměstnance, kterým v ulici Jana Masaryka 18, 20 (č.p. 1993/XII, 1994/XII) nechala roku 1926–1927 Dryákem postavit nájemní dvojdům ve stylu purizujícího expresionismu, s emblémy svého stavebníka – TR.
Současnost
Budovu v letech 1953–1954 pro Federální ministerstvo hutního průmyslu a rudných dolů adaptoval architekt Jiří Gočár, v roce 1975 architekt Jaroslav Kosík přestavoval pro Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj. Nyní objekt patří Městskému soudu. Od roku je 2003 památkově chráněn.
Datum vytvoření: 30.7.2018 14:19
Zašlete nám zpětnou vazbu k tomuto heslu. Líbí se Vám toto zpracování? Máte návrh na změnu?
Zpětná vazba