Jaroslav Horejc, Trojická čp. 386/1 (Nové Město)

Jaroslav Horejc se narodil ve Vyšehradské ulici jako druhé ze tří dětí Aloise Horejce a jeho ženy Františky, rozené Suché. Otec byl hodinářem. Čtrnáctiletého Jaroslava Horejce přivedli rodiče do litografické dílny, odkud odešel do učení na rytce kovu a cizeléra na Odbornou školu pro klenotníky, zlatníky, stříbrníky, ryjce kovu a pasíře v Praze. V letech 1906–1910 studoval na Uměleckoprůmyslové škole. Během studií si přivydělával jako štukatér při výzdobě novostaveb.

Roku 1918 byl na Uměleckoprůmyslové škole jmenován profesorem. Vedl ateliér pro umělecké zpracování kovů, ornamentálního a figurálního modelování. Horejc spolupracoval s architekty Janem Kotěrou a L. Machoněm. V roce 1925 získal velkou cenu na výstavě Art déco v Paříži za skleněné vázy. Zpracovával i šperky a navrhoval mince. Neméně významná byla i jeho tvorba v rámci volné plastiky. Patřil k nejvýraznějším představitelům českého novoklasicismu.

V roce 1948 odešel do důchodu, ale dále zůstal umělecky činným.

V Praze 2 se s jeho dílem můžeme setkat na mříži zdobené třemi alegorickými plastikami z roku 1929, zhotovené pro schodiště budovy Tabákové režie, nynějšího Městského soudu ve Slezské ulici č.p. 2000/9.

V Trojické ulici na domě čp.386/1, kde pracoval, má pamětní desku s bustou.

Pohřben je na Olšanských hřbitovech (část 004, oddělení 10, hrob 128).