Blanická
Starší část Blanické (mezi ulicemi Francouzskou a Vinohradskou) vznikla již v roce 1889. Někdy bývala nazývána i jako Horní Blanická, na rozdíl od mladší Dolní Blanické, která vznikla mezi Vinohradskou a Na Smetance roku 1896. Od roku 1948 je platný jen současný název.
Ulice nese jméno bájné hory Blaníku (638 m n.m.) v mladovožické pahorkatině jižně od Vlašimi. V Blanické ulici a jejím bezprostředním okolí se nachází řada významných staveb. V domě čp. 768/4 býval Masarykův lidovýchovný ústav. Dům nesl název U Blaníka, stejně jako dům čp. 691/12. Zde se nacházela Trunečkova plzeňská pivnice a bydlel zde hudební skladatel Karel Šebor. Bývala zde zahrada Národního domu. Zajímavý je Nájemní dům Hutního projektu, Blanická čp. 589/5, nájemní dům Blanická č. 8 nebo bývalá telefonní ústředna v Blanické 9, dnes zde sídlí galerie moderního umění Prostora, vedle se nachází štíhlý obelisk , výdech ze stanice nám. Míru metra trasy A, Zajímavý je i Palác Continental, Blanická čp. 2028/15. . Dominanty ulice však tvoří nejznámější stavby, jakými jsou bezesporu tyto nárožní budovy - Dům zemědělské osvěty, Veřejná obchodní škola pražského gremia , Hasičský dům a budova soudu, bývalá Kancelářská budova Čs. tabákové režie.
Datum vytvoření: 29.1.2019 16:44
Zašlete nám zpětnou vazbu k tomuto heslu. Líbí se Vám toto zpracování? Máte návrh na změnu?
Zpětná vazba












