Spisovatel Karel Václav Rais ve své pracovně (autor fotografie: archiv Milpo)

Karel Václav Rais (Vinohrady)

Český spisovatel, představitel českého literárního realismu, autor venkovských povídek a románů, učitel.

Karel Václav Rais se narodil 4. ledna 1859 v Lázních Bělohrad, zemřel 8. července 1926 v Praze na Vinohradech.

 

Sdílet

Karel Václav Rais se narodil 4. 1. 1859 v Bělohradě (nyní Lázně Bělohrad) v chudé rodině tkalce a švadleny. Jeho mladší sourozenci záhy zemřeli, proto se rodiče o Karla báli a dobře se o něj starali. Byl malého vzrůstu a slabší konstituce, měl se vyučit krejčím nebo hodinářem, ale protože se výborně učil, vystudoval učitelský ústav v Jičíně. Maturoval v roce 1877 s vynikajícím výsledkem. V témže roce začal učit v Trhové Kamenici na Chrudimsku. K rodnému kraji měl po celý život vřelý vztah a opouštěl ho velmi nerad. V Trhové Kamenici hrával na varhany, založil zde knihovnu, vykonával osvětovou činnost, přesto žil osaměle. Vznikly zde jeho literární prvotiny. V roce 1882 byl jmenován učitelem v Hlinsku, kde se brzy oženil s Marií Hroznou, s někdejší kolegyní z Kamenice.

Stále však toužil dostat se do Prahy a stát se spisovatelem. Zde působil od roku 1887, nejprve na škole v Podolí, poté byl řídícím učitelem na Žižkově. V roce 1899 byl jmenován ředitelem měšťanské dívčí školy na Královských Vinohradech. V té době napsal např. Povídky ze starých hradů (r. 1888), Listy z české kroniky (r. 1888), Povídky o českých umělcích (r. 1891), Z naší kroniky (r.1892), povídky z vesnického prostředí Výminkáři (r. 1891), soubor tří povídek Horské kořeny (r. 1892), nejznámější román Zapadlí vlastenci (r. 1894) z prostředí venkovské inteligence v době národního obrození nebo Pantáta Bezoušek (r. 1897). V tomto díle vypráví příhody otce, který přijel z venkova navštívit do Prahy syna; děj je vylíčen idylicky. Mimoto měl Rais za úkol sestavit obsáhlý přehled vývoje škol na Královských Vinohradech. Byl pracovně velmi vytížen, což se odrazilo na jeho zdravotním stavu. Zhoršil se mu revmatismus, přibyly bolesti hlavy a nespavost. Když zemřela jeho žena, bratr a zeť, rozhodl se v roce 1915 odejít na dovolenou, ale ke svému povolání učitele se pak již nevrátil. Roku 1920 odešel do penze. Šest let poté zemřel (8. 7. 1926) ve svém bytě v Čermákově ulici na Vinohradech. Je pohřben na Vinohradském hřbitově.

Jeho prvotinami byla poezie, která vycházela v Humoristických listech, a povídky a historické příběhy pro mládež. Mezi jeho další významná díla patří román o rodinných vztazích a rozpadu manželství Kalibův zločin (r. 1895), kde je hlavní postava obětí i mstitelem; román Západ (r. 1899), v němž autor západem myslí sklonek života, nebo pro děti Karlštejnský havran. V Raisově díle se jako červená nit táhne otázka venkova, život horalů nebo generační otázka, autor se často zabýval osudy starých lidí nebo dětí, psychologií postav. Osobní zkušenost a obecnější směřování české literatury odpoutávaly postupně Raisovu uměleckou pozornost od neutěšeného stavu tehdejšího veřejného života a od obecných ideálů a soustřeďovaly ji ke každodennímu bytí obyčejných lidí.

Próza Jako kníže Rohan a romány Zapadlí vlastenci a Pantáta Bezoušek byly zfilmovány.

V Praze 2 na Vinohradech Karla Václava Raise připomínají dvě pamětní desky. V Čermákově ulici 1154/3 je deska ve výši prvního patra a v Šumavské ulici 920/37 na rohu se Slezskou na budově školy.

Narození
4.1.1859
Úmrtí
8.7.1926 (67 let)
Katastrální území
Odkazy a literatura:
Otruba, M., Homolová, K.: Čeští spisovatelé 19. století. Praha : Československý spisovatel 1971.
Datum poslední aktualizace: 2.1.2020 23:30
Datum vytvoření: 28.10.2019 16:35