Vladimír Balthasar

Vladimír Balthasar (Nové Město)

Významný český entomolog, ornitolog, žurnalista, kunsthistorik, muzikolog a muzejník.

Narodil se 21. 6. 1897 v Praze (Královské Vinohrady). Zemřel 10. 11. 1978 v Praze (Nové Město).

PhDr. et RNDr. Vladimír Balthasar, Dr.Sc. se narodil 21. 6. 1897 v Praze na Vinohradech v Přemyslovské ulici č. 5. Po absolvování reálného gymnázia Na Smetance nastoupil vojenskou službu spojenou s delším pobytem ve Vídni. Po skončení první světové války se zapisuje na Filozofickou fakultu Karlovy univerzity a začíná studovat obor hudební věda – estetika – filozofie a už roku 1920 obhajuje dizertační práci na téma Dějiny koncertního života v Praze a je promovaný na doktora filozofie. Ve studiu však pokračuje a externě si rozšiřuje svůj obor o dějiny umění. Díky tomu se dostává jako žurnalista do kulturní společnosti poválečné republiky. Spolupracuje s hudebním vydavatelstvím Mojmíra Urbánka v Praze, kde publikuje samostatné práce, ale i články v časopise hudebních listů Dalibor, kde se stává odpovědným redaktorem.

Jako historik umění svoji pozornost věnoval především malířství.  Napsal víc jak 90 prací, recenzí, postřehů a kritik. Jeho další práce se zabývaly dílem a životem sochařů a výtvarníků, ale i umělců z oblasti hudební a literární tvorby. Během té doby měl možnost spolupracovat a spřátelit se s významnými osobnostmi, jako byly např. L. Čelanský  (dirigent a skladatel), J. B. Foerster (skladatel), J. Mahen (básník), B. Martinů (skladatel), A. Mrštík (spisovatel), K. V.  Rais (spisovatel), A. Sova (básník), Stretti-Zamponi (malíř), J. Suk (skladatel), J. Thomayer (lékař, spisovatel), A. Stašek (spisovatel), L. Janáček (skladatel), O Fischer (překladatel), F. X. Šalda (literární kritik), L. Kuba (malíř) aj.

 V té době vydává významnou obsáhlou publikaci o Bedřichu Smetanovi (1924). V souvislosti s tím se dostává do ostrého sporu s Mirko Očadlíkem, který zpochybnil prameny a závěry, na základě kterých byla tato jeho studie Smetanovy osobnosti a díla z hlediska psychologického a psychopatologického zpracovaná. Očadlík mu vytýkal, že „pošpinil“ velkého českého skladatele. Přitom to právě byly okolnosti a rysy umělcovy psychiky, které umožnily Smetanovi být tak významným skladatelem.

Po studijní cestě do Itálie a severní Afriky v roce 1927 se rozhodl, že ukončí žurnalistickou profesi a bude se věnovat přírodním vědám, konkrétně entomologii. Zapisuje se jako řádný posluchač na Přírodovědnou fakultu UK v Praze, obor zoologie. Na jaře 1933 promuje na doktora přírodních věd a odjíždí na Slovensko, kde nastupuje na odbor zoologicko-botanický a antropologický ve Slovenském muzeu v Bratislavě. Koncem ledna 1939 z důvodu politických změn ale ze Slovenska musí odejít a přijímá nabídku vedoucího biologického oddělení Studijního ústavu ve Zlíně, při Baťových závodech. Po osvobození v roce 1945 se stává ředitelem celého Studijního ústavu a jedním z generálních národních správců znárodněného koncernu, ale i tady ho politická situace donutí změnit působiště. 

V té době přijímá místo zástupce ředitele a vedoucího přírodovědného oddělení Krajského východočeského muzea v Hradci Králové. Zde ve funkci kustoda přírodovědných sbírek od základu buduje muzejní sbírkový fond. Tuto funkci vykonává až do července 1957, kdy odchází do důchodu.

Koncem roku 1958 se V. Balthasar přestěhoval zpět do svého rodiště – do Prahy, do Lublaňské ulice č. 17. Důchod pro něho neznamená konec práce, naopak, věnuje se dál vědeckému studiu, podniká studijní a sběrné cesty, na kterých se věnuje své entomologické činnosti, publikuje, zpracovává materiály našich i zahraničních muzeí.

Jeho pracovna se stává místem společenského setkávání, a tak zde bylo možno potkat např. právníka a entomologa Leopolda Heyrovského (bratra J. Heyrovského, nositele Nobelovy ceny), egyptologa Františka Lexu (strýce), sochaře a medailéra Milana Knoblocha (rodáka z Královských Vinohrad), Prof. RNDr. Karla Zapletala (děkana Přírodovědecké fakulty), PhDr. Karla Sklenáře (ředitele Národního muzea), Ivo Žídka (operního pěvce), entomologa Vladimíra Landu (ředitele Entomologického ústavu ČSAV ve Viničné ul.) a velmi často zahraniční vědce a zástupce muzeí.

Dále je třeba také zmínit jeho intenzivní práci v Československé společnosti entomologické, které byl členem již od roku 1926 a v roce 1964 se stává jejím úřadujícím předsedou. Organizuje Entomologické dny, které se každoročně po sběratelské sezoně konaly v Černém pivovaru na Karlově náměstí.

Velmi významná je jeho spolupráce s vydavatelstvím ČSAV. Vydává v letech 1963-1964 nejobsáhlejší a unikátní 2 025 stránkovou trilogii Monografie der Scarabeidae und Apholiidae. Byl dlouholetým členem redakční rady časopisu Živa (1962-1972). Stal se členem redakční rady Fauny ČSSR a rámci této série byl autorem svazku 3 (Chrysidoidea), 8 (Lamellicornia), 20 (Sphecoidea) a vědeckým redaktorem svazku 12 (Staphylinidae) a 18 (Ephemeroptera). 

Vědecká práce dr. V. Balthasara byla oceněná ještě v době jeho života. Za zpracování sbírky koprofágního hmyzu bývalého Belgického Konga mu byla udělena medaile belgického krále Leopolda III. K šedesátým narozeninám mu prezidium Československé akademie věd udělilo stříbrnou plaketu G. J. Mendela za zásluhy o rozvoj biologických věd. Za zásluhy o budování přírodovědných sbírek v Slovenském vlastivědném muzeu v Bratislavě roku 1968 při příležitosti 105. výročí vzniku Slovenského národního muzea dostal stříbrnou medaili Muzeální slovenské společnosti.

Zemřel po delší nemoci v Praze na rodných Vinohradech ve věku 81 let a je pochován na Malvazinkách.

Vloženo dle podkladů Ivy Drbalové, vnučky V. Balthasara. Využity materiály z rodinného archivu. 

Galerie: 
V.Balthasar: Život a dílo Bedřicha Smetany (1924). Zdroj: rodinný archiv
Medaile krále Leopolda III. Zdroj: rodinný archiv
Hudební listy Dalibor. Zdroj: rodinný archiv
3 svazky z řady Fauna ČSR/ČSSR (1954, 1956,1972). Zdroj: rodinný archiv
V. Balthasar:Monografie der Scarabeidae und Apholiidae. Zdroj: rodinný archiv
Ukázka sbírky V. Balthasara. Zdroj: rodinný archiv
Plaketa G. J. Mendela. Zdroj: rodinný archiv
Medaile Slovenského národního muzea. Zdroj: rodinný archiv
Narození
23.6.1897
Úmrtí
10.11.1978 (81 let)
Katastrální územíDatum poslední aktualizace: 5.8.2022 15:26
Datum vytvoření: 23.7.2022 11:27

Zašlete nám zpětnou vazbu k tomuto heslu. Líbí se Vám toto zpracování? Máte návrh na změnu?

Mohlo by vás zajímat