Lublaňská (Nové Město)

Dlouhá Lublaňská ulice vede od náměstí I. P. Pavlova až k parku Folimanka. Název byl zaveden v roce 1926 podle hlavního města Slovinska. Předtím se jmenovala Puchmajerova podle Antonína Jaroslav Puchmajera (1769–1820). Byl to český básník, vlastenec, kněz; dnes se po něm jmenuje ulice v Jinonicích v Praze 5.

Pojmenována byla na počest mírového uspořádání Evropy po první světové válce, díky čemuž vzniklo i Československo. Této dějinné události odpovídá i pojmenování některých ulic podle států tzv. Dohody (Spojené království, Francie, Rusko se spojily na základě Dohody) – např. Americká, Francouzská ,...; a k nim se přidaly po vypuknutí války Itálie, USA, Srbsko a další státy). Některé další ulice se jmenují po hlavních městech států Dohody ( Římská, Bruselská, Záhřebská atd.), které bojovaly až do konce války proti tzv. centrálním mocnostem.

Ulice dříve měla část pražskou a část vinohradskou. Novoměstský dům v Lublaňské ulici čp. 1860/15 nesl pojmenování U Šeborů, vinohradský dům v téže ulici čp. 146/46 byl průchozí dům U Možnách, v němž na počátku 20. století bydlel prof. dr. Jindřich Metelka, středoškolský profesor, kartograf a politik.Byl poslancem Říšské rady a Revolučního národního shromáždění. V původním domě čp. 398/18 měli ateliér Adolf Liebscher, akademický malíř Vojtěch Bartoněk a sochaři František Hergesel a Antonín Procházka.